Najal jsem si vraha
-
Smlouva s vrahem
-
I Hired a Contract Killer
-
Vertrag mit meinem Killer
(Německo) -
Zmluva s vrahom
Drama
Finsko / Velká Británie / Německo / Švédsko, 1990, 79 min
Režie:
Aki KaurismäkiObsah
-
Jeden z nejsvébytnějších evropských filmařů posledního čtvrtstoletí Aki Kaurismäki proslul jako tvůrce minimalistických příběhů, v nichž se absurdní tragikomedie prolíná se seversky zasmušilými a sociálně laděnými (melo)dramaty. Lakonickou hříčku Smlouva s vrahem, kterou režisér natočil v Londýně v angličtině, lze vnímat jako jistý protipól k předchozímu znamenitému, chvílemi ale až mrazivě bezútěšnému dramatu Děvče ze sirkárny, vzniklému v témže roce. Její humor těží především z využívání klišé klasických gangsterských filmů a osudových romancí.
Protagonistou příběhu je zamlklý osamělý francouzský úředník Henri Boulanger (Jean-Pierre Léaud), který po patnácti letech oddaných služeb v kafkovsky pochmurných kancelářích královských vodáren v Londýně dostane kvůli privatizaci hodinovou výpověď. Po dvou nevydařených pokusech o sebevraždu si najme zabijáka, aby ukončil jeho život, který pro něj ztratil smysl. Krátce nato se však seznámí s prodavačkou růží Margaret (Margi Clarkeová), díky jejímž „modrým očím“ dostane novou chuť do života. Jeho kroky ale sleduje profesionální vrah (Kenneth Colley), jemuž zbývají dva měsíce života a chce „rozdělanou práci“ dokončit... (oficiální text distributora) -
Ačkoli je děj velké části režisérových snímků situován do Finska, zpravidla přímo do Helsinek, najdeme mezi nimi i projekty mezinárodního, koprodukčního charakteru. Souvisí to nejen s mírně odstředivými tendencemi, jimiž se kariéra obou bratří Kaurismäkiových začíná projevovat (starší Mika dokonce pár let žil, podnikal a natáčel filmy v Brazílii), ale především s rostoucím mezinárodním renomé, které si Aki svou tvorbou a její prezentací získal hlavně na významných mezinárodních festivalech.
Snímek Smlouva s vrahem vznikl na základě nápadu (jakéhosi nárysu příběhu) Petera van Bagha, který se zjevně nechal inspirovat jednou ze zápletek románu Julese Verna Číňanovy trampoty v Číně (těžil z něj mj. i Muž z Hongkongu/Les tribulations d'un chinois en Chine, 1965). Snímek je situován do Londýna thatcherovské éry, ačkoli atmosféra vycházející ze specifického urbanistického pojetí tohoto města proniká do ladění filmu jen nepřímo. Přísnost doby (ekonomická, morální) se projevuje především na začátku filmu, kdy je hlavní představitel filmu Henri Boulanger po patnácti letech po anglicku věcně vyhozen z práce, mj. i proto, že je cizinec.
Absurdní sled událostí, který proti sobě postaví Henriho a jeho vraha (a mezi nimi se ještě nachomýtne žena), vtiskuje Kaurismäkiho filmu celkem čitelnou osnovu. Blížící se nevyhnutelný konec (ve všech významech) startuje a zintenzivňuje pud sebezáchovy a s ním související lidskou touhu žít. Radostí se stávají pouhé další svobodné okamžiky, jež je protagonistům filmu dopřáno ještě prožít. Existenciální pocit není pro milenecký pár úzkostným zážitkem, ale spíš velmi intenzivním pocitem uvědomění si dočasnosti pobytu na tomto světě. Ačkoli musí stále žít s tíživým pocitem, že vrah může stát zrovna teď za jejich zády, nalezli pravou touhu žít.
