American History X
Kult hákového kríža
Režie:
Tony KayeScénář:
David McKennaKamera:
Tony KayeHudba:
Anne DudleyHrají:
Edward Norton, Edward Furlong, Beverly D'Angelo, Jennifer Lien, Ethan Suplee, Fairuza Balk, Avery Brooks, Elliott Gould, Stacy Keach, William Russ, Guy Torry (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Danny Vinyard vidí vzor ve svém starším bratrovi Derekovi, který se po smrti otce, jenž byl coby profesionální hasič zastřelen v černošském ghettu, stal zapřísáhlým vyznavačem rasistických hodnot. Strmě stoupal v neonacistické skupině Bílá síla. Pak byl ale odsouzen za chladnokrevnou vraždu dvou černochů. Po třech letech v base se Derek vrací domů, ale už to není člověk jako dřív. Poté, co mu černoch ve vězení zachránil život, když se ho běloši snažili znásilnit a zabít, nedokáže být rasista. Jeho bratr Danny ale tento obrat nechápe, sám je členem Bílé síly. Ve škole má průšvih kvůli rasistické eseji. Proto se Derek sejde s vůdcem Bílé síly Cameronem a chce ho přesvědčit, aby nechal Dannyho jít. Všichni z gangu, jeho bývalí bratři, se však obrací proti němu, ani u Dannyho nenachází pochopení. Soukolí gangu se prostě točí dál. Semele i Dannyho? (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (1 329)
Dost mozna nejlepsi film o rasismu, ale urcite jedno z nejlepsich a nejdrsnejcich dramat celkove. Kaye mel totiz koule, takze se nebal sebedrsnejsi sceny, to vse pekne syrove a realisticky, k cemuz si taky pomaha skvelou kamerou, ktera je misty cernobila a film je tak snad jeste pusobivejsi. Navic tu mame paradni pribeh, kterej by si ale zaslouzil trochu delsi stopaz, rozhodne by me zajimalo zaverecny vyreseni gangu a reakce Nortonovo postavy na zaverecny udalosti, takle to pusobi lehce useklym, i kdyz kurevsky silnym dojmem. No a to jsem se jeste porad nezminil o hercich, solidne hrajou vsichni, ja bych zminil jen Supleeho, jako pekne drsny a nechutny prase, totalne jina postava nez jeho blbecek z Earla. No a samozrejme genialni Norton v jedny ze svejch nejlepsich roli, pravem bohuzel jen nominovanej na oskara. Proste syrova pusobiva dokonala pecka, takejhle film se povede malokdy. ()
Scénář: David McKenna .. Byl to rasistický frajer. Nenáviděl barevný a byl členem skupiny lidí, kteří s nimi vedly pouliční boje. Až jednou, při krádeži jeho auta, kdy krutě vyřídil oba negry, co se o to pokusily se dostal před soud a na pár let do basy. Tam zažil skutečný očistec a hlavně poznal, že špatní nejsou jen ti barevní.. Po návratu k běžnému životu ovšem zjišťuje, že vymanit se z minulosti, není tak snadné. Navíc jeho mladší brácha začíná kráčet plně v jeho stopách... Drsný a sugestivní pohled na rasismus v Americe s výtečným náckem Edward Norton. Fuck White Power! Nenávist je přítěž. ()
Nenávist je přítěž. Derek je inteligentní mladý muž, na prsou nosí vytetovaný hákový kříž a fašistickým ideologiím skutečně věří. Je skinhead. V komunitě má obří respekt a úctu. Černí překupníci drog mu zabili otce, je posedlý nenávistí a jeho bratr jde v jeho šlépějích. Jenže se zjevným potěšením jednoho večera zabije černé zloděje. Shodou okolností si odkroutí jen tři roky. Spřátelí se s černošským klukem z prádelny a jeho holá hlava „přijde k rozumu“. Po návratu z vězení ale jeho proměnu nehodlají jeho stoupenci, stejně jako jeho mladší bratr, akceptovat. Nákaza rasismem žije dál, mnohdy je ovšem demonstrována polopaticky. Sice nám tohle drama předloží i (četně citovanou) mrazivou scénu s obrubníkem, pořád ale jde o snímek do jisté míry korektní. Tvůrci tak hlavně tlačí na fakt, že se člověk, který vnesl násilí do vlastní rodiny, ji snaží nově před ním uchránit. V černobílých reminiscencích se divák dozvídá, jaké chvilky si Derek ve vězení prožil. Hlavní devízou filmu je obsazení Edwarda Nortona do ústřední role. Jeho proměnu ve spořádaného občana mu uvěříte, stejně jako ztvárnění dramatických poloh a vypjatých situací. Ve své době nedoceněný snímek, jehož poselství bude platné i za několik let. Publikum má holt rádo čitelná dramata, tak to tak berme. Ač ty chyby a chybky vidím, i já se chytnul. ()
Celý film byl bolestně pravdivý, nicméně ty co by to mělo nějak oslovit, tak s nimi Kult hákového kříže většinou ani nehne. U nás se zatím rasismus v takové míře snad nevyskytuje a když, tak je to přesně o tom, že raději každý stáhne půlky, než aby šel do nějakého vážnějšího konfliktu. Ta ochota ustoupit zlu, někdy až zbabělost je pak tou hlavní příčinou současného marasmu. Edward Norton byl skvělý i s Edwardem Furlongem, který byl pro mě zatím velkou neznámou. A Stacy Keach, který se tam jen mihnul, tak jeho Cammeron byl hodně slizký, ta záporná role mu opravdu sedla. Místy trochu nereálný až trochu naivní, ale jinak emotivně velmi silný film a já pálím pětku. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (41)
