Hora

Člověk by měl bezprostředně po zhlédnutí skoro až chuť si nějakou tu horu zdolat. Ze snímku je cítit velká láska k horstvu. Trošku mi ovšem vadilo, že Dafoe opakuje celou stopáž stále dokola to stejné. Velké štěstí, že to opakuje právě Dafoe, který by dokázal udělat zážitek i z četby návodu na obsluhu pisoáru. Dokument není přehnaně dlouhý, takže si ho člověk dokáže užít. Příjemná meditační výprava do bájné země božstva, obrů a monster. Krásné záběry a hudba. Myslím, že dokument dokáže pohnout se srdíčkem i nemilovníkům hor. (21.04.2018)

Trochu neladící kombinace. Na jedné straně bezpočet velenádherných horských scenérií, závratných pohledů ze skalních stěn nebo fascinujících ukázek všemožného sportovního umění a odvahy. Na straně druhé pak poněkud rušivé prvky v podobě nepříliš šťastně zvoleného hudebního doprovodu (energická a hlasitá klasická hudba) a jalového, rádoby poetického komentáře. Druhá Baraka se sice nekoná, ovšem i tak silný zážitek. Bez zbytečného tlachání a s jemnější muzikou by to bylo za plný počet. (25.02.2018)

Záběry jsou nádherné, o tom žádná, a všichni milovníci hor budou zajisté plesat. Mě osobně celý dojem z filmu bohužel neskutečně kazil soundtrack. Nic proti australskému komornímu orchestru, ale v tomto případě bych asi ocenil spíše naprosté ticho a pouze zvuky přírody, burácejícího sněhu při lavině a nebo silného větru na vrcholku hory. (22.04.2018)

Hory, hory, všude samé hory... A přece vnímám dokument Jennifer Peedom především jako portrét duše člověka, který se, ať už z lásky k horám nebo z popudu ovládnout a kontrolovat svět okolo sebe - anebo dokonce kvůli adrenalinovému puzení -, vydává do vysokohorských poloh, aby vstoupil do kontaktu s nejstarší matérií, která tvoří základ naší planety. Peedomové (a Robertu Macfarlanovi, který je autorem komentáře) se podařilo zdatně vystihnout právě tuto efemérní podstatu: totiž vystihnout "proč". Proč vstupujeme do téhle nehostinné, ale nádherné pustiny. Jsem jeden z těch horských bláznů, o nichž se ve snímku mluví, takže jsem se na tuhle notu dokázal velmi dobře naladit. (04.08.2022)

Závěrečný, ve filmu opakovaný záběr na nejkrásnější horu Himalájí Ama Dablam potvrzuje, že tvůrci filmu chtějí především sklonit obdivnou pokoru horám, majestátným dílům největšího umělce naší planety - matky přírody. Proto je možná škoda, že si k tomu vypůjčujou i známé záběry ze sportovních šlágrů (The Art of Flight) a jiných doku seriálů a snaží se o tematicky restrospektivní souhrn “the best of” (včetně poukázání na všemožné využití hor civilizací), než aby zůstali u klavíru a myšlenkách, vyslovených Dafoem. Z těch by sice některé napsal i kdokoliv z nás diváků, ale některé jiné film naopak zvedají do filozofických výšin, na které ambiciózně cílí. (24.12.2018)