Na břehu
-
On the Beach
Drama / Sci-Fi
USA, 1959, 134 min
Režie:
Stanley KramerHudba:
Ernest GoldHrají:
Gregory Peck, Ava Gardner, Fred Astaire, Anthony PerkinsObsah
-
Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...? Film Stanleyho Kramera se odehrává v roce 1965, avšak vznikl o šest let dříve; ve své době byl tedy příběhem z nedaleké budoucnosti. Jde o jedno z děl, jež umělecky zpracovávala aktuální téma, nastolené tehdejším rozdělením světa. Zápletka filmu byla shodou okolností opravdu prorocká: v říjnu 1962 nechal Fidel Castro na Kubě rozmístit sovětské jaderné rakety, čímž se svět skutečně ocitl na pokraji globální jaderné války. Stanley Kramer se ve vyprávění soustředil především na komorní líčení vztahů hlavních protagonistů. Nevyhýbal se však ani výpravným spektakulárním sekvencím: mezi ty nejpozoruhodnější patří záběry na liduprázdné ulice San Francisca, včetně proslulého mostu Golden Gate, nebo sekvence automobilových závodů, které se změní v sebevražedný masakr účastníků. Kramerův neobvyklý film byl nominován na Oscary za střih a za hudbu. V roce 2000 se dočkal televizního remaku. (oficiální text distributora)
Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...?
Film Stanleyho Kramera se odehrává v roce 1965, avšak vznikl o šest let dříve; ve své době byl tedy příběhem z nedaleké budoucnosti. Jde o jedno z děl, jež umělecky zpracovávala aktuální téma, nastolené tehdejším rozdělením světa. Zápletka filmu byla shodou okolností opravdu prorocká: v říjnu 1962 nechal Fidel Castro na Kubě rozmístit sovětské jaderné rakety, čímž se svět skutečně ocitl na pokraji globální jaderné války.
Stanley Kramer se ve vyprávění soustředil především na komorní líčení vztahů hlavních protagonistů. Nevyhýbal se však ani výpravným spektakulárním sekvencím: mezi ty nejpozoruhodnější patří záběry na liduprázdné ulice San Francisca, včetně proslulého mostu Golden Gate, nebo sekvence automobilových závodů, které se změní v sebevražedný masakr účastníků. Kramerův neobvyklý film byl nominován na Oscary za střih a za hudbu. V roce 2000 se dočkal televizního remaku. Komentáře uživatelů k filmu (35)
-
kleopatra
Zdejší komentáře mě připravily na nudu, patos, režijní bezradnost, ale já jsem asi sledovala jiný film, mě se Na břehu líbilo moc. Jestli někde na začátku katastrofy byla nějaká hysterie, film vplul už do klidných a vyrovnaných vod očekávání nevyhnutelného. Skupinka našich lidiček užívala své poslední měsíce jak chtěla, měla či mohla. Někdo se v pohodě s občasnými propady do melancholie a bilancování upíjel, jiný si plnil sen a zazávodil si v autě, další sháněl "lék", aby, až půjde do tuhého, jeho rodina netrpěla nemocí z ozáření, ale jen tiše usnula, našel se i prostor pro lásku a nejen tu romantickou. Čekání na smrt, srovnávání se s dosavadním žitím a budoucím prázdnem snad ani dynamické být nemělo nebo ano? Nevím, jestli by se mě to v tom případě tak hezky smutně dotklo.(23.1.2007)
-
Houdini
Oscar 2 nominace: Střih, Hudba(31.3.2004)
-
Djkoma
Z počátku zajímavý film, od kterého jsem čekal vyzrálejší pohled na apokalypsu, která by mohla nastat, ale dostal jsem spíše film o lásce, na jehož pozadí se "něco špatného stalo". Mrzí mě vnucení divákovi především romantické linie, která asi měla film prodávat, přičemž by určitě většinu spíše zajímal právě ten svět okolo lásky, v kterém je vzduch radioaktivní a poslední obyvateli země se stalo několik lidí v Austrálii. Byl tu prostor pro teorie, atmosféru, ale výsledkem byla zas a pouze romance s nevyužitými možnostmi.(31.12.2008)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $11,000,000║Tržby Celosvetovo $-║(22.1.2010)
