poster

Kult hákového kříže

  • USA

    American History X

  • Slovensko

    Kult hákového kríža

Drama / Krimi

USA, 1998, 119 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • mysicka
    *****

    Film o tom zlem kolem nas. Hodi se u toho premyslet.. Vynikajici Edward Norton jako Derek Vinyard, touhle roli si me ziskal. A za zminku rozhodne stoji i druhy z Edwardu v tomto filmu..(15.12.2003)

  • kiddo
    odpad!

    Prozradím vám malé tajemství: jenom proto, že se film tváří, jako že je proti extremismu a nacismu, to ještě automaticky neznamená a) že je kvalitní a b) že je skutečně proti extremismu. Problémy Kultu hákového kříže se dají shrnout do třech kategorií, z toho dvě jsou tvůrčí a jedna ideologická. 1) hlavní postava. REALISTICKÁ figura se kvůli jedinému rozhovoru s otcem nezmění z liberálního kloučka na konzervativce, konzervativci se nezačne přes noc zamlouvat myšlenka vraždění menšin a nácek nezahodí své životní přesvědčení a nezmění se v liberální otcovský model jen proto, že potkal přátelského černocha. Hlavní postava je z psychologického hlediska nevyrovnaný, beznázorový, myšlenkově nezakořeněný a nepřemýšlivý blb (dá se vztáhnout bez problémů i na bratra), film se nám ji nicméně snaží prodat jako ztracenou ovečku, která je ve skutečnosti hluboká, citlivá a ve své přemýšlivosti jen svedena inherentně zlými argumenty. Derek i Danny jsou povrchní a hlavně neprocházejí žádnou skutečně hlubokou vnitřní a názorovou změnou, jinak by nemohli své přesvědčení měnit jako fusekle. Ve skutečnosti tvůrci nejde o to stvořit životnou postavu, ale prázdné plátno na které by mohl promítat své naivní a nepřesvědčivé představy o závažných problémech. 2) kýčovitost. Kult hákového kříže se tváří, že vypovídá o drsné realitě, jedná se ale o zcela nevěrohodný a vymyšlený konstrukt. Zdání uměleckosti mají napomáhat i neodůvodněné obrazové orgie a burácivá dramatická hudba, které ve skutečnosti řvou KÝČ už na dálku. Prolhanost a manipulativnost obsahu se tedy v souladu se slavnou poučkou promítá i v technické rovině. 3) ideologická manipulace, za niž by se nestyděl ani Goebbels. Ukážu na hlavní stolové scéně – velice málo z toho, co Derek řekne, by se dalo charakterizovat jako rasismus nebo nacismus; jediné, čeho se v této scéně Derek dopouští, je odidealizovaný a, ó hrůzo, KONZERVATIVNÍ náhled na problematiku, již je dnes slušnost vidět prizmatem multikulturalismu, politické korektnosti a historické viny (o zjednodušování, demagogii nebo populismu Derekových řečí se můžeme dohadovat). Jeho legitimní argumenty jsou nicméně ztotožněny s hitlerovskou rétorikou a jak takové se spravedlivým rozhořčením odsouzeny přirovnáním Dereka k členu KKK. Poselstvím této scény a celého filmu tedy je, že jakákoli nesouhlasná reakce vůči právě vládnoucí ideologii vás klasifikuje jako nácka, který potají masakruje černochy a onanuje nad Mein Kampf, a že není rozdílu mezi tím, když řeknete, že „pozitivní diskriminace je prasárna“ a „negři jsou smradlavé méněcenné opice“. Tím, že v diskuzi nepřipouští více neextremistických náhledů na jednu věc, film extremismus neodsuzuje, ale naopak je sám extremistický. Závěrem: Kult hákového kříže je budovatelsky a propagandisticky manipulativní tím, jak divákovi lže ohledně toho, proti čemu stojí (nikoli proti neonacismu, nacismu nebo extremismu obecně, ale proti konzervatismu a ideové opozici), tupým brainwashingem vychovává vládnoucímu systému novou třídu nemyslících obdivovačů neschopných přijmout nesouhlas a opačný názor, a já tak bez špatného svědomí z přehánění můžu říct, že je to ten nejhorší a nejnebezpečnější film, jaký jsem kdy viděla.(6.8.2010)

  • Boss321
    *****

    Neuvěřitelně drsné podání jednoho z největších problémů nejenom Ameriky, ale celého světa - rasismu a s tím souvisejícího nacismu. Edward Norton zde ztvárňuje muže, kterému když byl malý zabili otce v černošské ulici, když pomáhal hasit požár. Po tomto incedentu se z něj stane neonacista a začal nenávidět černochy. Když se dostane do vězení za zabití tří černochů, kteří se mu pokusí ukrást auto, tak až tam pochopí, že všichni černochové nejsou špatní. Po návratu ho, ale čeká nemilé překvapení, když zjistí, že jeho názory vyznává i jeho mladší bratr a bude se snažit s tím něco udělat...Jediné záporné na tomhle filmu je pro mě konec, který mohl být trochu delší a lépe propracovaný. Film, který ve mě zanechal velmi hořký pocit, o člověku, který se snažil o nápravu, ale nakonec mu bratra zabijou opět černoši.........(5.11.2007)

  • Cervenak
    ***

    Precenená, nekonečne naivná hollywoodska báchorka o tom, ako sa ultratvrdý neonacista v base skamarátil s ukecaným černoškom a zrazu sa z neho lusknutím prstov stal "židácky, liberálny, hippícky neger". LENŽE: hrá tam Edward Norton. A hrá tak, že aj tejto inak nefungujúcej čiernobielej limonáde pre masy musím nadeliť solídne 3 hviezdy.(30.8.2007)

  • Radek99
    *****

    Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva...(19.11.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace