La maschera del demonio
Black Sunday
Black Sunday
Režie:
Mario BavaKamera:
Mario BavaHrají:
Barbara Steele, John Richardson, Arturo Dominici, Andrea Checchi, Renato Terra, Ivo Garrani, Clara Bindi, Mario Passante, Tino Bianchi, Nando Gazzolo (více)Obsahy(1)
Úvod filmu - jednoho z nejcitovanějších hororů všech dob - představuje rafinovanou hru režiséra s divákem. Pomocí kamery se nás tvůrce snaží přesvědčit, že jsme to právě my, koho zavádí na popravčí hranici ve středověkém městečku v Moldávii. Skupinka vesničanů v čele s hrozivým inkvizitorem se pokouší upálit mladou čarodějnici. V okamžiku, kdy hranici začne stravovat oheň, nebe se zatáhne a déšť uhasí plameny. Divák uvězněný pod titulním mučícím nástrojem, originální to masky, může pokračovat dál. Totéž místo v současnosti: Doktor Choma Kruvajan a jeho asistent Andrej Gorobek přijíždějí navštívit princeznu Katiu. V kraji stále přetrvává legenda o takzvané Černé neděli, kdy „Satan chodí volně po zemi". V tento den se čarodějnice mstí svým pronásledovatelům. V podzemní kryptě se probouzí dávná oběť. (Letní filmová škola)
(více)Recenze (96)
Herectvím a příběhem úsměvné (ten pán s hustým knírem mi intenzivně připomínal postavu z nevímjaké české pohádky), ale puntičkářská práce s kamerou a mizanscénou mě dostala. 75% ()
Zdrcující atmosféra tohoto kultovního starého hororu Mario Bavy je neoddiskutovatelná. Ono to má i po padesáti letech od natočení své kouzlo - všechny ty staré zámky, rozpadlé hrobky, probouzející se čarodějnice, tajné vchody - ale naivita příběhu a chování postav, které se strašně liší od dnešních standardů filmové logiky, mi prostě nedovolují, abych se do toho filmu nechal vctáhnout. Oceňuju tu atmosféru a vůbec všechno, ale nedokážu být z těchto "gotických" hororů opravdu nadšený, narozdíl třeba od realističtějších hororových thrillerů téhož stáří... Horror movie of the Year ()
Je zarážející jak moc je to naivní. Kam se na to hrabou i o několik desítek let starší žánrový bratříčci. Ještě více zarážející ovšem je, že to (nejen) díky Bavově vizuálnímu citu, nad kterým srdce jen a pouze plesá, pranic nevadí. A tak je ve výsledku nejvíce zarážející až skutečnost, že Andrea Checchi tenkrát vypadal naprosto totožně jako dnes vypadá Martin Shaw. ()
Slavny horror Maria Bavy v hlavni roli s nadhernou Barbarou Steele. Pribeh o carodejnici a upirech je mozna dnes trochu usmevnej, ale zpracovani je naprosto uchvatne. Nadherna prace s kamerou (sam Bava) a temne, pochmurne ladeni kazdeho zaberu dela z tohohle filmu opravdovou lahudku. Pokud mate radi stare Poeovske filmy Rogera Cormana nebo Hammer, tohle je naprosta povinnost, je to totiz jeste lepsi. Vecne se valici mlha, cernobily obraz, nadra Barbary Steele.....lahudka pro fajnsmekry. ()
Těžko si představit hororovatější horor. Vytí a fičení větru, mlžné opary, hroby a hrobky, staré hradní sídlo uprostřed temného lesa, gotické interiéry, hrůzná čarodějnická kletba, maska Satana, zhlínyvstalý temný kníže, od přírody vampýrsky démonický zjev Barbary Steele... Ano, zastaralo to, ale po vizuální stránce je to pořád žrádlo, a zkrátka ukázkový hororový old school. ()
70% Pro mě typický velmi konfliktní snímek. Na jedné straně přelomový visuál a zpracování, na straně druhé už trochu naivní příběh a herecké přepálené výkony poplatné době. ()
