Reklama

Reklama

Juha

Finsko, 1999, 78 min

Režie:

Aki Kaurismäki

Předloha:

Juhani Aho (kniha)

Scénář:

Aki Kaurismäki

Kamera:

Timo Salminen

Hrají:

Sakari Kuosmanen, Kati Outinen, André Wilms, Markku Peltola, Elina Salo, Ona Kamu, Outi Mäenpää, Tuire Tuomisto, Tatiana Soloviova, Esko Nikkari (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Svérázný vypravěč Aki Kaurismäki natočil černobílého Juhu podle stejnojmenné předlohy z roku 1911 od finského klasika Juhaniho Ahoa. V duchu románu natočil prostinký příběh manželského trojúhelníku (venkovská žena, její jednoduchý muž a městský světák), kde se podle autora zbytečně nemluví a trocha ticha nám neuškodí. Milostný příběh nově pojal jako němý film se skvostnými dialogy v mezititulcích, s úsporně použitým zvukem a emotivní hudbou od „dvorního“ skladatele Anssi Tikanmäkiho. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

Radyo 

všechny recenze uživatele

Kaurismäki pojal Juhu opravdu po svém a dokázal jej natočit tak obdivuhodně, že divák chvílemi upadá v domnění, že sleduje skutečně nějaký starý němý film. Samotný přímočaře a černobíle (nejen vizuálně, ale i dějově) natočený příběh by ale nedokázal vyvolat u diváka správné dojmy a emoce, nebýt fantastické, dokonale přesné hudby. Ta u tohoto díla skutečně tvoří minimálně polovinu konečného výsledku. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Příběh je někde na úrovni kalendářových moralitek o svedených ženách, vilných buržujích a nevinném venkovu z 19. století (předloha Juhani Ahoa prý patří k finskému novoromantismu) , o to je krásnější pozorovat, jak se z naivity pod Akiho rukama rodí jakási zvláštní nemilosrdnost a tvrdost, která vrcholí krutou závěrečnou scénou. Je to zvláštní posun od ryzí optimistické naivity až po těžký pesimismus a odcizenost závěru. Na Juhovi je krásná jeho symbolická čitelnost, přepjatost a zvláštní napětí mezi archaickým etosem ztvárnění a ryze (stále) aktuálním tématem. Mimochodem, snad nejvíc ze všech filmů tu vyniká kaurismäkiovská desexualizace, jakoby muži a ženy fungovali především v kategorii nevinnosti x zkaženosti. Juha tak dokonale zapadá do Akiho světa, jen některé dříve skryté prvky úmyslně zvnějšňuje. Jako v němých filmech se tu nedělají gesta z důvodu pragmatických, ale jen a jen pro svou estetickou krásu. V tom je divácká zkušenost s Juhou zvláštně osvobozující, protože nás vyvazuje z nutnosti hledat pro tragické události kontext a sociální opodstatnění. Je to vyprávění pro radost z vyprávění. Film pro radost z filmu. Hořké pátrání po ztracené čistotě. Nic víc, nic míň. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Tak tady si to skoro všechno střihnul Aki sám, včetně skutečného střihu. Já už Akiho znám, tak jsem jsem byla zvědavá, s čím na mě přijde. Je to poměrně jednoduchý příběh beze slov. Němý, černobílý film s jednou písničkou. Tenhle snímek patří mezi ty smutnější, které mně předložil Aki, u něj jsem zvyklá i na veselejší kousky. Tady s tím svým známým hereckým ansáblem ho zahráli bezvadně. Stačilo sledovat pohyby, rysy ve tvářích a je tu příběh, se kterým jsem jako obvykle nesmírně spokojená. On je zkrátka svojský, ne každému vyhovuje jeho styl, ale o tom to přece je, každému sedne někdo jiný a já Akiho miluji. Umí i beze slov prodat emočně silný příběh a hlavně mám pocit, že ho to nesmírně baví a to je z jeho filmů jasně patrné. Filmová výzva 2016 ()

