Judgment at Nuremberg
Judgment at Nuremberg
Režie:
Stanley KramerScénář:
Abby MannKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Burt Lancaster, Richard Widmark, Marlene Dietrich, Maximilian Schell, Judy Garland, Montgomery Clift, William Shatner, Werner Klemperer (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (241)
Norimberský proces nie je iba ďalším z nekončiaceho radu filmov odohrávajúcich sa v súdnej sieni. Je to strhujúca dráma o zločine a treste, o práve a spravodlivosti, o morálke, cti, svedomí a zodpovednosti, ale aj o zmene náhľadu na udalosti minulé v dôsledku udalostí aktuálnych. Vynikajúco napísaný scenár nedá divákovi pocítiť trojhodinovú dobu projekcie, neskutočný výkon Maximiliana Schella (výborne dabovaný) umožňuje dotknúť sa vrcholov filmového herectva. A aj uvedenie do jazykového prostredia filmu ukazuje, že je možné aby aspoň na ilustráciu hovorili Nemci v americkom filme po nemecky. Ďalší z mála filmov, ktorým som po opakovanom zhliadnutí pridal. ()
Nemá smysl přidávat komentář, který by už zjevně nepřinesl žádný nový pohled, tak se omezím jen na nadšené výkřiky působivé, mrazivé, dokonalé...!! Zvlášť oceňuju fakt, že si Stanley Kramer resp. Abby Mann pro svůj příběh nezvolili ten nejznámější Normiberský proces s hlavními nacistickými pohlaváry, ale věnují se "pouze" těm, kteří (oděni do talárů) umožnili páchat všecky ty hrůzné věci. Mimochodem: Ani mi tak nevadilo, že postavu Ernsta Janninga nakonec nehrál původně zamýšlený Laurence Olivier... "Vsadím se s vámi.." "Já se nevsázím." "Gentlemanská sázka.. Za pět let, všichni, co jste odsouzdili na doživotí, budou na svobodě..." ()
Velmi zajímavý film, nenabízející naštěstí profláklé procesy s předními nacistickými pohlaváry, ale s "nezajímavými" soudci, který předestírá otázku, zda je soudce vinen, když vykonává soudní moc dle pokřivených zákonů své země. A věřte mi, několikrát jsem o tom při strhující obhajobě Herr Rolfa též zapochyboval. Zároveň byl zajímavý i politický rozměr, dající se vyjádřit jako "Náckovia, čo bolo, to bolo, teraz vás potrebujeme oproti komunistom"... Vynikající kamera a herecké výkony... 100% ()
Svým příběhem a pojetím určitě zajímavý film o jednom zajímavém tématu z historie. Nicméně trochu násilná rozvleklost děje z toho udělala postupně upadající dílo. Začátek zajímavý, střed taky i když si v soudních dramatech úplně nelibuji, ale postupně mě zase začala srát ta délka podobně jako u jiných snímků platí, že se na takhle dlouhý film nevydržím dívat, ať je sebezajímavější. Škoda, ale tak trochu jsem se toho bál.60% ()
Fantastické! Ďalší dôkaz o tom, že právo, pravda, spravodlivosť a zodpovednosť sú často krát abstraktné slová, ktorých objektivita je značne relatívna napriek všetkým (zdanlivo presne formulovaným) zákonom a normám...Je len plusom, že tvorcovia si vybrali tú časť procesov, kde nefigurujú hlavné persóny z vedenia Tretej Ríše, ale štyria sudcovia, ktorých miera viny (neviny) je predmetom sporov. Práve argumentačná vojna zúčastnených strán je tým najzaujímavejším a elektrizujúcim elementom (klobúk dole pred scenáristom!), na jednej strane americký sudca a žalobca, na strane druhej nemeckí obžalovaní a ich takmer fanatický a nezdolný obhájca (geniálny Max Schnell - zaslúžený Oskar!). Napriek tomu, že väčšina filmu je situovaná do samotnej súdnej siene a má 3 hodinovú stopáž, nenudil som sa ani chvíľu, skôr naopak. Film, ktorý je potrebné vidieť a ktorý sa právom môže radiť medzi "kultové snímky". ()
Galerie (88)
Zajímavosti (38)
- V čase natáčania filmu bola väznená vo väznici Spandau už len trojica nacistov odsúdených v Norimbergu - Albert Speer a Baldur von Schirach boli prepustení v roku 1966 a Rudolf Hess tu ostal až do svojej smrti v roku 1987. (beso74)
- Mnoho herců hrálo v tomto filmu za zlomek svého obvyklého honoráře. (Zdroj: ČSFD)
- Ve scéně, kdy je soudce Haywood (Spencer Tracy) na večírku a Harry (William Shatner) začne svolávat jména kapitánů a dalších, aby se hlásili na svých stanovištích, se ho soudce ptá, o co šlo. Harry mu sdělí, že Rusové podnikli kroky do Československa a že panují pověry, že Masaryk spáchal sebevraždu, a proto tam posílají jednotky. Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta, byl tehdy skutečně nalezen mrtvý pod oknem koupelny jeho bytu, ale okolnosti byly dost nejasné. Jednou z nejpravděpodobnějších teorií je, že byl zavražděn komunisty. Ti se totiž obávali, že by mohl po vzoru svého otce založit například v Londýně exilovou vládu nebo jinak působit problémy jejich režimu. Není se proto co divit, že vydali oficiální zprávu o sebevraždě. Tento závěr ale veřejnost nebyla ochotná přijmout, protože vše nasvědčovalo opaku. Na konci 70. let proto komunisté při obnoveném vyšetřování přišli s teorií nešťastné náhody, která měla lid umlčet. V roce 2003 byl ale případ konečně uzavřen, a to jako vražda. Pachatel není dodnes znám. (Bohnice05)
Reklama