Nedivím se, že Mario Bava s tímhle udělal takovou díru do filmového světa. Vsadil totiž na osvědčené prvky gotických horrorů a natočil ho svým detailním, místy až puntičkářským způsobem. Jedna prastará kletba, rodinný zámek s tajnou chodbou, hřbitov zahalený hustou mlhou a samozřejmě mladý doktor, který se pokouší osvobodit krásnou Barbaru Steele od zlých mocí. Celé to spojuje výborná hudba a vymazlená kamera, která si skrze černobílý obraz efektně hraje se světlem a tmou. Škoda, že snímek neměl vyhrocenější finále, jinak bych tomu hodil plné hodnocení. Pro milovníky gotiky se ale jedná o absolutní povinnost! ()
(1001) Když si vzpomenu na Ospalou díru, tak není zatěžko uvěřit, že se jedná o nejoblíbenější horor Tima Burtona. Ačkoliv já ten film chápu mnohem víc jako pohádku než jakýkoliv jiný žánr. Takhle se dělají věci s vášní. Žena s velkým černým psem. Kamera se chová jako další postava filmu - a tak sebejistá svým pohybem v prostoru. Ten voyeristický element činí celou podívanou silně znepokojivým zážitkem. Nebýt zamilované hudby při "romantických" scénách, byl by to dokonalý snímek. -"My eyes aren't tired, my spirit is." ()
Přestože se Bava inspiroval Gogolovým Vijem, ze snímku samotného to není téměř poznat. Z povídky si bere názvosloví a základní myšlenku o čarodějce a její cestě za pomstou. Je to škoda, v Italově podání by se Vij mohl vyjímat. Navíc scénář, ze kterého zde Bava vychází je značně naivní, a to bohužel i v porovnání s ostatní soudobou tvorbou. Částečně to zachraňuje úchvatná vizuální stránka, která vyráží dech i (nebo snad právě) v současné přetechnizované době. Ohromné interiérové prostory zaujmou nejen svou čistotou a čistotou snímání. Láska k filmu a pevná kameramanova ruka tu jsou cítit z každého záběru. Je škoda, že kvůli prostoduchosti není možné se do snímku naplno ponořit a stát se jeho součástí. ()
[LFŠ 2008] Film mě bohužel přes své nesporné kvality nijak neuchvátil, možná to bylo pozdní hodinou a mou únavou, ale hlavně spíš jednoduchým dějem. ()
Tak veľmi by som si prial, aby vo mne tieto staré "drahokamy" (alebo vykopávky?) dokázali vyvolať také emócie, ako u iných užívateľov. Sledovať tento film v 60-70 rokoch, zrejme by som bol ohúrený. Dnes iba zívam, unudený očakávam záver, ktorý ma tak či onak, rovnako ako jeho priebeh, nijak neprekvapí. Neskutočne ma udivuje, ako niektorých divákov dokáže tento druh snímkov očariť, ba dokonca nebodaj vystrašiť ( ste sa snáď rezali a solili pri jeho pozeraní? ). Čítam komentáre "okolo seba" a padá mi sánka, aké orgie podaktorí prežívali. Úctu k starším treba zachovať, to bez pochýb! Tento snímok je moja prvá skúsenosť s populárnym Máriom Bavom. A popravde, je rovnako definitívne posledná, ako so všetkými horormi "MADE IN ITALY", lebo ich neúspech tvorby v mojich očiach nemá konca kraja ( štatistika je hrozná vec - NEROBTE SI JU! ). Čo sa samotného snímku týka, nevystrašil, unudil takmer na smrť, zaujal len úvodom, vystrihnutým z našeho populárnejšieho "Kladiva na Čarodejnice", ktorému "Black Sunday" nesiaha ani po otlak na dlani. Vážim si keď mi niektorí z mojich "obľúbených" dá do pozornosti nejaký snímok ( s niektorými si píšem ozaj veľmi rád! ), ale toto viac nie chlapci - 45%. ()