- Edward Norton (Derek Vinyard) nabral před natáčením filmu 15 kg svalové hmoty. (don corleone)
- Tony Kaye strávil rok strihaním a upravovaním filmu v snahe vylepšiť ho. Jeho práce nakoniec vyústili v úplne iný film, ktorý mu štúdio zakázalo dokončiť. Či by to tržbám pomohlo sa už nedozvieme. Zostrih, čo putoval do kín zarobil v Severnej Amerike 6,7 miliónov dolárov. Ďalších 17,2 miliónov dolárov pritieklo zo sveta. Rozpočet bez propagačných nákladov pritom činil 20 miliónov dolárov. (Ltblue)
- Tento film byl inspirován životním příběhem skinheada Franka Meeinka. Meeink, který si odpykal tři roky ve vězení za obvinění související s přesvědčením bílé nadřazenosti, byl později dokonalým anti-skinheadem a lektorem. (Trajektt)
Pro vrcholný zážitek doporučuji dabing. Není nic lepšího než čekat, kdy se při samožroutských monolozích o migrantech konečně ozve "Rimmere, ty seš ale pako." Prozradím vám malé tajemství: jenom proto, že se film tváří, jako že je proti extremismu a nacismu, to ještě automaticky neznamená a) že je kvalitní a b) že je skutečně proti extremismu. Problémy Kultu hákového kříže se dají shrnout do třech kategorií, z toho dvě jsou tvůrčí a jedna ideologická. 1) hlavní postava. REALISTICKÁ figura se kvůli jedinému rozhovoru s otcem nezmění z liberálního kloučka na konzervativce, konzervativci se nezačne přes noc zamlouvat myšlenka vraždění menšin a nácek nezahodí své životní přesvědčení a nezmění se v liberální otcovský model jen proto, že potkal přátelského černocha. Hlavní postava je z psychologického hlediska nevyrovnaný, beznázorový, myšlenkově nezakořeněný a nepřemýšlivý blb (dá se vztáhnout bez problémů i na bratra), film se nám ji nicméně snaží prodat jako ztracenou ovečku, která je ve skutečnosti hluboká, citlivá a ve své přemýšlivosti jen svedena inherentně zlými argumenty. Derek i Danny jsou povrchní a hlavně neprocházejí žádnou skutečně hlubokou vnitřní a názorovou změnou, jinak by nemohli své přesvědčení měnit jako fusekle. Ve skutečnosti tvůrci nejde o to stvořit životnou postavu, ale prázdné plátno na které by mohl promítat své naivní a nepřesvědčivé představy o závažných problémech. 2) kýčovitost. Kult hákového kříže se tváří, že vypovídá o drsné realitě, jedná se ale o zcela nevěrohodný a vymyšlený konstrukt. Zdání uměleckosti mají napomáhat i neodůvodněné obrazové orgie a burácivá dramatická hudba, které ve skutečnosti řvou KÝČ už na dálku. Prolhanost a manipulativnost obsahu se tedy v souladu se slavnou poučkou promítá i v technické rovině. 3) ideologická manipulace, za niž by se nestyděl ani Goebbels. Ukážu na hlavní stolové scéně – velice málo z toho, co Derek řekne, by se dalo charakterizovat jako rasismus nebo nacismus; jediné, čeho se v této scéně Derek dopouští, je odidealizovaný a, ó hrůzo, KONZERVATIVNÍ náhled na problematiku, již je dnes slušnost vidět prizmatem multikulturalismu, politické korektnosti a historické viny (o zjednodušování, demagogii nebo populismu Derekových řečí se můžeme dohadovat). Jeho legitimní argumenty jsou nicméně ztotožněny s hitlerovskou rétorikou a jak takové se spravedlivým rozhořčením odsouzeny přirovnáním Dereka k členu KKK. Poselstvím této scény a celého filmu tedy je, že jakákoli nesouhlasná reakce vůči právě vládnoucí ideologii vás klasifikuje jako nácka, který potají masakruje černochy a onanuje nad Mein Kampf, a že není rozdílu mezi tím, když řeknete, že „pozitivní diskriminace je prasárna“ a „negři jsou smradlavé méněcenné opice“. Tím, že v diskuzi nepřipouští více neextremistických náhledů na jednu věc, film extremismus neodsuzuje, ale naopak je sám extremistický. Závěrem: Kult hákového kříže je budovatelsky a propagandisticky manipulativní tím, jak divákovi lže ohledně toho, proti čemu stojí (nikoli proti neonacismu, nacismu nebo extremismu obecně, ale proti konzervatismu a ideové opozici), tupým brainwashingem vychovává vládnoucímu systému novou třídu nemyslících obdivovačů neschopných přijmout nesouhlas a opačný názor, a já tak bez špatného svědomí z přehánění můžu říct, že je to ten nejhorší a nejnebezpečnější film, jaký jsem kdy viděla. () (méně) (více)