Hello, Dolly!

S muzikály to mám tak, že některé nezřízeně uctívám, z některých je mi špatně. Tenhle kousek, kde hraje Walter Matthau zakyslého starého mládence, který se nechá zblbnout fikanou ženskou, patří k těm zbožňovaným. Za co? Takže: geniální hudba, choreografie, v které se nepočítá jen s kroky, ale i s předměty a kostýmy: krásné fialové šifonové šaty ve "1,2,3" scéně v kloboučnictví, zlaté šaty ve vrcholné scéně s Louisem Armostrongem, jejíž dojemná kýčovitost mě pokaždé rozerve (a rozeřve), nápaditá režie a v neposlední řadě herci v čele s Barbrou, která je nejlepší minulou i budoucí Dolly Levi na světě. (06.03.2005)

I Gene Kelly muze mit slabsi chvilku. (27.03.2003)

Oscar 3 : Výprava, Hudba - M, Zvuk + 4 nominace: Nejlepší film, Kamera, Kostýmy, Střih (21.04.2004)

Pěkný muzikál plný humoru a skvělých písniček. Barbře Streisand tahle role dohazovačky sedne jako nic jiného (to byl první film s ní, který jsem viděla a v téhle roli už asi zůstane pro mě napořád) a ani Walter Matthau není špatný. Svělá pasáž v restauraci s Louisem Armstrongem... Jedinečná klasika. (28.04.2003)

Že byl Gene Kelly perfekcionistický šílenec, to jsem věděl. Ale že byl ještě k tomu megalomanský šílenec, to jsem se dověděl až teď:) Jistě, divadelní předloha byla už tehdy obrovský hit (10 cen Tony, to překonali až Producenti v roce 2001!) a 20th Century Fox nechtěli nechat nic náhodě, ale přesto - filmové muzikály už v té době měly éru své největší slávy za sebou, a tak gigantickou výpravu jako tady jsem v žádném starším filmu podobného ražení neviděl (snad se shodneme, že Vojna A Mír opravdu srovnávat nejde:)). Nejde jen o běžný ruch na ulici New Yorku roku 1890, o skupinová taneční čísla, ale zejména o scénu přehlídky cca v polovině filmu. To Vám prostě MUSÍ spadnout brada. Barbra Streisand zpívá a hraje jako o život, Walter Mathau dohání svým herectvím, co mu schází v hrdle, no a sluší se připomenout, že další hlavní roli má Michael Crawford, pozdější první Fantom Opery;) Marianne McAndrew je rozkošná, další dámy také, a říkáte si, co by vlastně mohlo dopadnout špatně, když kameru, hudbu i scénář mají na starosti ostřílení profesionálové - vycházející navíc ze zmíněné bomby, která srovnala Broadway se zemí. A to je právě kámen úrazu, respektive jablko sváru mezi obdivovateli a haniteli Hello, Dolly! Na příběh se můžete dívat z více úhlů - jako na operetní historku poplatnou původní frašce už z roku 1938, nebo na příběh silné ženské hrdinky, vyzbrojené těžkým arzenálem šarmu, vtipu a vyřídilky. A podobně to platí pro další věci - taneční čísla jsou velkolepá, ale tanečníci se záměrně pohybují v absurdně dětinských a přehnaných pózách, že to místy vypadá jak přenos z výročního plesu Ministerstva švihlé chůze:) Je to obdivuhodné, ale někomu tenhle komický záměr může přijít směšný až odpudivý. Já jsem se po chvíli uvažování přiklonil k obdivu k práci choreografů a řekl si, že to vlastně dokonale pasuje k řachandě a pitvoření, které se v jednotlivých scénách (bez urážky) odehrává. A byť vyústění příběhu je takové trochu WTF, jsem ochoten si říct, že Dolly Leviová byla mistryní v nasazování brouků do hlavy, a koneckonců Efraim Levi musel podle jejího vyprávění být naprosto dokonalý chlap, takže jí prostě přejete, aby jejímu smutku byl konec (a to není spoiler, svoje úmysly Dolly odhaluje už v úvodní scéně;)). Takže i když by film mohl naprosto v pohodě být o dvacet minut kratší (a Zpívání V Dešti bylo kratší skoro o tři čtvrtě hodiny;)), a stejně by byl napěchovaný umem tanečníků, hudebníků i choreografů až až, a na ději by se to nijak nepodepsalo, dám 80%. Ale je to hlavně zásluha Barbry Streisand, která mě dokázala přesvědčit, že by její Dolly mohla dokázat vládnout celému světu, nejen New Yorku nebo Yonkers (BTW to místo fakt existuje, a má dnes asi 200 000 obyvatel:D ). Ale naprosto chápu všechny, kdo tenhle film odmítají jako přeplácanou a příliš dlouhou šaškárnu. (21.06.2020)

