Instalatér z Tuchlovic

Nejlepší film Tomáše Vorla. Nejsem proti němu vysazený, a vlastně ani proti Kohákovi, ale taky z nich nepadám na prdel. Jenomže Instalatér je dost jako mladší brácha Václava. Ta vesnice, a hlavně kolorit lidí, kteří jsou zvyklí žít pod úrovní a vůbec jim to nedělá problémy, jsou parádně odpozorované. Není tu žádné přehrávání (kromě jedné věty od Špalkové, když ji Blažek rve z Lubošovy kuchyně), na nic si to nehraje, a Čtvrtníček konečně nehraje kreténa (ale automechanika). Ten osud instalatérovy matky, není to podle skutečné události? Zrovna tento týden psali o případu, kdy soud zprostil obžaloby muže, obviněného z neposkytnutí první pomoc - matka mu zakázala zavolat záchranku. Jestli bude Vorel takhle mile lidový, držím mu palce. (01.04.2017)

Je to spíš takový drama než komedie. Herecký um nic moc, ale co taky od čechů chtít že? Na to už jsem si zvykl. Každopádně si film získal mou plnou pozornost, leč celkem sračka, ale cenim. Hlavně uplně se mi sbíhaly sliny z toho žrádla tam! Řízky, sladký knedlíky, studentská pečet..mnam! Ten Kohákuv zpěv na konci si ale mohli odpustit. (06.02.2019)

Docela povedený obrázek o vesnickém životě a místním outsiderovi. Koháka moc nemusím, ale role mu sedla na míru a asi se od něj nic lepšího čekat nedalo.Hodně film drží i vedlejší postavy, neboť v některých momentech instalatérovi dochází dech. Příběh na dramatické rovině moc nefunguje, díky nesouvislému ději, ale jako přehlídka zábavných scének ano. Celé to ale příjemně utíká a film dokáže pobavit, což bez nějakých přehnaných ambicí bylo hlavním cílem......6/10 (08.10.2016)

"Dneska, Květuš, ti to sluší ... částečně." Trvalo to hodinu a dvacet pět minut, ale slovy zabrzděného Luboše jsem se u toho nudil minimálně hodinu a čtyřicet dva minut. A to je sedmnáct minut rozdílu, jenže kde to mám reklamovat? Asi to nechám být, protože jedna hvězda je za all inclusive dovolenou u rybníka a ta druhá za představu, že bych se s Lubošem, Pepou a Radkem díval na fotbal. To by mě asi bavilo. Částečně. Když už Tuchlovice porazili tu Hostouň, tak to je pak v hospodě každý Mourinho. (18.05.2017)

Tomáš Vorel je prostě svůj. Jiným režisérům by se snadno daly vyčítat vtipy na úrovni čtvrté cenové nebo dějová předvídatelnost, ale u Tomáše Vorla to prostě nejde, protože to tak nějak patří k jeho poetice. Oceňuji, že po celou svou kariéru zůstává věrný svému stylu, který vychází z divadelních kořenů Pražské pětky, zároveň se od nich už trochu vzdálil, je nepodbízivý, ale zároveň divácky přístupný. Už jsem viděl originálnější, ale i trapnější Vorlovy filmy než je Instalatér z Tuchlovic, tady to byl takový vesnický kaleidoskop (ale jiný než v režisérově lesní trilogii) viděný typickou vorlovskou optikou, ve kterém byl kupodivu k přežití i Jakub Kohák. Pokud máme v české kinematografii domácí ekvivalent legendárního francouzského outsidera (myšleno nezařaditelného tvůrce) Jeana-Pierrea Mockyho, je to Tomáš Vorel. (21.08.2022)