Rukopis Akiho Kaurismäkiho zůstane (doufejme) čitelný, ať bude točit za jakýchkoli tvůrčích a (ko)produkčních podmínek. I jednoduchá a dosti pravidelně traktovaná anekdota, zakládající film Smlouva s vrahem, se v režisérových rukou mění v citlivou meditaci nad životem jako nezbytností k žití, kdy tím nejdůležitějším se nakonec stává zachování vlastní důstojnosti a s ní související vnitřní svobody. - Petr Pláteník (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (53)
-
Radek99
Aki Kaurismäki, tenhle svébytný originál evropského nezávislého filmu, natočil řadu vynikajících filmů a vyprofiloval se ve tvůrce s osobitým a nezaměnitelným rukopisem, který se dá lehce detekovat i v Smlouvě s vrahem. Finský bard i zde šetří dialogy, slovo je spíše nicotná ozdoba, vše se podřizuje obrazu a chladně bezvýchodné atmosféře (je tu všude velmi cítit, že takhle točí filmaři ze severu), pomalé tempo a minimalisticky pojatá forma, typické nájezdy kamery směrem k hrdinovi, dlouhé střihy a převládající chladné barvy a tma. Zajímavá je i směsice žánrů, kterou Kaurismäki mixuje coby originální koktail - zpočátku trpké sociální drama pozvolna přerůstá do sociální satiry a posléze do detektivky s jasně zasazenými ozvuky filmu noir, který je zde ale spíše parafrázován, než přímo adorován (snad všechny postavy stylově kouří, ke slovu se dostává femme fatale, úžasná je scéna v Honolulu baru...), mezi tím se ještě navíc objeví prvky absurdního humoru a jakési gangsterské romantiky, celý snímek režisér pojímá spíše jako absurdní frašku, kterou doprovází několik významových předělů. Nelze opominout ani originální hudební stránku (hudby je ve filmu skoro více než mluveného slova) a zdůraznit jakýsi klip uvnitř filmu s frontmanem The Clash Joe Strummerem v nezvyklé roli barového hráče (ten se mimochodem narodil v Ankaře v Turecku a jedna z postav, člověk vyhazovaný ze zaměstnání hned po hlavním hrdinovi, má taktéž turecké jméno, tipl bych si, že to není náhoda...). Film lze chápat pouze s předem akceptovanou mírou nadsázky, jelikož humor ve filmu (a obecně v Kaurismäkiho filmech) je hodně svojský a v relaci s běžně prezentovanou formou západního filmu jde o věci takřka nehumorné, jejich meritem je jakási paralela mezi běžným a absurdním, posouvání kontextů, hraní si s absurdními nápady...v tomto směru vyšlapal Aki Kaurismäki svým následovníkům hodně širokou stezku...(11.5.2010)
-
FlyBoy
Prekonané, ale aj takmer po štvrť storočí nefalšovane rázovité. Úsporný režim objasňovania pretrváva, singulárny rukopis zostavovania záberov taktiež a recesistický tón je vyladený do čiernejšieho-náramne ladne trúchliveho znenia, v ktorom prevažuje unavenosť z pátrania po bytostných východiskách zunovaného úradníka na podklade netypizovaného vtipkárčenia. Odťažitá asimilácia filmu-noir, detektívky i sociálnej drámy, vlastne také previazanie neďaleko od seba vzdialených foriem, ktoré sú tu uhľadene predvádzané ako "corpus delicti" ich harmonickosti. Aki je záhadne nápadny.(24.10.2010)
-
liborek_
