Radikální řez

Vpravdě docela průměrná detektivka, typický produkt tohoto žánru oněch let. (29.07.2003)

Film asi nejvíc boduje ze začátku kde hází na plac naše nazírání na cikány a konfrontuje ho s cikánským stylem života. To je hodně zajímavý a v tehdejší době i reálný obrázek. Postupně však výše pospané ustupuje do pozadí a začíná převažovat čistá kriminálka, která bohužel příliš kvalit nepobrala. Spíš než kvalitní a napínovou pátračku film připomínal sjzed kecalů obecných, kteří se jen tak mezi řečí prokecali až k odhalení vraha. Z hereckých výkonů, možná Poloczko stojí za slovní pochvalný plivanec ale jinak to stojí za starou belu. (30.08.2010)

Komunistické řečicky o rovnosti, svobodě a dokonalé Veřejné bezpečnosti nejsou pro mě. Dušan Klein se snažil, jak mohl a občas mu to i vychází, ale jako celek se na Radikální řez nedá hledět jako na podařené dílo. Období natočení je z filmu poznat možná až příliš, ale některé věci se nezměnili ani za těch 25 let... (29.03.2008)

Na dobu svého vzniku hodně slušný detektivní film...(i když žánr detektivky byl možná jen takový aposteriorní zástupný rámec, aby se takovýhle film mohl v období normalizace vůbec natočit...a samozřejmě také individuální omezení autora předlohy Josefa Klímy) Schematický dobový pohled na romskou komunitu je vyvážen hodně slušnou úrovní práce s romským komparzem (škoda, že mezi sebou Romové mluví povětšinou vynikající češtinou...), výbornou romskou folklórní hudbou (romské texty jsou od Emila Ščuky), slušným scénářem a odvahou pustit se do choulostivého a spletitého tématu... Režisér Dušan Klein se vydal po nelehké cestě a obstál se ctí, to je nutno uznat... Ojedinělý počin... (kvůli silně zažitému stereotypu v nazírání na romskou komunitu a latentním xenofobním předsudkům díla však nemohu udělit vyšší hodnocení...) Podobné filmy: Kdo se bojí, utíká (29.03.2008)

Keine Kleine Krimišit, šitý hodně tupou jehlou z cigánských šátečků a hadříků notně sepraných... Spousta blábolů a klišátek, želbohu tvářících se vedle té ryze kriminální zápletky málem jako nějaké společensko-kritické drama... Trapné už v dobách vzniku, s odstupem pak už jen vyvolávající úžas, s radikálnejším úhlem pohledu pak až i znechucení... °-/.. - - - - - (Poprvé viděno kdysi v dobách společensky vykuchaných, hodnocení po repete 15.6.2011 na tv novacinema 434., komentář zde jako šestadvacátý - 15.6.2011) (15.06.2011)

Na filmu mě nejvíc zaujala ta scéna, kdy asi 20 cikánů vyleze z hospody, popadnou lopaty a krumpáče a jdou pracovat. (29.03.2008)

V předlistopadové produkci se cikánskou otázkou "zevnitř" zaobírá, pokud vím, jen jeden film (KDO SE BOJÍ, UTÍKÁ rovněž režiséra Kleina). Už tato ojedinělost tématu doplněná nebývale drsným dobovým pohledem na stíny komunistické politiky (vyprávění cikánského policisty o vzniku uličky rodinných domků mezi gádži, o vytvoření zainteresovanosti - "Na ty domy se museli nadřít, nediv se, že se o ně dnes tolik starají," v kontrastu vůči zdarma nabývaným bytům na sídlištích - přibližná rekapitulace smyslu, rozhodně ne doslovná citace) v pojetí sebestředného architekta, skvěle hraného Iljou Rackem, značně problematizuje zařazení ŘEZU do detektivního žánru. Vražda mladého cikána je spíše průnikem, kterým vniká Klein s Klímou do cikánsko-českých vztahů. Výsledkem je nečernobílý obraz, který přes některé vady na kráse drží tempo i téma stále ve středu divákovy pozornosti. Za zmínku stojí i vajda Tancoš v tradičně strhující kreaci Mariána Labudy. Ani cikánské ženství nepřichází zkrátka ve velmi dobrém ztělesnění i pro mne zcela zapomenuté Moniky Žigové, jejíž nadějná umělecká dráha skončila dřív než stačila vůbec začít. Důvod, proč v rozhovorech Cikánů převládá čeština a slovenština, je zřejmý. Svůj význam tu má vnitrocikánská etnická kmenová odlišnost, ale i fakt, že v mladších cikánských pokoleních upadá nejen úcta k vajdům, ale také znalost rómštiny. Drsná syrovost záběru a pohledu jak autorského, tak zejména scénáristického a režisérského jednoznačně překrývá již konstatované nedodělky ve výstavbě tohoto filmu. Pro tuto i další již konstatované ojedinělosti by si i toto ojedinělé dílo zasloužilo svou digitální podobu. (29.03.2008)

