Lví král

6,5/10. Produkčně precizní film, který má pouze jeden, ale dosti podstatný problém. Jde o zbytečný projekt. Vše už tu jednou bylo... a vlastně lepší. Tahle identická (a technicky omamující) verze mimo nahrabání prachů a nostalgické slzy nemá prakticky co nabídnout. Jo, pěkně se na to dívá, pěkně to zní a vše tam funguje. Ale oproti jiným reimaginacím tu Disney pozapomněl na nějakou inovaci. (29.07.2019)

Až se ten film dostane do videodistribuce, tak si ho pustím bez zvuku, abych se přesvědčil, že realistické ztvárnění zvířat je vykompenzované skutečně tím, že jejich emoce a osobností zprostředkovává mizanscéna (když to nemůže udělat cartoonově přehnaná mimika), nebo jestli se mi to jen zdálo a celé to stojí hlavně na dabingu. (19.07.2019)

U nového Lvího krále jsem se cítil stejně nekomfortně jako při sledování přírodopisných dokumentů s komentářem legračně imitujícím „hlasy“ zvířat. Zároveň jde o film nepřiměřeně dlouhý (a zdlouhavý), hodně temný (hyeny by se mohly přihlásit na casting do hororu) a upovídaný, čili nepříliš vhodný pro menší diváky, kteří by mluvící faunu docenili nejspíš. Hodně mě bavila kamera Caleba Deschanela, přizpůsobující se hledisku postav, a jedna scéna beze slov, zahrnující odyseu hovnivála s kuličkou žirafího trusu, ale jinak převažoval nedobrý pocit nepatřičnosti. Když vidíte, jak si fotorealisticky animované (a mluvící) prase bradavičnaté s (mluvící) surikatou ochočí (mluvící) lvíče a udělají z něj entomofága, je to spíš znepokojivé než vtipné nebo roztomilé. Zatímco originál mě dodneška dokáže dojmout, z rebootu se mi chci brečet akorát při představě, že půjde o obrovský komerční hit a Disney bude dál chrlit takto prázdné, bezpohlavní, absolutně ničím nepřekvapující předělávky svých úspěšných filmů. Kniha džunglí měla větší spád, přesvědčivější postavy, původní film jen nekopírovala, ale smysluplně rozvíjela. Byla v něčem jedinečná, Lví král je jen bezduchá atrapa, technologicky možná dokonalá, ale umělecky skoro bezcenná. 50% (18.07.2019)

Odporný sterilní hnus, jehož tvůrci nemají ani špetku morálky, aby jakkoli zmínili původní autory, které z 90 procent (tj. včetně dialogů nebo záběrování) tupě vykradli. Samozřejmě, že to obecně funguje. S tímhle scénářem, hudbou a hlasovým obsazením by to možná natočil i Zdeněk Troška. Snaha o fotorealistickou verzi bez větších výrazů tváře ale funguje tak napůl, pořád je za tím cítit umělost. Hlavně v detailech, celky místy působí trikově opravdu impozantně. To ale nic nemění na faktu, že tuhle verzi nikdo nepotřeboval, nové nápady Favreau tradičně nemá, všechny písně jsou hůře zpívané než v originále a ta fungl nová je stylem totálně nekompatibilní popový humus. (17.07.2019)

Při sledování (staro)nového Lvího krále jsem si připadal trochu jako při návštěvě zoologické zahrady. I tam se mě obyčejně zmocňují krajně rozporuplné pocity - na jedné straně radost z toho, že mohu být nablízku zvířatům, která pravděpodobně ve volné přírodě na vlastní oči nikdy nespatřím, na straně druhé smutek z toho, že většina zvířat je jen matným stínem svých volně žijících příbuzných (byť jsem si vědom, že život v zoologické zahradě, jakkoli neúplný a omezený, nabízí mnoha živáčkům nesrovnatelně větší šance na přežití a může být dokonce jedinou pojistkou pro záchranu druhu v případě, že mu bezprostředně hrozí vymření). Zde podobné pocity vyrůstají z rozporu mezi tím, jaké astronomické výdaje a enormní úsilí se vynakládá na fotorealistické ztvárnění barvitého afrického života, který však ve skutečném světě pomalu a jistě mizí před očima. Jako by zde působila jakási nepřímá úměra - čím méně živáčků na světě zůstává, tím více jejich uměleckých (a spotřebních) simulaker vzniká. Nechávám na jiných, ať rozhodnou, zda jde spíše o projev kajícnosti, či naopak snahu bránit se před narůstajícím pocitem druhového osamění... (Malá poznámka ke stylu: Když Disney začal na konci čtyřicátých let produkovat tehdy průkopnickou přírodopisnou sérii True-Life Adventures, pracovali na těchto filmech stejní lidé, kteří zároveň stáli za Disneyho animovanou produkcí, což se samozřejmě promítalo i do jejich stylu. Tady je ale situace přesně opačná a film přebírá ledacos z výrazového slovníku moderních přírodopisných filmů - od způsobu rámování přes volbu objektivů po užívání zpomaleného pohybu v dramatických scénách. Kruh se uzavřel.) (12.12.2019)