Nouzový let

Čekal jsem nějaký normální, dobrý, ruský katastrofický film s pomalejším tempem, ale zato profesionálně odvedený. Ale nestalo se tak. Celý film do doby, než doletí na ostrov, kde se valí láva, je strašně moc ustříhanej (i moje babička, která se na to se mnou a s bráchou dívala, to sama říkala). Působilo to strašně amatérsky a celý film je zbytečně dlouhý. Ustřihaná část filmu působí trochu jak komedie a nepochopil jsem, proč to tak dělali. Nic zajímavého se v té části nestalo, ani žádný rozvoj postav. Mohli to celý vystřihnout a už by byl hned film kratší. Celkově mi přijde část na ostrově strašně táhlá a vyvařená z vody. Každej pobíhá jak blbej sem a tam a vůbec nikdo nenastupuje do letadla 🤦‍♀️. Nepochopil jsem vůbec to prostředí a všechno se tam přehnaně řítilo a vybuchovalo. Hlavní postava je trapná tím, jak se snaží každého bránit, je tvrdohlavá a snaží se být hrozně správná, takže dělá každou kravinu, aby někoho zachránila. Lezení po autech, když je všude kolem láva, by opravdu nebylo tak snadný. Vždyť by to auto pálilo tak, že by se ho ani nedalo chytit! Let zpátky domů je ok, ale když dojde na převádění pasažérů tak to je příšerně nereálné. Fakt blbost. Od té doby je film strašně zdlouhavý a už jsem doufal v konec. Konec je prostě celej trapnej. Postavy jsou strašně přímočarý a trapný. Nechápu, proč to Rusko dělá. Kvůli tomu si je není možný oblíbit. Nechápu, proč je začátek tak strašně rozkousíčkovanej a od toho ostrova až po konec to je zase strašně zdlouhavý. VYHODNOCENÍ: PŘÍŠTĚ RADĚJI TURBOTARANTULE (26.11.2020)

Tak bych jim ráda Ekipazh ohvězdičkovala, ale já tam tolika situacím naprosto nevěřila, že to nejde. Až do záchrany lidí z ostrova, kde se začala chrlit láva dolů na lidi, o které seismologové neměli ani tucha (asi hráli mariáš), to bylo prima koukatelné. Ovšem pak už jsem nemohla. Já to nikdy nezažila, ale přece jen tolik zázraků najednou bylo na mě moc. Kolem Alexeje se dějí divy a on nejen, že mu není horko, ale málem se do té lávy nevrhá sám. Kluci z Ruska musí ještě ty katastrofické filmy víc vypulírovat, abych tomu přece jen víc věřila. Ale snaha byla, to nemohu říct....... (25.07.2017)

Mamííí, až vyrostu a budu těžit - eee - něco na ostrově, který je vlastně sopka, tak až se ta sopka probudí, chci, aby mě tam odtud zachránil Danila Kozlovskij. Ale jo. Sešla se tu sice všechna možná i nemožná klišé jako: mladý talentovaný pilot, který má problémy s disciplínou, nedorozumění s otcem (to tam máme hned dvakrát), rozchod s partnerkou, ztráta sebedůvěry, respekt i obava ze zkušenějšího nadřízeného, okamžik, kdy se ukáže, co v hrdinovi skutečně je, ale nějak mi to nevadilo. Navzdory totální přepálenosti té katastrofické části to dokázalo být i celkem napínavé, obešlo se to bez nějakých velkých keců, lidi včetně hlavních hrdinů mají v kritických chvílích strach a v rámci možností se chovají celkem uvěřitelně (to prosím berte čistě v rámci žánru, pochopitelně to není Sully nebo jiný realistický film). Mimochodem, pokud si pamatuju, tak řada scén byla udělaná tak, aby připomínala starý film z roku 1979 (a třeba pohled na ulomenou záď letounu Tu-154 na ostrovním letišti byl přímo ložený odkaz). Než jsem začal psát komentář, byl jsem rozhodnutý dát tři hvězdy, ale teď si vlastně říkám, že co: nenudil jsem se, bylo to nakonec docela sympatické a navzdory vpravdě katastrofické přepálenosti (ze které jsem si během filmu dělal legraci) to dokázalo být napínavé, takže přidám ještě tu jednu navíc. Tak honem dokončit komentář, než si to zase rozmyslím. (22.10.2016)

Originál som nevidel a ani neplánujem vidieť, ale musím uznať, že tento remake, keď si odmyslím "rozprávkové rozumej nereálne" prvky, bol vcelku dôstojným konkurentom pre americké blockbustery. Síce sterilné, ale Danila Kozlovskij, ktorého poznám už pár rokov, dal svoj štandardný výkon, aj keď svoj doterajší vrchol mal zatiaľ v Legende 17. (29.07.2019)

Komerčný katastrofický film, natož samotný žáner, má vzorec nemenný a konštantný. Či už to bolo v jeho začiatkoch ( 30. - 50. roky ) , v renesancii ( 70. roky ), v zmŕtvychvstaní ( 90. roky ), či ako tento snímok, v reverse ( nové milénium ). Na začiatku ( pri tých dlhších miutážach to môže byť aj hodinka plus mínus ) sa zoznámime s hrdinami, prípadne obeťami. Potom príde zvrat v podobe katastrofy ( pre mnohých, hlavne destrukčne naladených divákov, najlepšia časť filmu ) a následne akcia v podobe zachraňovania a rôznych únikov z katastrofických dozvukov. Tento snímok ide po tejto lajne, ako ten najlepší korčuliar profesionál. A keďže nejde o žiadnu inovatívu a ani pokus o naddimenzované, megaspektakulárne akčné scény ( viď Emmerich ), je to presne to, čo divák znalý aj neznalý, bude očakávať. (07.05.2023)