Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)

(více)

Recenze (223)

golfista 

všechny recenze uživatele

Tak zaprvé, srovnat tenhle film se "Vzpomínkami na Afriku" (viz Jeanne) je nesmysl. Tím se nenechte zblbnout jako já :) Ač se film přímo dotýká doby kterou jsem prožil, tak ve mně nevyvolal nějakou větší odezvu (možná proto, že mě svou délkou téměř uspal :) ... Nic proti erotickým scénám, ale tady je jejich množství dost zbytečné. Taky citové "psí" vydírání si mohli tvůrci odpustit. Prostě - průměrný film, který chtěl být něčím víc, než nakonec je. ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Z jedné strany jde o zajímavé téma, příběh se mi líbil (knižní předlohu znám jenom podle názvu) a přestože nebyl nijak objevný, výjimečný, tak se mě nečím dotkl a hlavně se docela dobře trefil do mého duševního rozpoložení v době sledování filmu. Oceňuji také to, že obraz Československa podle američanů mě neuráží (i když to Landovského prase, no... ) a také slušný casting (kromě Day-Lewise, který sice hraje dobře, ale do své role mi ani trochu nesedí). Na druhou stranu by ani trochu neškodilo sestříhat film pod 2 hodiny a dostat do něj nějakou hlubší myšlenku, místy mi přišel dost prázdný. Škoda, mohl být výborný, takhle jde o dost velký průměr. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Asi je pravda, že literární Kundera si s filmovým jazykem moc nerozumí. Beru tenhle film spíše jako vyjádření se západu k problémům východu přes jejich vysoce kvalitní umělecké dílo. Reálie fungovaly v podstatě docela bezchybně (nelepší byly dobové záběry ze srpna 1968 spojené s těmi filmovými), erotika fungovala asi tak na tři hvězdičky :-) A závěr mě dojal. A docela by mě zajímalo, jak by dopadly moje velice, velice oblíbené Směšné lásky, převedené do audiovizuální podoby. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Bravo, bravo, děkuji za skutečný umělecký zážitek ! Skláním se před všemi zúčastněnými herci (včetně Pavla Landovského), protože mi nedali možnost vydechnout, ačkoliv se nejedná o žádnou strhující akci, ani vodopád emocí. Ale možná i právě proto jsem tak nadšen, protože jsem zjistil, že i zdánlivě banální příběh může být natočen s maximální mírou citu a porozumění pro to, co chtěl autor předlohy (Kundera) světu sdělit. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Uznávám, že hvězdička je hlavně za to, jak se tvůrci pokusili navodit perfektní atmosféru Prahy, ačkoliv se kamery, které film točily o Prahu ani neotřely. České nápisy a český duch z ulic ale neudělá objektivně Česko. To prostě nejde. Všecko ostatní bylo špatně a nejhorší na tom všem bylo, že to byla strašná, ale fakt naprosto příšerná tříhodinová nuda. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Vpodstatě dokonalá ukázka současného vývoje Kunderova mýtu. Od komplexního a hutného textu k řidkému a přežvýkanému příběhu, který je stylizován tak, aby byl "user friendly" pro západní publikum. Naprostá umělost prostředí by nebyla tak důležitá, kdyby právě před / po srpnová atmosféra nehrála v předloze tak důležitou roli. Kaufman evokuje atmosféru hjako klasický nezasvěcenec – všude vypichuje emblémy češství – vlajku, hymnu, Pražský hrad, ale pouhý pohled odhalí, že ve skutečnosti je vše umělé, nepochopené, překroucené. Vrcholem je závěr filmu, kdy je český venkov s nechtěnou ironií zobrazen jako na sorelových obrázcích z 50. let. Dalším problémem (alespoň pro mne) jsou herecké výkony, zejména prachmizerné vystoupení Daniela Day-Lewise, jehož Tomáš je naprosto bez jakéhokoli vnitřního napětí literární předlohy a vystačí si s jedním svůdným pohledem – přičemž únava, skepse a vnitřní exil se kamsi vytrácejí. A do třetice výtka – scénář se narozdíl od vyrovnané a mistrovsky stylizované předlohy zasekává na značné nesourodosti každodenní mluvy a hlubších myšlenek. Vyznívá to v důsledku neobyčejně pateticky a neorganicky. Pochvalu si tak zaslouží několik skvěle natočených okamžiků (vyzdvihnul bych zejména fotografování Sabininých aktů a pak působivě nastříhaný a ozvučený závěr), které mě však v žádném případě nepřesvědčily, že Kaufman natočil soudržný film, hodný Kunderova románu. Nebýt předlohy, byl bych asi shovívavější, ale tenhle film se zkrátka příliš nepovedl. