Roma

Cuarónovi nelze upřít, že se jedná o Pána filmaře. Bohužel nebudu mít potřebu si tuto jeho intimní záležitost pouštět znovu. S Romou to bude u mě podobně jako s Biutiful. Technicky dokonalé drama na jedno podívání. Vždy raději sáhnu po filmech, kde se toho zdánlivě děje trošku více, než o krátké životní etapě jedné mexické služky. 65% (23.02.2020)

Ne že by ten film nebyl dobrý, ale na to orgastické nadšení mluvící pomalu o filmu dekády nejsem vůbec napojený a ani přesně nevím, odkud se takové dojmy u tolika lidí berou. Přijde mi to jako celkem normální kvalitně odvedená práce, která mustrově odpovídá tolika jiným momentům v kariérách "velkých režisérů", kteří se rozhodli vzdát hold ženám svého dětství (respektive hold ženám, které byly tyto režiséry ochotny postavit do středu svého světa, vše jim obětovat a tím v očích oněch režisérů dojít naplnění - nakonec je to vždycky forma narcismu) - zapadá to do té škatulky místy až legračně moc se všemi klady a zápory těhle filmů. S jejich stereotypy i typickými vděčnými momenty. A že Cuarón pěkně aranžuje scény do hloubky, mě už vyloženě nevyvede z míry samo o sobě. Ale třeba jsem měl jen blbý den. 70 %. (16.12.2018)

Pro mne osobně byla filmová událost roku polská Studená válka, ale Roma je hned těsně v závěsu, rovněž absolutně dokonalá forma, jen příběh je tu, alespoň ze začátku, až moc upozaděn... Ovšem ta nádherná kamera, téměř až uhrančivý vizuální vjem, naprostá filmovost, bytostné filmové vnímání, vyprávění prostřednictvím obrazu, to je tu dotaženo k dokonalosti... S odkazem na naši nejslavnější éru kinematografie by se dal Cuarónův styl pojmenovat jako mexická nová vlna, jde tu vysledovat řadu paralel a vzájemných styčných bodů, obecně má v sobě Roma hodně z Federica Felliniho či třeba Bély Tarra, ale i již v úvodu zmíněného Pawla Pawlikowskiho... (10.01.2019)

A zase ten Netflix, který v tomto případě dokazuje, že nehraje jenom na komerčně úspěšné tituly, ale s radostí realizuje sny režisérům, kteří si to prostě zaslouží. To, že Alfonso Cuarón je jeden z největších režisérů dekády, o tom není třeba dvakrát dlouze diskutovat. Roma, jak už kdekdo řekl, je jeho nejosobnější projekt a jeví se to hlavně tím, že 135 minut utíká velice pomalu, potichu, podle mě chvílemi lehce nezáživně...ale jelikož je vše tak obrazově geniální a odkazuje na nejlepší filmaře minulého století, nelze jeho film přejít bez povšimnutí. (31.12.2018)

Dva pohledy a dvě strany mince. Roma je bezkonkurenčně vypiplané a zrežírované dílo, které nemá, nejen na Netflixu, obdoby. Ať už se komukoliv nelíbily Cuarónovy starší filmy, tuto objektivní jistotu popřít nelze. Tenhle Mexičan je mistr režisér a pokud se takovým nebudou přiklepávat autorské projekty, je s filmovým světem něco špatně. Já osobně jsem velký fanoušek Alfonso Cuaróna, ale nyní přijde ta druhá strana mince. Vězeň z Azkabanu je můj nejoblíbenější HP a Potomky lidí s Gravitací jsem si hrozně moc užil, jenomže z jeho předchozí mexické tvorby jsem neviděl vůbec nic a ani příliš nechci, rád bych aby zase natočil něco divácky stravitelnějšího, alespoň trošku. A nyní se po pětileté odmlce opět vracíme k jeho, možná spíše artovějším, počátkům. Roma není zábavný film, což je předem identifikovatelné a proto si ho spousta lidí ani nepustí. Jinak by tu ani náhodou nemohlo viset hodnocení přesahující 80%. Roma je tíživé komorní černobílé drama, na které se člověk musí správně naladit a jedině proto to může fungovat. Neříkám, že jsem nikdy nic podobného neviděl, ostatně taková pár let stará Nebraska je tomu velice podobná, ale zkrátka moje filmové vnímání není zatím až tak rozvinuté, abych si dokázal užít Romu. A u toho bych skončil. Pokud se film probojuje do hlavní kategorie Oscarů, jistě ji vyhraje stejně tak, jako nepochybně tu cizojazyčnou. PS : Kdybyste někdo ani po zhlédnutí filmu jako já netušili, proč se film jmenuje Roma, tak se jedná o čtvrť v Mexico City. (17.01.2019)