Velkorysé taneční scény v režii člověka z nejpovolanějších, Genea Kellyho (Zpívání v dešti), vrcholí megalomanským muzikálovým číslem v luxusní restauraci, kde dostává prostor i Louis Armstrong. Skutečný, živý Louis Armstrong! Je to hlasitý, občas malinko neohrabaný film, který bez ustání jede na plné obrátky. Někdo křičí, někdo zpívá, někdo tančí a Walter Matthau i Barbra Streisand hrají o život. Občas vtipné, občas překvapivě chytré, občas sentimentální, ale každou scénou dávající vzpomenout na zlaté časy muzikálů. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, Oskar (21.11.2008)

║Rozpočet $24miliónov║Tržby USA $33,208,099║Tržby Celosvetovo $-║ (09.07.2009)

"90% lidí na tomto světě jsou blázni a my ostatní jsme ohroženi nákazou." Walter Matthau v muzikálu, to je něco jako lední medvěd na Tahiti nebo Karel Gott v tramvaji. Nepravděpodobné, ale zábavné. A je to vlastně hlavní důvod, proč se mi Hello, Dolly! líbí, jinak totiž patří ke slabším muzikálům, které se často - a vcelku právem - zesměšňují. Pro zajímavost - zkuste si pustit scénu, kde Barbra Streisandová zpívá titulní song, obklopena křepčícími číšníky, a hned potom začátek filmu Smrt jí sluší. Udělejte to a zkuste najít deset rozdílů. :o) Výprava a kostýmy v Dolly vypadají jako ze šlehačky a marcipánu, usměvaví sboristé extaticky skotačí v křečovitých pozicích a písně většinou nikam neposunují děj, naopak ho zdržují a texty duplikují informace, známé z předchozího dialogu. Sebestředný idol transvestitů rozběsnil i pověstně hodného Waltera ("V mém nejmenším prdu je víc talentu než v ní celé!"), jako by nestačilo, že ho Gene Kelly přinutil zpívat a ehm... tančit. No vidíte a přesto z Hello, Dolly! dýchá taková ta starosvětská harmonie, kterou mám na filmech starého Hollywoodu rád. 70% (27.07.2006)

S trochou kontextu mi Dolly vadí ještě o kus víc. Kelly po Zpívání v dešti experimentoval, ale povedlo se mu to jen teoreticky (uznáním kritiků a porot), ne prakticky (éra muzikálů skončila, lidi nechodili). Nyní, po víc než deseti letech od svého posledního režijního muzikálu, si stýská po atributech žánru, které vedly k jeho konci - okázalé, ale unyle melodramatické náměty, příliš archetypální postavy a neaktuálnost. Vůbec nechápu, co ho k tomu postoji vede, když by bylo logické (nebo alespoň kontinuální), aby měl přesně opačný. Dolly neupírám drajv některých čísel, Matthaua a několik skvělých hlášek. Rozhodně upírám afektovanou Streisandku a náhlý stesk po něčem, co se Kelly na nějaké úrovni pokoušel osobně vymýtit a co vedlo k utlumení žánru - přesvědčení, že má muzikál "nějak" vypadat a nemůže vypadat jinak. Myšlenkově strnulý film, který opěvuje strnulost. Samozřejmě velkoryse a kvalitně provedený, ale těžko se s ním smiřuje. (04.08.2017)

5000 komparsistů, 2000 sekvencí a 500 živých koní !!! Tak nějak zněla upoutávka v době "rudých bratrů" na tenhle hudební film ... Tenkrát bylo slovo muzikál asi hanlivého nebo kapitalistického výrazu.... Jo, je to muzikálová klasika, co víc na to říct... (05.03.2005)

Každý žánr má svou nezpochybnitelnou klasiku, DOLLY patří mezi její démanty. Barbra Streisandová tu určitě hraje jednu ze svých životních rolí. Vyjadřovat se ke kvalitě jednotlivých čísel a výstupů by bylo marnotratným plýtváním superlativy. Neodolatelná ženská strategie úsměvů, úhybů, upejpání a vrtění slaví zasloužený úspěch, v němž zaniká jedno: ženský mozek a důvtip, které by mohly být využity ve vhodnějších poměrech užitečnějším způsobem k obecně prospěšným věcem. Tím Dolly nechci hanět, naopak - vzdávám jí zasloužený hold. Vždyť každý - i muzikálová postava - má právo na štěstí. (31.12.2007)

|| Scenár: Ernest Lehman | Hudba: Jerry Herman | Produkcia: Ernest Lehman | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Chenault Productions | Rozpočet: 25,335,000 miliónov $ | Tržby: 33,208,099 $ || Ďaľší klenot z dielne Kellyho, tentokrát s príbehom, ktorý až tak neuchváti, jak napríklad Singing in the rain. Samotné výkony sú skvelé, Streisandka síce trochu vo výškach piští, ale to je skôr vkusom doby, než jej neschopnosťou :) (16.12.2012)

Nebudu předstírat, že jsem od Hello, Dolly vzhledem k hodnocení, které tento film provází, nečekala více. A nebýt úžasné scény v restauraci, kde konečně zazní titulní píseň, asi bych šla po průměrném hodnocení. Nicméně ta ona jediná scéna je svou velkolepostí, svou choreografií a svým úžasným zapojením Louise Armstronga jedinečná až nezapomenutelná. [Glasgow Film Festival 2012] (29.02.2012)