-
monolog
Poslední dobou mám štěstí na postkatastrofický filmy, který jsou navíc ještě i oduševnělý a hlubší (nejen ty dnešní polonahý postapo ala Barb Wire). Tenhle film není SF v pravým smyslu toho slova. Jediným znakem SF je tu proběhnuvší jaderná válka, z níž však neuvidíme nic a ani z jejích následků nám nikdo nic neukáže. Vlastně je to spíš komorní drama o vývoji postav a jejich charakterů, propracované sice do detailů, přesto však hodně nerealisticky. Přiznejme si, kdo by na smrt čekal s klidem, bez snahy něco udělat, bez pokusů připravit si protiradiační kryt, bez paniky nebo strachu a hysterie. Kdo by odevzdaně čekal na smrt a ještě by jí pomohl dřív, než by se první příznaky nemoci z ozáření objevily třeba jen na příjezdové cestě k tělu? Navíc ani nemoc z ozáření tu není zobrazena nejen reálně, ale ani nijak jinak. Všechno co tu ukáží je pobledlej hromotluk, kterej má problémy se žaludkem. A další nelogický nedostatek je to rozdělení přeživšího a zemřelého světa. Pokud by nějaká jaderná válka byla, CELÝ svět by lehl popelem. I kdyby nějaký určitý stát neměl jedinou atomovou bombu, schytal by jich aspoň deset. Jinak je to příjemnej film, pobaví, přinutí k zamyšlení (přestože kvůli výše popsaným hloupostem se člověk nezamýšlí nad původním důvodem filmu a sice varováním před ukvapeným jednáním či přílišnou automatizací apod). Herci jsou klasicky výborní, film mi přijde příjemně civilní - nepožaduji žádný obrovský triky co se týká zničenýho světa nebo nemocí a následků, ale určitou realističnost chci, a proto dám jen čtyři hvězdy.(16.4.2006)
-
Jossie
Nemůžu si pomoct, ale na lidstvo těsně před vymřením to nemělo vůbec žádnou atmosféru a navíc ta přehnaná stopáž, neuvěřitelně směšné automobilové závody (no alespoň jsem se chvilku pobavila, ačkoliv jako komedie to nejspíš nebylo myšleno), dost mizerné herecké výkony a bezbřehá nuda. Na Kramera mi to přišlo dost slabé.(18.4.2006)
-
Brouk
tři hvězdičky neunesu, dvě je málo... má slabost na postkatastrofy... ach jo... 50%(22.1.2007)
-
betelgeuse
Kostlivec ze skříně amerického filmu! Apokalyptický, nicméně dramaticky řídký příběh odhaluje limity Kramera jako režiséra: absenci stylu a filmařského názoru, které by látce daly osobní perspektivu a soudržnost (chybí zejména v závěru, který se mu rozpadl na kusy). Zajímá ho pouze téma a herci, všechno ostatní fláká: práci s filmovým časem, prostorem, atmosférou. Čili výsledek je stejně dobrý jako scénář: tezovitý, patetický, nudný.(16.4.2006)
-
berg.12
Ukázkový příklad opravdu špatné režie. Bezkoncepční katastrofický film, který spoléhá na divákovu stoprocentní angažovanost a ve výsledku je po všech stránkách naprosto o ničem. Televizní remake z roku 2000 okopíroval tento dojem prakticky do důsledku.(19.4.2006)
-
sud
Postkatastrofický film "Na břehu" ve své době byl určitě silnou satirou na jadernou válku a lidem otevíral oči, co se může stát. Dnešnímu člověku se toto téma nebude zdát už tak aktuální, byť má pořád co říci. Stanley Kramer se po skvostu "Útěk v řetězech" vrátil opět k ne tak progresivnímu vyprávění, které však opět získal svými dalšími snímky. Příběh je silný a dojemný, zpracování se mi zdá dosti sterilní a nevýrazné. Šedesátá léta 20. století jsou pryč, studená válka také, nám zbývá tento film. Docela dobrá a příjemně civilní podívaná s kvalitními hereckými výkony Gregoryho Pecka, Freda Astaira a Anthonyho Perkinse.(16.4.2006)
-
Hunt
HUDBA: Ernest Gold(13.9.2006)
-
LiVentura