Kaurismäkiho pojetí sociálních témat je v kinematografii jedinečné, jeho rukopis je nezaměnitelný... Když se to navíc doplní o prvek nájemného vraha, kterým je film šroubován ad abusrdum, a hlavní postavu ještě k tomu nepřekonatelným způsobem ztvární můj oblíbený Jean-Pierre Léaud, vznikne ve výsledku snímek, u kterého se lze válet smíchy, mačkat zvlhlý kapesník, nadávat nad nespravedlností světa nebo prostě jen obracet oči v sloup (nebo všechno dohromady) - podle preferencí diváka. Zkrátka v mých očích film nemá chybu; úspornost, s jakou režisér rád točí, tj. minimum dialogů, minimum hereckých projevů, ba pohybů postav, minimum všech zbytečností, které jsou vyváženy pestrými barvami a hutností obsahu - to jsou skutečnosti, které režisérův styl přivádí k dokonalosti a právě v tomto filmu nacházejí nejlepšího uplatnění. Vždyť také Najal jsem si vraha je pro mě nejlepší Kaurismäkiho snímek... Vlastní příběh je nepochybně jednoduchý. Ale síla filmu je v tom, jak dokáže drobnými epizodkami navodit pocity deprese, zdůraznit osamělost hrdinů, navozovat otázky typu "pro co vlastně má cenu žít?" Takhle to umí málokdo a málokdo má tak výrazný styl jako Kaursmäki (ovšem jak už to bývá, nemusí se zavděčit všem...)(22.6.2008)
-
bassator
36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - INVENTURA - Filmová čítanka - film noir (I Hired a Contract Killer / I HIRED A CONTRACT KILLER / Najal jsem si vraha) - 26. 7. 2010 - kino Slovácké divadlo - Uherské Hradiště - 4. místo - 90%(3.8.2010)
-
d-corso
Tradičně již poněkud profláknutý námět najmutí si zabijáka ku zkáze sebe samého, nepojmul Kaurismäki sice v nijak výrazněji novátorském stylu, ale černohumorná, zdánlivě pochmurná balada mu poskytla možnost k rozehrání spousty drobných a skvělých (často malinko skrytých - o to však půvabnějších) hříček jak s hlavní postavou, tak samozřejmě i s divákem a k vytvoření jednoho z nejdojemnějších happyendů mého diváckého života. Nikdy, už nikdy nezapomenu na scénu, kdy hlavní hrdina vchází do polozaplněného baru, objedná si a k tomu hraje můj starý dobrý známý Joe Strummer.(5.5.2007)
-
swamp
Když jsem šel do kina na tenhle film v rámci Projektu 100, náhle jsem si uvědomil, že jsem neviděl jediný film Akiho Kaurismäkiho. Trochu se mě zmocnily obavy, zda to bude koukatelné, ale film samotný mě naprosto odzbrojil. Lehký humor jinak ponuře laděného snímku dává divákovi nahlédnout do kuchyně tohoto finského režiséra, který divákovi nabízí odkazy světové klasiky jako Nosferatu či vědomě zneužívá režisérské majstrštyky pana Hitchcocka.(3.3.2010)
-
WANDRWALL
Film měl na filmovém festivalu v UH 2010 velký úspěch. Diváci po jeho shlédnutí měli co dělat, aby se udrželi na židlích, a nezačali tleskat a volat bravo, bravo.***(9.12.2010)(9.12.2010)
-
Tomco
aki kaurismaki ma stale viac dostava svojou ludskostou. jeho filmy su jednoduche, proste a za kratky cas dokazu povedat ovela viac ako sto dalsich filmov naraz. v tomto pripade ide o uplne jednoduchu zapletku, sice mierne netradicnu, ale kludne uskutocnitelnu aj v realnom zivote. vsetko je to do bodky vypointovane trefnymi dialogmi a kolkokrat netreba na vystihnutie situacie ani nic povedat pretoze sympatie si zasluhuje aj herecka osadka. lubiva je este aj zaujimava kamera, strih a hudobna zlozka. maly nenarocny film s nevycislitelnou kvalitou a pre niekoho urcite aj posolstvom.(19.11.2007)
-
Slarque
Kaurismäkiho hra s filmem-noir. Tradičně málomluvní osamělí hrdinové v ošuntělých ulicích a bytech Londýna rozehrávají zápletku jak ze situační komedie, která sice vypadá vážně, ale autor na diváky neustále pomrkává a i díky tomu je film, který začal jako existenciální depka, něco mezi poctou klasickému žánru a jeho svéráznou parodií. Já se každopádně bavil dobře.(17.3.2010)
-
anais
Film s touhle scénou si to nejvyšší hodnocení prostě zaslouží http://www.youtube.com/watch?v=2I9KXRr3VhI .(28.11.2009)
-
Jordan