"Hello, Dolly!" působí jako křečovitý a dramaticky naprosto nefunkčí pokus udržet za každou cenu při životě něco, co šlo pomalu do kytek (myšleno muzikál). Za pozornost stojí samotné gymnastické výstupy a trocha toho vtipu, který Barbaře Straisand zbyl z předchozí "Funny Girl". (11.09.2008)

Uz som sa bal, ze to bude pre mna iba priemerny muzikal, ale to sa zmenilo obrovskym komparzom, ktory som obdivoval pri velkolepom karnevale v centre mesta, ale este viac sa mi pacila tanecna choreografia casnikov, v tom sa Gene Kelly nezaprie. Avsak od neho a s nim sa mi o nieco viac pacil iny muzikal SPIEVANIE V DAZDI (1954), ktore si cenim ako po pribehovej, tak aj choreografickej casti. V tomto filme som mal pocit, ze sa arogantne spravanie Waltera Matthaua nikdy nezmeni, teda ze ani Barbra Streisand ho nedokaze zlomit, ale ako to dopadne, to uz sami uvidite. Z modernych muzikalov sa mi nadalej paci MOULIN ROUGE (2001). Film ziskal 3 Oscary za vypravu, hudbu a zvuk, ale mal nominaciu aj za najlepsi film roka 1969. Avsak väcsie stastie mala drama od Johna Schlesingera s Dustinom Hoffmanom PULNOCNI KOVBOJ (1969), ktora dokazala nominaciu za najlepsi film premenit na Oscara... 04.09.2010 _______ Barbra Streisand - (Dolly Levi) +++ Walter Matthau - (Horace Vandergelder) +++ Michael Crawford - (Cornelius Hackl) +++ Marianne McAndrew - (Irene Molloy) +++ Danny Lockin - (Barnaby Tucker) +++ E.J. Peaker - (Minnie Fay) +++ Louis Armstrong - (Louis Armstrong) +++ Hudba: Lennie Hayton, Lionel Newman +++ (04.09.2010)

WALL-E brought me here. (26.12.2022)

Môj vzťah k muzikálom je ambivalentný. Nepatrím k ich obdivovateľom, ale ich ani a priori neodmietam. Dva z nich (Vlasy a West Side Story) mám v prvej desiatke, ďalšie dva v Top 100. Bohužiaľ Hello, Dolly! sa mi nepáčil až do takej miery, že som ho nedopozeral. Z môjho hľadiska to bol muzikál postavený na tradične chatrnom deji, choreografii, ktorá ma neoslovuje, na hereckej dvojici, ktorú neznášam a jedinej zapamätateľnej piesni. Preto hodnotenie, ktorým sa odlišujem nielen od hodnotení mojich obľúbencov, ale aj od hodnotení väčšiny užívateľov. (21.07.2010)

Připomínka starých časů, která už je retro na druhou. Příběh čtveřice párů pod taktovkou jedné pletichářky je základem pro romantickou komedii, gymnastická taneční čísla a hlavně výbornou hudbu! P.S.: Dabing muzikálů je nesmyslná křeč, proč se o něco takového vůbec někdo snaží? :( (19.04.2014)

Na klasické muzikály tolik nejsem, ale Gene Kelly jim vždy dokáže dát takový náboj, že ani nejde se u nich nudit. Poutavé písně, skvělá taneční čísla a výborné obsazení. Opravdu se mi to až překvapivě líbilo. (21.07.2013)

Gene je odborník na túto profesiu,v ktorej sa spieva,tancuje,vymýšľajú sa prepracované tanečné čísla za doprovodu hudby,ktorá získava prestížne ocenenie Oscar,kde v tomto prípade len režíruje,svižná,cieľavedomá réžia,ktorá ale nie je na úrovni predošlého muzikálu Spievanie v daždi z roku 1952,tomu sa nevyrovná,ani to nechce,tento prakticky okrem dĺžky neurazí,ale ani extra nenadchne.Tak,keď nie je pred kamerou,je za kamerou,aby sa mohol lepšie sústrediť na choreografiu,do ktorej prichádza božská Barbra Streisand,ktorá Gena dobre zastúpi,ale na jeho kreácie nestačí ani celý herecký ansámbel,Walter je mrzutý,spev a tanec nie je jeho šálkou kávy,nič moc... Cornelius Hackl a Barnaby Tucker sú pohoďáci od prvého záberu a budú v tom pokračovať aj po zoznámení sa s dvomi peknými babenkami... Film ako celok občas nudí,púšťať si čísla je lepšia voľba ako vidieť celý skoro 2 a pol hodinový muzikál,ale treba absolvovať túto jazdu,ktorá nie je zbytočná,pokiaľ vám niečo hovoria tieto mená... Okrem toho sa ešte ponúkajú ďalšie technické kategórie,kamera,strih,či kostýmy to ešte viac spríjemnia... (20.07.2014)