Reklama

Reklama

Bikini Blue

(festivalový název)
Trailer

Obsahy(1)

Velká Británie roku 1953, navzdory létu trvá studená válka. Stalin je mrtev a Britové právě doslavili korunovaci královny Alžběty II., kina promítají katastrofické filmy o destrukci země Marťany, třicetiletá Dora Szumski je Angličanka provdaná za polského imigranta Eryka. Jednoho dne se do jejich života vkrádá Erykova nemoc a také Erykem utajovaná minulost. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu Eryk pobývá v psychiatrické nemocnici pro bývalé polské vojáky, které zasáhlo válečné trauma. Dora startuje svůj starý motocykl a jede navštívit svého manžela v azylu v nemocnici v Mabledon Parku. (3Kino)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (2)

Kamas 

všechny recenze uživatele

Historické drama odehrávající se v 50 letech v Anglii, s charismatickým Tomaszem Kotem (známého v roli kardiochirurga ve filmu Bohové), který ztvárnil polského vojáka pobývajícího v psychiatrické léčebně po boku vojáků léčících se z válečných traumat a jeho anglické ženy Dory, která ho jede na staré motocyklu do léčebny navštívit. Film od první chvíle zaujme svým retro vizuálním provedením, stavícím na kontrastu modré a červené, takže nemůžete přehlédnout krutě rudé rty Dory (a taky helmu a nehty). Postupně rozkrývaná tajemství, nic není tak idylické jak vypadá.. Moje premiérová návštěva kina Atlas v rámci projektu 3Kina. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

O Tomasz Kotovi jsem slyšel, že je tak trošku magor, zajímalo by mě v jakém slova smyslu, myslím, alespoň tedy doufám že určitě v dobrým, protože jako herec je naprosto fenomenální a troufnu si říct, že patří mezi absolutní světovou topku. Jaroslaw Marszewski si může gratulovat, že ho pro postavu Eryka získal, protože celý příběh je vlastně založen na střídání emotivních nálad Eryka, který je díky válce, vztahovým složitostem a tak trošku politice (ano neotřit se o Rusáky to by nebylo Polsko Polskem ) psychicky nemocen. Dokázat zahrát rozpolcenou osobu způsobem jaký to předvedl Tomasz Kot považuji za výkon hodný genia. žádné přehrávání, teatrální gesta a ještě teatralnější dialogy, tady je to všechno o pohledech, o scénách Eryka s Dorou, o schopnosti vyprávět obrazem. Vztah do kterého krutým způsobem zasáhla válka vypadá zpočátku až idylicky až s postupem času tvůrci pomalu odkrývají karty a já si připadal jak tenisáček, chvíli jsem cítil velká empatie k Doře, za chvíle jsem si říkal, kurva čím si Eryk tohle zasloužil, pak jsem v duchu radil "nedělej to" "neříkej to". Takový silný zážitek by nemohl být bez vydařené režie, ale co mě tady přišlo světový byla kamera, některé obrazové kompozice vysloveně hladily oči. Záběr na cihlový dům na jehož zdi se ve světle odrážela voda, nádera. Celá scéna u moře to mělo díky kameře tak hezký zvláštně intimně mrazivý kouzlo, přesně jak to scéna vyžadovala. A to už vůbec nemluvím o závěrečné scéně, poetika nasnímaná přes stíny postav. A to je prosím teprve druhá práce Jacek Podgórskiho (debut Yuma). Čistě kvůli němu se už nemůžu dočkat Krew boga. Ještě si to tady trošku protáhnu a pochvalím hudbu, soundtrack byl vybrán s citem pro obraz a Laanne Harvey si nemohla pro svůj debut vybrat lepšího kolegu než Tomasze to musela být skvělá herecká škola v praxi. X tý důkaz, že polská kinematografie je momentálně v nejlepší možný kondici a je světovou extratřídou, Kéž by se naši tvůrci více dívali na polské filmy. ()

Reklama

Galerie (23)

Reklama

Reklama