Gerila

Anarchistická, lesbicky působící feministka bojuje za práva žen v obuvnictví nastrkáním umělých panen do výlohy. Příliš mladý otec žárlí na svou promiskuitní bývalku, která neví vlastně, co chce. Kamera lítá sem a tam. Pak z ničeho nic pod náhlým návalem heterosexuální lásky začne feministka jihnout a jihne a jihne až vyjihne. Mladík se vzepře tlaku okolí a všechno to směřuje k "happyendovému" únosu. Všichni v delegaci k filmu (KVIFF) byli moc sympatičtí, ale s filmem jsem si rozhodně bohužel do jedné noty nepadla. (22.07.2015)

Slátanina o debilovi a krávě. (08.07.2015)

Pro mě osobně vrchol padesátého ročníku karlovarského festivalu. Do mrtě trefený do mojí osobnosti, do mých pohledů, postojů, názorů. Kvízová otázka. Jak dosáhnete bez rozpočtu prvotřídního herectví? Nebudete vyhledávat skvělé herce, co roli bezchybně zvládnou, ale najdete ty postavy v reálném světe. I formálně se jede na pomezí fikce a dokumentu s utajenými průniky a přechody. Film postrádá záporné postavy a i když se všichni snaží chovat v přítomnosti jak nejlépe dokážou, stejně jsou vystavováni problémům a konfliktům. A když i při absolutní snaze stejně nepřichází nic jiného než zklamání, nabízí se tradičně útěk. To má ale háček v různých zakotveních jednotlivých postav - dítě, láska. Nemožnost uniknout před zžíravým osudem je opakující se téma, které nabývá na intenzitě kdykoliv si uvědomíte, jak moc blízko vás se ten či onen příběh vyskytuje a jak moc se dá popsat výrazem "normální život". Subkultura feministek není podle mě zas tak důležitá a mohla by být nahrazena čímkoliv jiným vymezujícím mladé hledající se samotářské lidi. (07.07.2015)