zputnik 

všechny recenze uživatele

Páni, tak tomuto říkám úctyhodně vzdaný hold němému a černobílému filmu. Krásně a minimalisticky zpracované, myšlenkově hluboké, perfektně zahrané. Kaurismäkiho snímek JUHA je pro diváka dostatečně "průhledný", nikoli však automaticky lehce stravitelný. Realističnost mnoha scén je do značné míry potlačena a snímek tak více vyznívá jako hluboké a citlivé podobenství/poselství o leckdy zvláštním světě či o životě a životních hodnotách leckterých lidí. Za zmínku stojí také vynikající, typicky "prkenné" herecké výkony "dvorních herců" Aki Kaurismäkiho - nemohu nezmínit alespoň Kati Outinen či Markku Peltola. ()

dwi 

všechny recenze uživatele

Vytvořit film, který se diametrálně odlišuje od ostatních, ještě neznamená záruku kvality (originality možná). Aki Kaurismaki pojal Juhu jako černobílou němou výpověď, kterou však zbytečně znásilňuje občasnými reálnými zvuky (zavírání dveří, píseň zpěvačky, broušení sekery). To by se ještě dalo brát jako maličkost. Neodpustitelná je ale chladnost, jenž chtě nechtě vystupuje na povrch. Nezachrání ji ani hřejivá hudba, poetika některých scén, výkon Marji. Téma filmu režisér nepříliš šťastně přebírá z jiných snímků, nejspíše spoléhá na již zmiňovanou originalitu. Herci samotní podávají přesvědčivé výkony, ale chvilková naivita v jejich partech odkazuje na to, že si nejsou zcela jisti ve svých pozicích. Nechci jen kritizovat, protože některé scény stojí opravdu za to vidět. Přesto si myslím, že Kaurismaki má na víc. ()

betelgeuse 

všechny recenze uživatele

Bez krásně šlapavé a emocemi přebité hudby by byl tenhle Kaurismakiho návrat k němým filmům jenom zajímavou libůstkou a standardním melodramatem. Takhle si to ale pěkně produpává až k tragickému konci... ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Čiernobiela nemá dráma s občasnými reálnymi zvukmi či spevom prináša šestákový baladický príbeh vidieckeho páru, ktorého jednoduché šťastie naruší bonviván z mesta s pokazeným autom. Na opravu motora postačí ozrutný šroubovák, no na opravu srdca je nabrúsená sekera slabou náplasťou. Ústrednú dvojicu a okolité postavy stvárnené osvedčenou partiou hercov, vyjadrujúcich emócie strnulými pohľadmi a zaťatými päsťami, ktorých poznáme aj z ďalších Kaurismäkiho diel. Dej sa odohráva akoby v minulosti, no niektoré reálie uvedú diváka do prítomnosti. Zdanlivá naivita umožňuje priezračne vypozorovať základné ľudské postoje, všetko v sprievode skvelej hudby. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Vytříbený kousek, který lahodí oku každého filmařského gurmeta. Aki bravurně ovládá řeč němého filmu,k tomu ale přidává všechny finesy a zkušenosti soudobé kinematogrrafie s krásnou elegancí. Nedrží se striktně kategorie, nechává tu a tam proniknout zvuk do hudebního podkresu. Velmi vydařené. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Černobílá, téměř němá, pomalu plynoucí nádhera plná děje, navíc provázená jednoduchou nádhernou hudbou. ()

ninon 

všechny recenze uživatele

Na němý film až příliš hlučné (hudba, vrčení auta, zvuk dveří apod.) a hrozitánsky nudné. Takhle mě nenudil žádný film němé éry. Závěr to téměř zachránil na 3, ale skládková scéna zase skopla do úrovně 2. Takovou bídu bych od Kaurismäkiho nečekala. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Na samém konci dvacátého století se Aki Kaurismäki, po stránce filmové, vrací na jeho počátek. Němá, naivně romantická groteska i drsné drama o boji skutečné lásky s tou vyumělkovanou, zabalenou do lákavého obalu, pod kterým se nakonec skrývají jen zoufale prázdné pohledy, mimochodem excelentně nasnímané. Originálně a skvěle odvyprávěný milostný příběh. ()

k212 

všechny recenze uživatele

Neotřelé - jak filmově, tak hudebně. Prostě naprosto neokoukaný a voňavý květ evropské kinematografie, který dokáže plně vtáhnout a pohltit na hodinu a dvacet minut do světů, které jsou už skoro jedno století vzdálené od dnešního diváka. Krásná pocta němému filmu a zároveň jeho slušný sparingpartner, jenž se z ringu jen tak vyhodit nedá, neboť jeho kvality jsou nesporné. ()