je to dozaista sociálny film, spoločenská satira, ale silu tohto snímku som nevidel práve v tej kritike, ako skôr v hre s formou, pretože príbeh - banálny a prenesený do scenára tak priamočiaro, no pritom dramaturgicky ani na jednom mieste nezadrhávajúco (každá scéna bola oprostená zbytočností, takže všetky zábery, slová, herecké úkony, hudba, rekvizity - všetko tam bolo opodstatnené a spĺňalo svoju výpovednú funkciu poplatnú téme a autorovmu režijnému zámeru) nie je ani veľmi originálny, líši sa skôr len pár miestami, najzaujímavejšia pre mňa bola autorova miera štylizácie, autorova "hra so žánrom" - pričom takúto svojskú a transformatívnu hru so žánrom či žánrami som vážne ešte nezažil; naozaj pozoruhodný, vtipný, smutný, úprimný film(9.4.2007)
-
Iggy
Nepřekonatelný Jean-Pierre Léaud v roli francouzského přistěhovalce, který kdesi v Anglii po 15 letech ztratí místo v kanceláři a rozhodne se poněkud neobvykle skoncovat se životem. Zamiluje se ovšem do krásné blondýnky a nakonec se snaží za každou cenu přežít. Film je koncertem Jeana-Pierra Léauda. Za zmínku stojí frontman punkových The Clash Joe Strummer jako kytarista k tanci a poslechu v jednom baru. Filmu škodí snad jen sociální motivy, protože nejvíce ze všeho jde podle mě o hříčku, realizaci absurdního nápadu.(2.8.2007)
-
lena60
Geniální, lehce vtipný a hodně absurdní Kaurismäkiho tip na ukončení života pro sebevrahy - neumětely.(13.4.2009)
-
rawen
Typická Kaurismakovská atmosféra (barvy, hudba, prkenný způsob vyjadřování) tentokrát zavlečená do Anglie. Zdánlivě jednoduchý příběh se vyvine velice zajímavě, v rovině spíše půvabně komické - musím pochválit Akiho za skvělý výběr herců!!! Výborná maličkost. 7,5/10(14.2.2009)
-
prsvl
SPOILER!! Já nevim. Viděl jsem od Kaurismakiho tři filmy (včetně tohohle) a příjde mi, že točí pořád to samý dokola. Šablona je vždy stejná, jen ta omáčka okolo je trochu pozměněná. Hlavní hrdina je zase divnej, zase tam hraje velkou roli ženská a zase to, i když to zezačátku tak nevypadá, skončí dobře. Nechci tady mluvit o vykrádání sebe sama, ale když on si ten Kaurismaki furt jede to svý a ničim novym mě už asi nepřekvapí. Což je škoda. No ale Joe Strummer mě potěšil. A poznámka na závěr: Tenhle komentář a hodnocení by se pravděpodobně hodily spíš na oba novější filmy, který jsem od něj viděl, protože spíš tam opakuje to, co dělal tady. Bohůžel jsem ale na jeho filmy nekoukal chronologicky, podle toho jak je natočil, a tak horší hodnocení padlo zatím na tenhle.(21.8.2010)
-
sta
pro všechny buzničky, ktery tu porad pisou neco o nude: tohle je ultra nudny film(11.1.2010)
-
anderson
Sociálno kritická satira o zamestnancovi Kráľovských vodární, ktorý prijde o stereotypnú prácu a v zúfalstve z ničnerobenia si za posledné peniaze najme zabijaka, ktorý ho má v nestráženej chvíli šetrne odpraviť. Ale nanešťastie sa zaľúbi. (Len tak na margo ... zabijak je tuhý fajčiar.) Táto Kaurismäkiho proletárska pecka poslúžila ako inšpirácia napr. pre tento odvar. Technická poznámka: Doposiaľ jediný Akiho film, ktorý ČT uviedla vo Filmovom klube s dabingom. A celkom slušným.(1.2.2005)(1.2.2005)
-
iamek
Můj první film od Kaurismäkiho a doufám, že nebude poslední. Smlouva s vrahem je skvělé drama u kterého se dost pobavíte a budete žasnout nad hereckým výkonem Jean - Pierre Léauda. [ Projekt 100 r. 2010 ](8.3.2010)
-
fallangell
Velmi, velmi osobité zpracování lehce morbidního námětu, který je ve výsledku, buď již pomocí hereckých výkonů, či dialogů i docela zábavný.(30.1.2010)
-
honajz
Poněkud netypický Kaurismäki (Aki), ale stále prokazující své filmařské kvality.(4.7.2010)
