Kult hákového kříže

ZASRANEJ BĚLOCHU…. Hnutí skinheads, černý gangy, ,,bílá“ literatura, fašouni. Tedy – nejisté, frustrované a citlivé děti. První dějství bych nazval AGRESIVNÍ s podtitulem ,,bílé děti by se neměli bát chodit ven“. Drsný (kousnout do obrubníku mě nikdo nepřinutí!!!), ve kterém dialogy operují s fakty, nebo je jen překrucují. Každopádně nechá nahlédnout do ,,holé hlavy“ a ve které mne snad nejvíc fascinuje Nortonův výkon. Druhé dějství bych nazval POZNÁNÍ, aneb ,,svět není jen bílej nebo černej“. Výborná kamera a dramatické situace neberou konce. A třetí je PROCITNUTÍ aneb ,,každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“. Mohlo by se zdát, že to sem nepatří, ale jelikož je konec PRO MĚ otevřenej (až moc) nechávám na každém, aby si vše vyhodnotil. Perfektně vykreslené a hlavně zahrané hlavní postavy duem Norton a Furlong. Film, který mě nenechal v klidu ani dlouho po závěrečných titulcích. (13.06.2008)

Strhující brutalita všedních dnů ruku v ruce s ideály a ideologiemi pohnuté společnosti. Když jsem Kult hákového kříže viděl poprvé, nedokázal sem si představit jak by herec, který je taky jen člověkem zvládl tak emotivní projev jakým se prezentuje Edward Norton. Ztráta někoho blízkého dokáže v srdci vyvolat zármutek a nebo nenávist, takovou jenž se záběr od záběru stupňuje a dává tak prostor pro nástup nacistických ideálů o nadřazenosti rasy. Ovšem až konfontace tváří v tvář s realitou všedních dnů, až když se na rukou najednou objeví krev, pak teprve tehdy lidské vědomí zjistí, jak moc se nechalo zlákat na nesprávnou stranu mince. Když Edova postava zabije dva černošské mladíky a dostane se do vězení, kde stejně jako v jeho světě se dělí vše na bílé a ty ostatní zjistí, že zlo nepředstavuje barva pleti, ale člověk jenž se pod tou kůží skrývá. A když se jeho jediným stoupencem stane černošský kluk, uzná jeho já, že se mýlilo. Možná o to větší šok pro něj je, že za dobu jeho pobytu ve vězení na stejnou temnou stranu vstoupil i jeho mladší brácha. Film ať už vznikal jakkoliv, ať byly v zákulisí spory či nebyly tvoří špičku emotivního ledovce. Nehraje si na přeumělkované dílo a surově servíruje každou situaci, jako by jí někdo zachytil kamerou života. Oscarová nominace pro Nortona tak byla zcela oprávněná. A závěr emotivního příběhu? Ten si budete ještě dlouho pamatovat a teprve pak zjistíte, kam to vlastně naše společnost kráčí. 5 hvězdiček dávám zcela po zásluze. (02.08.2004)

Minulost každého jednou dostihne, dříve nebo později. I když se pokouší zapomenout, snaží se před tím utéct. Význam slova demokracie je každému zřejmý, otevřeně a svobodně vyslovit svůj názor. Třeba takový, který je už dost na hraně, ale většina stáda (poslušných ovcí) se ho bojí byť jen vyslovit nahlas. Potom stačí pouze využít situace a nekoordinovanou skupinu hulákajících, agresivních nácků sjednotit do šiků a vytvořit početnou, sílící organizaci, která narůstá každým dnem. Už to není jen něco co se dá bezmyšlenkovitě smést ze stolu na nejvyšších postech a pronést „tohle nás nepálí,“ ale oni tak činí. Obyčejný občan je pro NĚ jen bezvýznamná nicka, nehodna jejich pozornosti. Bílá Síla proto nastoluje řád(můžete protestovat, ale to je asi tak všechno). I s určitým patosem a neodmyslitelným moralizováním je tento film každopádně tím, jenž vybočuje z řady. A teď mě žeňte na pranýř. -:) (28.01.2010)

Tak silný citový zážitek se nedá slovy ani popsat. American History X diváka úplně pohltí a jen tak nepustí ze spárů. Po závěrečných titulcích má člověk nad čím přemýšlet. Opravdu hodně realistický pohled na rasismus ukazuje, že nás minulost pronásleduje jako stín a za své činy neseme následky. Miluju dojemnou scénu, kdy bratři strhávají plakáty s fašistickými motivy ze zdí. Nemluvě o hereckém koncertu úžasného Nortona. (31.08.2011)

Osobně mám kult hákového kříže celkem na háku, ale některé scénky se mi líbily, jako například žraní betonu nebo proměnění člověka na řešeto. Jinak hlavní myšlenkou filmu je klišé, jak nácek k rozumu přišel. Ono co si budeme povídat, když Vám pár vašich "kámošů" protáhne komín a jedinej komu na Vás v báni záleží je občan černější než kérka hákáče na koze hlavního hrdiny, tak se člověku změní priořiti...A tak napravený Éda Á vyleze z basy jako jinej člověk a snaží se spasit dušičku brášky kterého hraje Éda Bé...Éda Bé ale na moudra od Édy Á nemá dvakrát náladu a tak se nám tu rozehrává dráma jako hrom a čím dál více hrozí, že titulků se dožije jen jeden Éda...Ale který? To je napínák co? Jo já vím ani moc ne... (09.11.2015)