Lhář

Vidět mladého Akiho Kaurismäkiho na filmovém plátně v roli flákačského spisovatele Villeho Alfy = zážitek k nezaplacení. (03.08.2015)

Hlavní hrdina a jeho lži poměrně baví, ale celkové vyznění je nijaké. Gradace, závěr nebo jakýkoli jiný důvod, proč se na tenhle film dívat, chybí. (03.08.2015)

Ville Alfa (Aki Kaurismäki) je helsinský floutek, intelektuál a spisovatel, který ale jen mluví (nebo spíš lže, název filmu Valehtelija znamená Lhář) a nic nepíše, bez práce věčně zadlužený u všech svých přátel, věčně beznadějně zamilovaný do každé dívky, kterou potká, plný citů, které odumřely v Paříži či Varšavě, plný smutku ze smrti své matky a bratra. Muž, který se už narodil mrtvý, ve stínu Bomby. Film je jistě poctou francouzské nové vlně (zejména raným filmům Godarda a Eustachovi), lehce aktualizovanou o problémy soudobého moderního člověka. První film, ve kterém bratři Kaurismäkiové objevili nové Finsko - zemi zaslíbenou existencialsmu. (16.06.2010)

U tohoto filmu jsem konečně pochopila, že Aki a Mika jsou dva různí lidé (bratři) a filmují společně. Jelikož mají identický styl, tak jsem je považovala za jednu osobu. Jen jsem se divila, že v tomto filmu lidi spíš mluví a míň kouří. Hlavní hrdina mě sral od začátku do konce, bych mu jednu lískla :D (02.08.2015)