sochoking 

všechny recenze uživatele

Juha-čiernobiela nemá dráma, ktorá je perfektne doladená a vyfarbená hudbou. ' Human trafficking' v nemom filme :) Prostredie deja vsadené do čias majora Zemana... Starí, slizkí, ulízaní oplzlíci, hnusné kurvy a chlapík so sekerkou. Je to síce len na jedno zhliadnutie, ale rozhodne nesklame. A tá hudba je skutočne fantastická! ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Abel Gance alebo Erich von Stroheim by zrejme nakrútili podľa tejto predlohy štvorhodinový emocionálne vyčerpávajúci epos a možno ma tak niekde vzadu v hlave aj škrie, že tak neurobili. Aki je ale k dnešnému divákovi milosrdnejší a aj na dosť krátkej ploche dokáže urobiť pre príbeh všetko, čo je v jeho silách. Je tu cítiť aj niečo z Vertiga alebo Lyncha, ale to je možno iba náhoda. Fíni proste vedia destilovať a destilovať a destilovať a výsledok, či už vodka alebo film, v tej ich zime dostatočne zahrejú. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Dodnes som nevidel žiaden film od Akiho Kaurismäkiho, ale videl som hodne veľmi dobrých nemých filmov. Pobavilo ma označenie filmu Juha za "poctu nemému filmu". Vizuálom Juha naozaj pripomína množstvo nemých filmov, unikol mi však zmysel nakrútenia filmu v roku 1999. Koho má osloviť, akej cieľovej skupine je určený? Myslím, že v určitých prípadoch je vhodné aj v súčasnosti zvoliť čiernobiely materiál, dokonca ojedinele aj vynechať dialógy, ale týmto prípadom Juha nie je. Dve hviezdičky v tomto prípade, okrem obvyklého zmyslu, vyjadrujú aj nádej, že sa v budúcnosti stretnem aj s výrazne lepšími dielami vychýreného fínskeho režiséra. ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Se vší úctou nepovažuju Juhu za plnohodnotný Kaurismäkiho celovečerní film, ale "jen" za jeho jakousi libůstku, hříčku pro radost. Jednak je to ale pouze můj názor, druhak je to hříčka tak velkolepá, že člověk uvyklý moderním zvukovým filmům nestačí žasnout, kolik emocí a "slov" se dá vyjádřit černobílým němým retro filmem s nemnoha občasnými titulky. Dopomáhají k tomu nejen výborné, stylově expresivní výkony tří hlavních herců, ale i silná hudba (třeba krásný chanson 'Le Temps des Cerises' v podání bordelmámy, nebo celý dramaticky silný závěr). Dílko smutné, ale (možná paradoxně) i milé a hezké. ()

rawen 

všechny recenze uživatele

Velmi povedený stylistický experiment. Aneb jak vytřískat z obyčejného příběhu zajímavý film. Jen obsazení rolí je trošku nedomyšlené, Juha by měl vypadat minimálně starší než jeho sok, Kati Outinen přes své kouzlo občas nahodí výraz zdechlé kobyly a do klasické krásky má daleko, ale nevadí, já vím že Kaurismaki točí jen pár svých oblíbenců. 7/10 PS: výborná hudba, PPS: vracím se po měsíci abych zvýšil hodnocení, kouzelný Kaurismakiho opar je tolik silný, že se mu nedá odolat :) 8/10 ()

Pink.Panther 

všechny recenze uživatele

Může to vypadat jako anachronismus točit na přelomu milenia němý film, ale když jsou úsporné titulkové dialogy doplněny přesně cílenou doprovodnou, hudbou která pomáhá vyprávět příběh, je z toho neortodoxní podívaná. Hudba je zde stejně důležitá jako třeba ve Scolově Tančírně. Produkce: Sputnik ()

Související novinky

Pondělky s Akim Kaurismäkim na Dlabačově

Pondělky s Akim Kaurismäkim na Dlabačově

12.02.2018

Únorové a březnové pondělky budou v kině Dlabačov ve znamení filmů od finského režiséra, jednoho z nejvýznamnějších evropských filmových tvůrců Akiho Kaurismäkiho. Těšit se můžete na jeho režijní… (více)

Reklama

Reklama