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Podle české knihy ne-český film. Tento film nebyl natáčen v ČR, ale někdy se to těžko pozná. Naprosto skvělé herecké výkony zejména Daniela Day-Lewise a naprosto přesně zahrané (a podle mě velmi česky vypadající a chovající se) Juliette Binoche. Jejich vztah z jedné strany chladný z druhé věrný a hluboký. Režie je výborná. Hudba není moc výrazná, ale jistě průměrná. Nevídané jakým způsobem si poradili filmaři s "umělým" českem. Všude české nápisy, snaha o co největší podobnost a autentické záběry. Nečetl jsem knihu, ale film mě dokázal okouzlit, stejně jako postavy v něm. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Vlastně docela kontroverzní film, tahle Kaufmanova adaptace Kunderovy geniální knihy. Pro neznalé skvostné literární předlohy zřejmě bude fungovat, snímek je kompaktní a díky akcentu na milostný trojúhelník Tomáše, Terezy a Sabiny a na historický kontext i fenomén emigrace zprostředkuje zřejmě i celkem homogenní vjem (má plno velmi silných míst - třeba použité archivní černobílé materiály o srpnových dnech z dokumentu Jana Němce). Pro znalce Kunderova stěžejního románu ale vzniká jistá disharmonie - snímek nemá skoro nic společného s původní předlohou vyjma dějové kostry, zmizely nejenom metafyzické úvahy o smyslu života, odkazy k Nietzschemu a jeho idee věčného návratu, Parmenidově dualitě, Beethovenově poslednímu kvartetu, fenoménu lehkosti a tíhy bytí, avšak především zmizela celá Kunderova koncepce velkého literárního mýtu, složitě budovaná kompozice a struktura díla, jeho postmoderně vševědoucí vypravěč - glosátor, celá ta atmosféra středoevropského prostoru zasazená do dobového kontextu, prostě zmizel celý ten bohatý Kunderův narační svět... Zbyl sice docela slušný, až nadprůměrný americký film, v němž ale namísto hlavního hrdiny - Kunderovského ,,vzpěrače metafyzických závaží", existenciálně nezakotveného člověka, věčného pochybovače, vidíme zplošťující filmovou optikou intelektuálně založeného donchuána a možná až erotického štvance. Otázkou je, jestli by byl plnohodnotný převod vůbec možný, každopádně ten tolikrát proklamovaný ,,filmový divák" to však takhle asi chce snad i vidět... ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Jestliže se Kunderovi tento filmový přepis jednoho z jeho nejlepších románu nezamlouvá, tak opravdu nevím proč. Na mě osobně zapůsobila kniha i film velmi, velmi podobně. A samotný film je jedním z nejlepších filmových filozofických existenciálních počinů za posledních 20 let, kdy je tu neskutečně dobře vyjádřena nejistota, nevyrovnanost a přitom tak samozřejmá životnost hlavních hrdinů. Ta, pro nás na první pohled zajímavější, "vlastenecká" stránka může být samozřejmě stále dokola podrobována kritice, co se autentičnosti prostředí, dějů i osob týče, ale zcela zřejmě tu neměla hrát a ani nehraje prim. Pojetí Tomáše, jakým se tu prezentoval Daniel Day-Lewis, v sobě obsáhlo skutečně obrovské množství vnitřních rozporů a konfliktů a nelze než ho za jeho výkon pochválit. Je samozřejmě více než těžké převádět do filmu Kunderův styl, a tak je vcelku pochopitelné, že tvůrci sáhli k jednoduššímu řešení, čímž bylo tvoření erotického dusna, které tu ale funguje znamenitě a bezchybně. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Tak u tohohle sem se MEGAVAŘIL!!! Z tý komoušský atmosféry se mi dělalo blbě a sterilní režie, bez sebemenšího nápadu, mě nudou doháněla k šílenství. Působilo to na mě dojmem ultralevné televizní adaptace k čemuž přispíval i fakt že scény nepokojů po obsazení Rusákama byly jasně použitý z nějakýho jinýho filmu. Tohle všechno by se ještě dalo jakt takž unést, ale tříhodinová délka to poslala přímo do sraček, ten film opravdu ne a ne skončit, i když se tam už prostě nic nedělo. Herecká první liga v čele s Lenou Olin, které to zamlada fakt slušelo to prostě nezachrání. ()

