Režie:
Pavel KřemenScénář:
Pavel KřemenHrají:
Boris Hybner, Petr Oliva, Jiřina Šiklová, Martin Kratochvíl, Pavel Neškudla, Martin Finger (vypravěč), Miloš Vojtěchovský, Ivo Medek, Jiří Anderle (více)Obsahy(1)
Jak se komunistické Československo stalo světovou velmocí ve výrobě LSD? Jak je možné, že hluboko za železnou oponou, v prostředí totalitního státu, probíhaly svobodné experimenty s halucinogeny, kterých se zúčastnily tisíce lidí? Dokumentární pátrání po českých stopách silného halucinogenu, který pod názvem Lysergamid vyráběla továrna Spofa. Svědectví podává trojice psychiatrů, kteří výzkum vedli – Stanislav Grof, Miloš Vojtěchovský a Jan Srnec. Pomocí experimentů s LSD chtěli psychiatři pochopit, jak fungují duševní poruchy. Věřili, že najdou lék na schizofrenii, deprese, závislosti a neurózy. Vlastní pokusy prováděli i vojáci, kteří v LSD viděli moderní zbraň hromadného ničení. Dobrovolníky pro výzkum se stávali nejenom studenti medicíny, psychologie či filosofie, ale hlavně umělci, dnes často známé osobnosti – např. herci Boris Hybner a Petr Oliva, malíři Jiří Anderle a Ivo Medek, socioložka Jiřina Šiklová, Martin Kratochvíl nebo japonolog Martin Vačkář. Dokumentární film Pavla Křemena umožňuje nahlédnout do duše intoxikovaného člověka nejen díky osobním příběhům účastníků pokusů, kterým zážitek změnil život, ale i speciálním vizualizacím. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Tak, zajímavé i pro našince, který má zkušenost jen s intoxikací tou nejobyčejnější drogou naší kultury, tedy alkoholem. Zdá se, že zážitek s LSD je velice individuální, ale konec konců i opičku má každý jinou. Byl jsem překvapen jak masivní ten výzkum byl. Nejzábavnější byla ta stará stopáž s intoxikovaným vojenským štábem. Pamatuji si, že na vojně nám vyhrožovali, že nás imperialisti budou postřikovat LSD, abychom zapomněli na vojenskou přísahu. Všichni jsme se na to těšili, ale prd. Ovšem ty pokusy na dětech, to je teda humus... ()
Omg, sledovat partu dědků, jak se dušujou, jak si tenkrát na východě před 50 lety dali trošku toho LSD je vlastně docela úmornej zážitek. A mezitim je jen pár zajímavých (testování na armádě) nebo humorných (naivní Boris Hybner o Jimi Hendrixovi) momentů. #fetováníSÚřednímPovolením (60%) ()
Úžasný nádherný nebeský pocit, každý zo zúčastnených opisuje LSD podobne. A tých zúčastnených je mimoriadne veľa, pričom nešlo o žiadnu spodinu, ale o psychiatrov, intelektuálov, umelcov, hudobníkov, a hlavne výtvarníkov, ktorí mali svoje zážitky aj zaznamenať. Len u tých surrealistov by som trochu pochyboval, keď oni podobne tvorili aj v celkom triezvom stave. Rozsah pokusov aj domáceho experimentovania ma prekvapil a ani Miloš Zeman sa tomu nevyhol. Dokument je výborne spracovaný, nič ani nikoho neodsudzuje a iba konštatuje konečný zákaz LSD najskôr vo svete a potom aj v ČSSR a jeho označenie za nebezpečnú drogu. Filmom samozrejme sprevádza hudba Hendrixa a Doors. ()
Měl jsem z toho trochu obavy, ale nakonec z celé věci vylezl docela dobrý, zábavný a zajímavý dokument. Hlavní zbraní filmu je ten uctihodný zástup zpovídaných osobností většího či menšího významu. Od psychedelické superstár světového formátu (a jeho méně známé, přesto však ve své době neméně významné kolegy), přes známého (teda v ČR) mima až po úplně řadové účastníky experimentů. Film taky zvedá fakt, že jde o český dokument o čistě českém (hmm-sorry-československém) fenoménu a tak asi jakási vlastenecká pýcha dotlačila tvůrce k opravdu svědomitému výkonu. Až na pár drobností bych výrazněji vytknul snad jen ty přiblblé kolotočářské, pseudopsychedelické efekty. O kolik serióznější a pro diváka přínosnější by bylo místo křečovitých videotriků ukazovat třeba obrazy testovaných výtvarníků.? ()
Naprosto ukázkově zpracovaný dokument. Obraz neskutečného paradoxu. Plán Bolševiků, zamořit nepřítele místo střepinami notnou dávkou halucinogenu, je snad nejfantastičtější vize vládnoucí garnitury v dějinách lidstva. Nenaplněná, pochopitelně. To by to na této planetě vypadalo trochu jináč, neb opustit své tělo a prozkoumat těžko pochopitelné funkce mozku, je zážitek, na který se nezapomíná. Spíše naopak, vzpomíná. Toto je jen jeden ze zmíněných případů, ovšem tyto socialisticko-tripózní výlety, doživotně zapůsobily i na ty dobrovolníky, kteří si nezalétali. Nechybí ani odvrácená strana používání látky a její historie i celospolečenský vývoj ve světě. V dokumentu je skutečně vše. I odkaz. Zbývá jen závidět množství, a hlavně kvalitu krásně zabaleného Lysergamidu, který drželi zúčastnění kdysi dávno ve vlastních rukách nebo koupit detektor kovu a jít do Bohnic na zahradu. ()
Reklama