Na svoji dobu docela ožehavé téma řešení gádžovskou-cikánských vztahů. Film se však docela nezabývá pouze touto linií a navzdory ní (a svým způsobem i navzdory detektivní linii) časem vystupuje motiv následků autokratické výchovy synů despotického otce (výborný Ilja Racek). Díky tomu se jedná o nadčasové dílo (i když nemohu říct, že by ani v těch ostatních hlediscích bylo v současné době něco nového). 70%. (06.03.2006)

Jako detektivka po všech stránkách průměr, ale zase nás film zavede do netradičního prostředí no a Labuda jako cikánskej baron naprosto nezapomenutelnej. Jako jednohubka to ujde.50% (13.04.2016)

Dvě vraždy v cikánské čtvrti, co mají první oběť, syn vlivného architekta a cikánské děvče Naha, společného, že museli zemřít..?! Dobré krimi, kterému však chybí toliko důležitá správná atmosféra. (18.07.2009)

,,Časy sa zmenili pánko moj, Slnko slábne, Táncoš nosí okuliary a cigán robí policajta? Za chvilku buděm močku piť a vino crngať '' ---- Film mi zprvu lehce připomenul Růžové sny 1976) a nebylo to jen tím cikánským prostředím..Ehh. Dá se dnes tenhle film vůbec komentovat? Aby se na mně nevrhla nějaká neziskovka nebo nějaká EU úderka za práva menšin... Je to až absurdní, ale film tím prostředím nouzové kolonie, kde se čas zastavil tak o sto let dříve i cikánskou hudbou působil až poeticky. Snad to bylo tím létem, teplem v prázdných uličkách bez aut nevím... Každopádně z gauče to vypadalo v kontrastu s těmi paneláky na obzoru mnohem přívětivěji než tehdy asi bylo. Samozřejmě se tu jednalo o něco podobného co mají dnes na západě po Evropě všude tam, kde si natahali exotické dárečky. Říká se tomu No Go zóny. U nás už o takové kolonie člověk nezavadí, na Slovensku ale ještě stále je něco takového možné vidět. Na pozadí kriminální zápletky nám měl asi sdělit, že jsme všichni občané socialistického Československa a záleží jen na tom jak dobří lidé jsme a jak se snažíme. Že nejde o barvu pleti ani o kulturní rozdíly a náviky. No nevím. ČSSR tu už nemáme, od roku 1983 už uteklo hodně vody a řekl bych, že nejsme o nic dál... Romové se prostě moc přizpůsobovat nechtějí. Což je trochu problém. První půlka byla lepší, druhá slabší, celkem to ale bylo na solidní průměr. Dávám tedy za 3 . * * * (18.01.2020)

