Viva Zapata!

Pokud jde o Marlona Branda a revoluci, líbil se mi více film Ostrov v ohni, pojednávající o vzpouře otroků na karibském ostrově. Viva Zapata je méně intrikánský i méně bojovný. Ale zase v mexické revoluci nefiguroval britský agent a profesionál. Jako se stalo ve zmíněném filmu z Karibiku, kde Marlon Brando hraje právě tohoto agenta. Emiliano Zapata byl člověk z lidu, bez vzdělání a bez zkušeností. Takže hodnotím nadprůměrně. (06.07.2017)

Jednak perfektní, bezchybná, názorná učebnice mexického dějepisu, v níž se jména jako Diaz, Madero, Huerta, Pancho Villa a další objevují takřka v nezkreslené podobě. A pak, ó, to blaho! Přesně takhle bych si býval představoval mladého Vito Corleona, kdyby ho nebyl býval dostal Niro. Tento mladý, roztěkaný, uhuhlaný, rozpolcený a odpovědností unavený Brando je jeden z nejsilnějších, které jsem měl kdy štěstí zhlédnout. Donutil mě, snad poprvé v životě, abych z celého srdce fandil tomuto lidovému revolucionáři, jehož Marlon vystihl tak, že se musel stát modlou všech těch nejen yucatánských indiánů, kteří pod jeho vedením a posléze pouze pod slávou jeho jména vedli více než stoletý boj proti všem a každému. (17.05.2005)

Ať je to jako celek příliš romantizované nebo ne, Brando jako herec je odzbrojující, ať hraje mafiána, násilníka, dělníka nebo jako tady mexického lidového revolucionáře. Kdybych měl vyzdvihnout nejzajímavější momenty, byly by to dva. Za prvé zavraždění Zapaty a zejména to, co mu předcházelo, krátké prostřihy s mexickými ženami a muži působí naprosto funkčně ve smyslu stupňování napětí a závěrečná diskuze mezi vesničany, vytvářející legendu o Emilianově nesmrtelnosti. Co dodat, snad jen Viva, Zapata! (17.02.2012)

Výborný film, vše podstatné už přede mnou vlastně napsal Pohrobek. Jako Zapatův (teď mám na mysli toho skutečného) obdivovatel si dovolím jenom malé historické upřesnění, protože film se tím , pokud mne paměť neklame, nezabývá. Zapatovy oddíly po celou dobu občanské války operovaly převážně na území státu Morelos, nedaleko jehož hlavního města Cuernavaky (dnes od Mexiko City vzdáleného necelé 2h jízdy autobusem) se Zapata narodil. Celý tento stát i jeho hlavní město v současnosti také zdobí celá řada pomníků slavného revolucionáře, jejichž koncentrace je zde ještě výraznější, než jinde v Mexiku. (16.07.2007)

Americký životopisný film o mexickém lidovém revolucionáři Emilianu Zapatovi (1879-1919), jenž zformoval ozbrojenou skupinu, nazývanou Osvobozenecká armáda jihu a s níž bojoval proti tehdejšímu diktátoru Porfiriu Diazovi a nespravedlivě rozděleným pozemkům. V hlavní roli mexického národního hrdiny se představil více než přesvědčivý M. Brando, jehož charisma v tomto dramatu dosahovalo nebeských výšin a vůbec mě nepřekvapuje, že patřil k největším hollywoodským svůdníkům. Snímek nabízí ke zhlédnutí počátky zapatistického hnutí v jeho domovské chudé provincii Morelos (asi 200 km jižně od hlavního města) kolem roku 1910, úspěchy organizace a svržení tyrana, po němž nastoupil Francisco Madero. Nový prezident se pokusil provést pozemkovou reformu, avšak byl odstraněn ambiciózním vojenským velitelem Huertou. Na odpor proti novému prezidentovi, jenž měl podporu USA, se zvedla velká protihuertovská opozice, v níž spolupracovaly odbojové skupiny po celém Mexiku (E. Zapata, Pancho Villa, Á. Obregón či V. Carranza). Po Huertově pádu se na krátkou dobu stal prezidentem i Zapata, avšak když zjistil, že je jeho chování k chudým zemědělcům stejně odtažité jako u jeho předchůdců, vrátil se zpět do Morelos. Po nějaké době byl shledán nepohodlným, byl vlákán do léčky a usmrcen. V roli jeho ženy, marně ho před pastí varující, se představila J. Petersová a jeho bratra Eufemia Zapatu hrál mexický rodák A. Quinn. Dílo slavného režiséra tureckého původu E. Kazana popisuje poměrně věrně události mexické revoluce, do nichž se zapojil charismatický vůdce E. Zapata, po němž jsou dodnes pojmenovány města a obce po celém Mexiku. (06.07.2017)