Střídavá péče

„BOJÍM SE O MÁMU, PROTOŽE JI CHCE UBLÍŽIT. TAK SE TÁTOVÉ NECHOVAJÍ. JSEM RÁD, ŽE SE ROZVÁDĚJÍ. CHCI ZŮSTAT S MÁMOU, ABY NEBYLA SAMA…“ /// Po chvíli musí bejt jasný, že tohle drama, kde se matka s fotrem souděj o smradovu péči, bude mít speciální rozuzlení. Během sledování mě přepadává úzkost a nedovedu si představit, jak se musej cejtit lidi, kterejm se to děje. Na druhou stranu – oslava narozenin je vopruz, ale budiž, prostě ze života rodiny, ve který si všichni za všechno můžou sami (což podtrhávám!). Závěr je silnej, ALE… přestože je to hodně ze života, … dávám 3*. Na víc u mě tenhle bakalářskej příběh nemá. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem píča a rozvádím se. 2.) Je mi jedenáct, máma je píča (fotr kretén) a rozváděj se. 3.) Thx za titule „doummais“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (17.10.2018)

Zo Striedavej starostlivosti nebude nikomu po jej skončení hrejivo na duši. Rodičom, deťom, rozvedeným manželom, starým rodičom a dokonca ani susedom vo vašom paneláku. Podľa priebehu deja je síce zjavné, kto je tu ten "zlý", respektíve ten, kto za vzniknuté problémy môže, vzhľadom na to, že ide zároveň ale aj o hlavnú postavu, Antoineovo trápenie dokážeme pochopiť. A možno čiastočne a relatívne aj jeho chovanie, ktoré má možno za cieľ vzbudiť v mužských divákoch otázku, ako by sa zachovali na jeho mieste oni a či by náhodou ich reakcie neboli tým jeho až príliš podobné. Veľmi dusný film, kde sú vinníkmi proste tí dospelí a obeťami deti a z ktorého vyplynie, že stať sa "tým vinným" sa môže stať v bežnom živote každému. (17.07.2019)

Pomalá, postupne gradujúca dráma, ktorá v závere vyvolá nesmierne ťaživé pocity. V úvode som dúfal, že bude príbeh prezentovaný tak, aby divák vnímal samotnú problematiku z pohľadu oboch strán jednej mince. Čiže, nebude na vine jeden z rodičov, ale obaja, tak ako to je v deväťdesiatich percentách prípadov. Škoda, ale aj tak nevadí, má to grády a to je základ. (28.10.2018)

Jsem moc rád, že jsem tohle osobně nikdy nezažil. A troufnu si tvrdit, že už (snad) ani nezažiju. Vůbec si netroufnu odhadnout, jak bych v celé věci postupoval a tak jsem se mohl aspoň seznámit s dramatem, kterých je skoro všude na světě stále víc, než dost. Dramatem, ve kterých se dítě hodně často stává rukojmím, nebo prostředníkem a je někdy zhola nemožné z tohoto rozjetého vlaku vystoupit. A nebo možná je, ale za jakou cenu... Tahle výtečné psychologické sonda, které Vás stiskne jak svěrací kazajka, je toho víc, než zářným důkazem. (22.07.2018)

Děs větší než v mnohém hororu. Herecké výkony malého Thomase Giorii i Denise Ménocheta byly fantastické. Tedy, otec byl na zabití a šel z něho děs. Chlapec hrál zase roli vyděšeného a nechápajícího dítěte skvěle. Rodiče se rozvádějí a soud otci, na jeho žádost, povolí střídavou péči. Prostřednictvím hocha si otec řeší vztahové problémy s manželkou a ... Raději se podívejte sami. (29.06.2020)