Nathalie 

všechny recenze uživatele

U většiny knih dokážu onen adaptační komplex překlenout a zapomenout, že knihy miluji víc než filmy. Nesnesitelná lehkost bytí patří do oné množiny, kterou bych před filmaři navždy zavřela v trezoru. Pokud jste NLB četli, víte, že filmovou řečí nemluví. A nikdy mluvit nebude. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Nezastavitelný kolos, který pod myšlenkovou bohatostí ukrývá prostý a zároveň příliš rozvláčný příběh, který navíc není v pravém slova smyslu adaptovaný, jako spíš pokusný. Ústřední myšlenku bych pochopil při poloviční stopáži a když se ze mě po půltřetí hodině snaží scénář dostat poslední zbytky emocí pomocí dojemné hudby, dlouhých pohledů a rázných gest, už jsem jen seděl a cítil se vyčerpaný až na dřeň. S Kunderou jsem si zatím nepotykal a film na tom vůbec nic nemění. ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Můj vztah ke Kunderovi jako spisovateli je velice problematický. V první řadě původně komouš, kterej později zanevřel na svou zemi a její zřízení a teď zakazuje svá díla překládat do svého rodného jazyka (nebo aspoň pokud vím zakazoval). Na druhé straně světově uznávaný autor, přestože co jsem četl, mě nijak moc nezaujalo. A ještě mnohem míň tenhle film než ty knížky. Je příliš zdlouhavý, "erotické" scény jsou jaksi na sílu přinejtovaný, srovnání Jeanne se Vzpomínkami na Afriku je co se mě týká naprosto mimo. U Vzpomínek jsem byl nadšen, tady mě to naprosto znudilo a to nejen dlouhou stopáží, ale i vlastně dějem o ničem, nereálným a příliš nepřesvědčivým příběhem a hlavně děláním z Čechů opět jen blbce. Navíc mám raději sebereflexi, než "objektivní" pohled z venku. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Když jsem to před léty viděla, měla jsem pocity dost rozporuplné. Když jsem přelouskala Kunderovu předlohu nejprve anglicky a letos konečně česky, nic se na tom nezměnilo. Hodně věcí na filmu může zaujmout a také zaujme, ale ve mně nic zásadního neprobudil. Příliš mnoho věcí je naťuknuto a poté opuštěno bez dalšího vysvětlení a divák často v pohnutkách a jednání postav beznadějně tápe a nerozumí jim. Příkladem budiž samotný vztah Tomáše a Terezy (a Sabiny) nebo jejich návrat z emigrace. A tak v nás vzdor vynikajícím hercům (Daniel Day-Lewis šel při svých obvyklých pečlivých přípravách na roli tak daleko, že se učil česky) neustále a nepříjemně roste pocit, že jsme mimo mísu. I zobrazení českých reálií ve mně budilo spíš rozpaky než co jiného, protože některé scény z předsrpnového Československa působí dojmem, že se odehrávají v carském Petrohradu, a venkov pro změnu dojmem bukolické naivity kombinované s buranstvím. Naproti tomu konec, který znamená pro spoustu filmů pád z výšky, na mě docela zapůsobil. Není to špatný film, to vůbec ne, ale dusí se vlastním příliš velkým soustem. ()

zputnik 

všechny recenze uživatele

V ten páteční večer jsem měl za sebou už dva filmy, perný pracovní týden a „na krku“ třetí hodinu ranní. Netušil jsem však, že Kaufmanovým zpracováním Kunderova románu NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ budu natolik pohlcen, že po následující (bezmála) tři hodiny nebudu mít na spánek ani pomyšlení. Snímek se vedle tématu složitosti a tíhy života s člověkem, který bere život „nesnesitelně lehce“, a strachu v „diktatuře proletariátu“ dotýká také problémů života v exilu. Poznámka: snímek - nabývající na síle také díky filmovým sekvencím z dokumentu Jana Němce ORATORIUM PRO PRAHU (zachycující pohnuté srpnové dny roku 1968) - byl v roce 1988 nominován na Oscara, a to ve 2 kategoriích - kamera a scénář. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Zase další píčovina, která má tady podezřele vysoký hodnocení a já se tim nechal oklamat. Když to tak celý shrnu, tak ten film vypadá asi takhle: bla, bla, bla, kecy, kecy, šukačka, nuda, nuda, kecy, kecy, šukačka, pár archivních záběru, nuda, nuda, šukačka... Spíš se to mělo jmenovat "Nesnesitelná nuda k zblití". Navíc ve filmu jsou takový pěsti na oko jako např. to, že sovětská armáda používá americký náklaďáky nebo, že hlavní hrdina jezdí v roce 1968 hundrtkou se zapuštěnejma klikama. Upřímně řečeno jsem sledování týhle sračky vzdal asi po 2 hodinách, ale předpokládám, že finále nepřineslo žádnou závratnou změnu. ()

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Co Kundera vyslovil ve dvou řádcích, zobrazuje film v 10-15 minutách. Krutě zdlouhavé, zjednodušující a povrchní. Reálnost prostředí nulová. Když "Češi" mluví anglicky a přitom se oslovují (s příšerným přízvukem) českým "Achoj Jiřřři...", v pozadí jejich anglické konverzace zní ruchy v češtine... je to na omdlení. Českost zredukovaná v nápěvky hymny a všudypřítomné vlajky. Adaptace příšerná, film sám o sobě taktéž. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Nesnesitelná nuda dívání. Ne že by česká hymna zpívaná Američany neměla své kouzlo, ale mě prostě ten příběh absolutně nezaujal. Nevím, jestli je na vině Kundera sám nebo filmoví tvůrci, každopádně jsem se nevýslovně nudil, naprosto mě to nebavilo a postavy filmu nezajímaly (jak je to ostatně u drtivé většiny filmů o "intimitě"). Shrnul bych to do konstatování že on mrdá kdekoho, oba jsou na sobě svým způsobem závislí a končí špatně, protože takové je umění. ()

Související novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)

Reklama

Reklama