Tak tomuhle já říkám FILM!!! Pánové a dámy, skloňme své skalpy před Kramerem, který je perfekcionista a člověk s talentem točit velmi poutavé snímky....Já za sebe plný počet za skvělé herectví a naprosto ojedinělý nápad!!!(22.1.2007)
-
Crocuta
Velmi působivý snímek, podávající nukleárně-postkatastrofické téma osobitým způsobem. Dobrý dojem z filmu umocňují kvalitní herecké výkony, z nichž vyčnívá zejména Gregory Peck v roli D. L. Towerse.(28.9.2007)
-
jonyyy
Vzhledem k tomu, že se jedná o film kde vymřelo 99% populace, mi tam chyběly nějaké efekty typu rozbité budovy nebo nějaký výbuch, proste vyobrazení post-apo světa. Ale všechno si film dohání parádním obsazením a tvořením beznadějné depresivní atmosféry. A je to malinko delší. 70%(15.10.2010)
-
Rocky62
Nukleární katastrofu nezažil celý svět, ale já, když jsem čuměl na to, co pan Kramer (jinak velice schopný režisér) vytvořil. Tohle má do apokalyptického žánru hodně daleko. V mém případě se jednalo o romantickou taškařici, kde se všichni zúčastnění staví k jejich blízkému zániku dost lehkovážně, abych to zkonkretizoval...takový naivní a flegmatický přístup ve filmu tohoto žánru jsem ještě neviděl, samé objímání, olizování dršek, veselá hudba atd., čekal jsem syrovost, napětí, depresi, mrazivou atmosféru, zkrátka vše co k takovým filmům patří, ale šlápl jsem vedle. 1* dávám z úcty ke Gregoru Peckovi. 15%(21.1.2011)
-
svik
Film působli na člověka velice milým dojmem, který byl obsazen v celém filmu. Velice mne zajímal výkon Anthonyho Perkinse, který se moc nepředvedl a dokázal nám že rozklepaný mladík je jeho parketa, jako v PSYCHU. Většinou mne přostředí ponorek moc nelákalo, ale zde nebylo moc dialogů a vše bylo zaměřeno spíše na přímých příkazech nadřízených což velmi oceňuji. Námap atomového spadu byl velice zajímavý a neobvyklí. Konečný závod jednoho z hlavích hrdinů ve Ferrari byl velice nadsazený, ale očekávaný. Vše skončilo zajímavě nikoli nudně. Velice slušná podívaná.(23.1.2007)
-
Skip
Takové vlažné drama o posledních dnech lidstva po atomové válce. Radioaktivní mrak se blíží a s ním i nevyhnutelná záhuba. Mělo to mít nejspíš jakýsi varovný podtón, ale ten se míjel účinkem. Skvělí herci předvedli to nejlepší, co jim ve velmi těsných mantinelech bylo dovoleno. Avšak film skončí a v divákovi toho z něj moc nezůstane.(24.1.2007)
-
Orlau32
Už když jsem ten film v r.1968 viděla, tak jsem z něj byla "hin". Ne proto, že bych byla tak nadšena, ale proto, že jsem od něj daleko více očekávala. Je to sice protiválečný film, hrál tam můj miláček GREGORY PECK, ale fakt je, že jsem se dodivala jenom díky jeho přítomnosti. DNES 14.9.2011 jsem na něj narazila na MGM programu v TV a po 15 min. jsem přepnula na jiný program, protože jsem si uvědomila, co to je za nudu a naivita co se týče nukleární zbraně. No je to 52 let starý film a tak je to nutno brát.(15.9.2011)
-
Suki
Film, v hlavných úlohach s Grregory Peckom, Avou Gardnerovou a Fredom Astairom, z 1959 o tom, ako môže skončit svet po nukleárnej vojne v 1964, keď všetci ľudia zahynú radiáciou a tí poslední, v Austrálii, kde sa rádioaktívny oblak ešte nedostal, len očakávaju svoju smrť. Film zobrazuje ľudí pokojných, odovzdaných svojmu osudu. Vojna sa ani nezmieňuje, nevieme o nej nič. Pre mňa to bol zážitok vidieť to, tu vtedajšiu spoločnosť, myslenie, strach.(16.6.2007)
-
danecek24
17. Zlatý Glóbus za rok 1959 - cena (1) - *Nejlepší hudba - Ernest Gold + nominace (4) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herec ve vedlejší roli - Fred Astaire, Nejlepší režie - Stanley Kramer, Nejlepší film (podporující porozumění) - Stanley Kramer(16.1.2009)