O filme "La Maschera del demonio", ktorý v roku 1960 natočil talianský režisér Mario Bava, som toho hodne počul a veľa čítal. Mnohí moji známi mi ho vrele odporúčali a veľmi priaznivo sa o ňom zmienil aj majster Stephen King vo svojej knihe "Danse Macabre". Tak som si teda tento filmový titul konečne zohnal a s očakávaním kvalitného diváckeho zážitku pozrel. No a musím sa stotožniť s názorom, že sa jedná o vynikajúci čiernobiely gotický horror. Horrorová klasika. **** ()
Vynikající gotický horror natočený podle romantické ( neplést se sentimentální tj.červenou knihovnou) povídky Vij od ruského spisovatele N.V.Gogola. Skvělá černobílá kamera, se všemi možnými stíny a odlesky, tajemně krásná Barbara Steeleová ( v 60.letech si zahrála v celé řadě horrorů italských, ale i amerických - např. v Cormanově Jámě a kyvadlo podle E.A.Poa) a vpravdě gotické obrazy krajiny, hřbitovů, krypt i interiérů. Úvodní scéna s železnou maskou s hřeby a odsouzenou čarodějnicí na hřbitově dává tušit, že bude následovat cosi zlověstného. Italská škola se nezapře ani v gore efektech - při sejmutí masky se objeví červi, švábi a další rozličný hmyz, působivě je pak ztvárněna obnova-oživení-obličeje ( oči, které se odkudsi z hloubi lebky vynořují, aby zaplnily prázdné oční důlky....). Poprvé jsem viděl film hodně dávno v německé TV ZDF. Je zajímavé, že Němci dali tomuto filmu název - Hodina, kdy přichází Dracula....nu, přišlo jim to zřejmě výstižnější? Nevím, každopádně já se tenkrát, ve svých 13 letech, hodně bál.... Dnes se u tohohle snímku hlavně bavím. ()
"You, too, can feel the joy and happiness of hating." Tuctový příběh, s místy až ukázkově uhozeným chováním postav. Ovšem ta nápaditá režie, krásná černobílá kamera, atmosferické dekorace a působivá hudba... ten film v sobě má VŠECHNO. V dobrém i "zlém". Působil na mě takřka jako modelová čítanka, jak by takové klasické strašení mělo vypadat. Strašně jsem si ho užil. ()
Síce neviem, čo okrem mesta Mirhorod to má spoločne s Gogoľovým Vyj, ale budiš. Začiatok je skvelý, Bava sa s ničím neserie a už v prvých minútach nám servíruje stredoveké mučenie, čarodejnicu, upálenie a kliatbu. Bohužiaľ cca po 20 minútach to začína zaváňať dosť hustou nudou, príbeh je nezaujímavý a predvídateľný a film je strašidelný možno tak pre 5 ročné deti. Universal tridsať rokov predtým a i Bava samotný štyri roky potom nakrúcali oveľa zaujímavejšie kúsky. ()
Hororový skvost. Perfektní gotická atmosféra starého moldavského šlechtického sídla, které je plné tajných chodeb, skrytých hrobek a nemrtvých, kterým vévodí démonicky uhrančivá čarodějnice Barbara Steele. V roce 1960 musel být tenhle film pro diváka dost děsivý. Ponurost lokací je ještě znásobena černobílým obrazem, nasvícením scén a vhodně zvolenou hudbou. A je to pro mě zatím nejstarší film, který jsem viděl, v němž nemrtvý vylézá z hrobu :-) ()
Mario Bava a jeho hradná hororová klasika prispela k rozvoju talianskeho hororu, ktorý neskôr prešiel z monumentálnych exteriérov do civilnejšieho prostredia s pridaním extrémnej brutality a nechutností. Koniec koncov 70te a 80te roky sú toho príkladom. Mario Bava pestrofarebne (aj keď v čierno bielej) vykresľuje tentoraz príbeh z dávnych čias, kedy ešte čarodejnice znepríjemňovali svet ľudí. Skutočná čarodejnica, ktorú krutým spôsobom v úvode filmu potrestajú a pochovajú do hradnej hrobky, sa stáva zabudnutou, vysušenou rekvizitou, o ktorej vie len málokto. Jednej hmlistej noci sa však prebúdza k životu! ()