Není pro mne jednoduché zachovat objektivitu hodnocení při pohledu na starou domkovou čtvť Kladna, kde se děj odehrává, protože se mnou cloumá vlna nostalgie. Kladno bylo tehdy černé, špinavé, zaprášené popílkem z Poldovky, ale mělo svojí nepopsatelnou poetiku a kouzlo. A to se Dušanu Kleinovi podařilo ve filmu vykreslit znamenitě. Není založen jen na kriminální linii, ale především na dokonalé atmosféře a výborné režii, střihu, kameře a hudbě. Komunistické bláboly vyšetřovatelů a funkcionářů nejsou žádnou úlitbou ale faktem, protože takhle opravdu mluvili a jednali. Neustále sami sobě namlouvali jak humánně a efektivně vyřešili cikánskou otázku tím, že je nacpali do paneláků a tím jim dali "svobodu"!? V protiváze těmto nesmyslným výrokům jsou pravidelná intermezza koníka s cikánským vyzdobeným vozem, kterým autoři ukazují dost odvážně skutečnou svobodu a romantiku tak, jak si jí sami romové představují. Nehodlám dělat komukoliv advokáta, snad jen slušným lidem, ale než bych překročil práh vily architekta Rumla, radši bych šel skotačit na cikánskou svatbu! (29.08.2010)

Josef Klíma dokázal (podobně jako reportáži, podle níž vznikl příběh Requiem pro panenku) najít zajímavé výchozí téma. Filmové ztvárnění na dobu vzniku je velmi dobré. Líbilo se mi navození romské atmosféry – hudba; částečně mě pobavila role cikánského barona Tancoše (Marian Labuda). Nezapomenutelná scéna: Naha (Monika Žigová) si připíjí s vyšetřovatelem Wienerem (Lubomír Paulovič). Hudba: Zdeněk Marat – s režisérem Dušanem Kleinem spolupracoval i v sérii o Básnících. Zpěv: Emil Ščuka, Marta Bandyová (zahrála si postavu Farkašové), zpívá a hraje skupina Romen. (27.07.2009)

Imbecilní, špatně natočená detektivka se slaboduchými výkony hlavních hrdinů. (26.08.2012)

Slušná a napínavá detektivka, v níž rómské etnikum je pouhou kulisou, nebo lépe: hraje druhé housle, ty první rozbil rozmazlený synáček pana architekta o hlavu atraktivní Rómky. (19.09.2021)

Celkem obyčejná detektivka, která často ubíhá příliš pomalým tempem. Nicméně chvályhodný je námět, čerpající s romského prostředí, srovnání mentality "gádžů" a cigánů je věrohodné a zajímavé. Překvapuje mě, jak ještě v roce 1983 vypadaly některé kladenské čtvrti, i když na mě dýchla nostalgie. V době, kdy na plno jela Poldovka, fáralo se na Majrovce, Ronovce a dalších dolech, bylo Kladno opravdu neklidné, černé a rudé...ale mělo svoje zvláštní kouzlo, které zachytil i tento film. (15.06.2011)

Sympaticky ceskoslovensky normalizacny film o Ciganskej problematike tuna. A funguje to dobre najma na pochopenie ich hodne odlisnej mentality Ciganov. 66 % (08.08.2015)

Celkem tradicni kriminalka odehravajici se v netradicnim prostredi (ve filmu), za coz zvedam hodnoceni o hvezdicku. Zajimave postavy, dobra rezie i slusna atmosfera. (29.08.2010)

Krimi zápletka je zaujímavá iba z toho pohľadu, že sa dotýka rómskej časti obyvateľstva a tak trochu sa vo filme rieši rómska otázka v česko-slovenskej spoločnosti. Vyšetrovanie je viacmenej v poriadku, ale najviac mi vadilo obsadenie, na ktoré som si nezvykol ani do konca. Poloczek? Paulovič? Postsynchrón tiež oničom a celkom som nepobral to, že niektorí slovenskí herci hovorili po slovenski, iní boli predabovaní do češtiny, raz hovorili Rómovia česky, iní slovensky, ďalší zasa komolili oba jazyky. O niektorých menách ako Táncoš sa mi bude hádam aj snívať (nočná mora). Slabá atmosféra a tiež aj celkové spracovanie, taká nemastná-neslaná detektívka. (21.12.2017)

Totální sraczka, v které se nám soudruzi jen marně snaží namluvit, že cikáni jsou v podstatě uplně v pohodě. (01.01.2009)