Thelma

Jsem na Thlemu byl hodně zvědavý a nakonec jsem hlavně zklamaný. V první půlce mě poněkud rozladilo, že navzdory zdejšímu žánrovému zařazení z toho je jenom obyčejná lesbická romance, která v sobě má (aby se neřeklo) pár jakože strašně hlubokých symbolů (např. Thelma je ze silně věřící rodiny a při prvním lesbickém sexu jí do pusy vleze had), které ale ve vztahu se zbytkem filmu stejně nedávají smysl. I tak bych ale byl radši, kdyby to zůstalo na stejné vlně jako první polovina, protože ta druhá právě rozjíždí tu mysteriózní-fantasy zápletku (horor to nebyl ani trochu) a krásně se ukazuje, jak strašně prázdný ten film je. A hlavně na mě nechoďte s tím, že to má hlavně podporovat divákovu imaginaci a že si má všechno sám domyslet. Tenhle koncept fakt rád nemám a příběh si můžu vymyslet i sám. Od filmu ale čekám, že jeho režisér přesně ví, co točí a co chce říct. Klidně ať to všechno zamotá, ale ať dá nějaká vodítka, aby si to divák pospojoval. Ale tady? SPOILERY Co vůbec ta Thelma byla zač? Čarodějnice? Zlá nebo hodná? Nebo snad démon? Proč tátu zabila a mamince umožnila znova chodit, když z toho nijak nevyplývá, že by na ni byl zlý? Maminka je snad taky čarodějnice? Proč babička tak strašně rychle zmizela z děje, k čemu tam je? A ta lesbická zápletka s tím souvisí jak? Že poznáním vlastní sexuality se v ní otevřely i další nepoznané věci? Fajn, ale jaké? Co vůbec je ta schopnost nechat někoho zmizet? Jak funguje, k čemu je? Proč se Thelmě povedlo nechat Anju zmizet, ale pak ji zase hned vrátit? Proč se to babičce nepovedlo v mládí? Za všechno mohl ten její táta nebo co? Ta babička je od mámy nebo od táty? KONEC SPOILERŮ Těch otázek mám ještě dost, ale už tady si dost věcí domýšlím, třeba jak to s tou její rodinou vlastně je. Přitom by vůbec nebylo na škodu, kdyby to zůstalo u té lesbické romance a na nic si to nehrálo, protože takhle se to tváří jako strašně hluboké cosi a přitom je to jen blábol, který sází hlavně na to, že "náročné" diváky oblbne silnou atmosférou. Mě neoblbl, pardon. Spíš mi to přišlo úplně zbytečně rozvleklé, jelikož se tu ani nic nerozvíjí. Něco tak prázdného jsem od toho fakt nečekal, ale tak aspoň to mělo pár atmosférických scén, slušné herecké výkony a ta první polovina docela ujde, protože si nehraje na něco víc, než ve skutečnosti je. 2* (23.03.2021)

Mňo... Když přistoupíte na metaforičnost příběhu, jak to očividně učinila má žena, tak vám Thelma může připadat svou filosofičností (až) zajímavá - tedy něco ve smyslu "be careful what you wish for". Pokud Thelmu uchopíte jako primitiv jako já, tedy bez "Hmm, tohle je zřejmá paralela na támhleto, tato scéna s největší pravděpodobností odkazuje na tuhlecto", tak vás Thelma zdrtí svou banálností. A ano, každý z nás si někdy hluboko uvnitř přeje, aby se ta která osoba propadla do země; nepotřebujeme však Thelmu k tomu, aby nám sdělila, že to ve finále nemyslíme vážně a že kdyby se něco takového nakonec stalo, že bychom toho litovali... 60% (15.12.2017)

Trier si to zřejmě dobře spočítal a jeho poněkud zašmodrchaná rovnice zřejmě platí pro většinu (?) diváků. Nicméně popisuje jakýsi svět naruby, vyznačující se souborem úchylek, jak psychických, tak somatických. Trochu jsem se probral při diskursu PSYCHOGENIC NON-EPILEPTIC DISSOCIATIVE SEIZURES, ale i to vyšumělo jaksi do ztracena. Navíc bych se chtěl ohradit vůči názoru, že se jedná o variantu "bildungsrománu", v němž se dívka vymaňuje z patriarchálních názorů (porovnejte jen třeba s Goethovým Vilémem Meisterem) - láska, přátelství, umění, tvorba, poznávání atd., nic toho se zde nevyskytuje. Je sice pěkné, že Thelma s batůžkem opouští rodný dům, ale nevyřešila ani jeden ze svých "problémů". Čeká ji tak pouze cesta zpět do rodinného "prokletí", za babičkou. (09.12.2022)

Na to nemusím být telekinetik, abych si odložil na stůl klíče a za půl vteřiny je nemohl najít v celým pojebaným baráku. A ani nemusím vidět kvaziartovku o hnusný vybledlý Norce, která se půl filmu třepe a vidí hady, když jí někdo hrábne na kundu. Už v prvních minutách mi došlo, že to bude nějaká transcendentní sračka o lesbách, ty jdou vždycky poznat už od oka. Lesbu okamžitě poznáte třeba podle toho, že zrovna líže někomu píču, fakt, to je tutovka. Takže první hodinu sledujeme tuhle homodíru, jak navazuje vztah s černou homodírou a u toho jim párkrát problikne lampička, další půlhodina s odhalováním temný okultní pravdy se vleče jak důchodce na přechodu a u velkýho finále s hořícím fotrem a vyblitým ptákem už jsem se smíchem popadal za kazajku a věřil, že jsem normální. (13.01.2018)

Komorní až minimalistický dramatický thriller s prvky hororu. Přesně takhle si představuju soudobou skandinávskou tvorbu - chladnou a precizně výrazově strohou. Snímek přináší téměř až intimní pohled do života dospívající dívky, která se nejen že musí vyrovnat se společenskými či školními úskalími, ale především s vlastními paranormálními schopnostmi, jež s přibývající hrůzou odkrývá. Kruh se uzavírá, když zjistí, že rodina na to reagovala despotickou výchovou a obracením na dogmatickou víru. !Spoiler! Nemluvně pod ledem je přísně šokující scéna, stejně jako hořící fotr. PS: Z ústředního motivu soundtracku jsem úplně v prdeli! (26.03.2018)