Sám jsem před filmem nečekal, že to řeknu, ale tohle je vynikající. Excelentní gotika se vším všudy a HLAVNĚ to černobílé zpracování, to je něco, co jsem ještě nikdy neviděl. Elegance skvostem. 90% ()
Bravúrne, dokonalé, nesmrteľné, majstrovské dielo a gotika v plnej paráde. Plným právom považované za legendu subžánru. Už úvod ma priklincoval na stoličku, niečo tak atmosferické a vizuálne démonicky dokonalé som ešte nevidel. Je tu všetko, čo má prvotriedna gotika obsahovať: jedna stará kliatba, úžasné exteriéry so starým zámkom, tajomný starý cintorín a rozpadávajúce sa ruiny s ponurou kryptou. K tomu ešte hmla, desivý les a vystrašení ľudia. Samozrejme nemôžem zabudnúť ani na dvoch hrdinov zachraňujúcich situáciu a hlavne krásnu princeznú. Bava si dal maximálne záležať aj na minimálnych detailoch aby svoje dielo dotiahol k absolútnej dokonalosti, vrátane mimiky tvárí, vyšpúlených očí, hry s tieňami a dokonale načasovaných desivých zvukov. K tomu ešte treba prirátať aj hudobný doprovod, ktorý jednoducho nemal chybu - účelový a veľmi úderný, dokonale sa hodiaci do celkovej ponurej atmosféry. Nevadila mi ani miestami výraznejšia naivita hlavných postáv, akosi mi tu, narozdiel od iných prípadov, zapasovala. Nikdy nezabudnem na Barbaru Steele - očarujúco krásnu a pritom tak presvedčivo démonicky nebezpečnú. Jeden z najlepších hororových hereckých výkonov, jednoznačne. Bavovi sa podarilo stvoriť nesmrteľné dielo, jednu veľkú legendu a film, ktorý určite mnohých filmárov ovplyvnil. Podľa mňa ide jednoducho o povinnosť a to nielen pre hororových fanúšikov. ()
Až legendárny Mario Bava a jeho Maska Satana dokázala ukojiť moje doterajšie hľadanie poriadného hororu s tematikou čarodejníc. Ťažko sa to popisuje, pretože takýto zážitok pri starých filmoch je tak silný, že len jeho opisovanie nedokáže prezentovať všetku tú kvalitu daného diela. Naposledy som niečo takéto zažil pri poľskej vlkodlačej klasike Wilczyca. Ako aj tam, aj tu je základom filmu skvelý dej a hlavne neopísateľná atmosféra, ktorá doslova srší z filmu. Starí zámok, má svoje čaro a keď si k tomu domyslíte, že film sa odohráva počas jednej noci, vonku je búrka už teraz máte o atmosféru postarané. Tematika čarodejníc ma láka už poriadne dlho, no až doteraz som nenarazil na nejaký film, ktorý by ma dokázal takto upútať a skoro do puntíku splniť moje očakávanie od takéhoto subžánru. Krásne a veľké oči Barbari Steele sú tak zvodné pri scénach s Katjou a tak nepríčetné keď zobrazovala Asu. Každá jedna postava bola dokonale charizmatická, temné a pochmúrne zobrazenie okolitej krajiny(aj s cintorínom :) a dokonalá kamera. Film má skvelý rozbeh a hneď pri úvodnej scéne ma chytil, síce potom bolo tempo filmu o trochu pomalšie než úvod a oboznamovali sme sa s postavami, ale na koniec si Bava nechal poriadne vyvrcholenie a zakončenie bolo také ako začiatok tj. geniálne. Plný počet nedám, pretože i keď som nešetril chválou miesto pre "ešte niečo" by tam bolo. Takto "len" za 90% ()