Božská Ema
Drama / Historický
Československo, 1979, 107 min
Režie:
Jiří KrejčíkHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Božidara Turzonovová, Juraj Kukura, Jiří Adamíra, Miloš Kopecký, Josef Somr, Čestmír Řanda st., Josef Kemr, Václav Neužil st., Václav Lohniský, Karel Augusta, Vlastimil Bedrna, Jana Smrčková, Milena Svobodová, Zdeněk Dítě, Karel Urbánek, Všemír Němec, František Řehák, Oto Ševčík, Bořík Procházka, František Šec, Václav Kyzlink, Stanislav Zindulka, František Husák, Milan Karpíšek, Karel Peyr, Josef Střecha, Radka Fidlerová, Zdeněk Blažek, Jiří Kostka, Ľudovít Kroner, František Kubíček, Vilém Pfeiffer, Zdeněk Srstka, Jiří Wohanka, Zdeněk Hodr, Miloslav Štibich, Ronald Heller, Aleš Bultas, Jiří Havel, Josef Klika, Milan Pěkný, Josef Hochmann, Jiří Sládek, Karel Vítek st., Stanislav Šárský, Jana Vaňková, Vladimír Lebeda, Jan Waldmann, Zdeněk Hess, Augustín Kubáň, Vladimír Hrabánek, Karel Chromík, Pavel Robin, Petr Hanus, Vít Pešina, Patricie Limberská, Josef Jarolímek, Marián Kleis ml., Stanislav Kořínek, Václav Kotva, Ivo Alves, Omar Baldy, Arnošt Böhm, Zuzana Bydžovská, Mirko Dostál, Jaromír Švarc, Eva Weissová, Naděžda Blažíčková, Jiří Hladík, Jaroslav Holeček, Jan Kadlec, Karel Kmoch, Jiří Merta, Jiří Němeček ml., Jindřiška Šulcová, Jiří Trojan, Eliška Vitanovská, Daniel Wiesner, Bohumil Klika, Ivan Krob, Jaromír Petřík, Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Karel Engel, Miroslav Falout, Josef Hrubý, Jiří Kalenský, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Libuše Kosová, Jiří Kraus, Zdeněk Krumpl, Alois Kříž, Ladislav Lahoda, Pavel Myslík, Hana Pokorná, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jaroslav Šanda, Stanislav Tůma, Jan Váňa, Jaroslav Vlk, Marek Vašut, Růžena Smolíková, Miroslav Jíra, Gabriela Beňačková, Radoslav Brzobohatý, Jiří ZahradníčekObsah
-
Velká česká dramatická zpěvačka Ema Destinová sklízí úspěchy na jevištích amerických divadel již osmou sezónu. Dvoří se jí Toscanni, Caruso a další významné osobnosti, ale ona touží vrátit domů, do Čech. Všichni Destinovou varují, protože Evropa zuří první světovou válkou. Ema však odmítá dobře míněná varování a nebere na vědomí ani nové fantastické smlouvy a nabídky. Konečně je na cestě do Prahy... V hostivařských ateliérech byl ve stejné době natáčen film "Koncert na konci léta". Protože šlo o stejnou historickou dobu, půjčoval si architekt Jindřich Goetz občas tajně vybavení z filmu do filmu. (oficiální text distributora)
Velká česká dramatická zpěvačka Ema Destinová sklízí úspěchy na jevištích amerických divadel již osmou sezónu. Dvoří se jí Toscanni, Caruso a další významné osobnosti, ale ona touží vrátit domů, do Čech. Všichni Destinovou varují, protože Evropa zuří první světovou válkou. Ema však odmítá dobře míněná varování a nebere na vědomí ani nové fantastické smlouvy a nabídky. Konečně je na cestě do Prahy... V hostivařských ateliérech byl ve stejné době natáčen film "Koncert na konci léta". Protože šlo o stejnou historickou dobu, půjčoval si architekt Jindřich Goetz občas tajně vybavení z filmu do filmu. Komentáře uživatelů k filmu (37)
-
vitekpe
Bozska Bozidara, dodal bych... :-) Ema Destinova byla sice fenomenalni zpevacka a osobnost presahujici svym umenim dalece hranice nasi kotliny, ale takhle pohledna bohuzel nebyla...(23.1.2012)
-
naxicka
Strhující, dokonalé... Neskutečně silný zážitek, ještě teď se třesu. Každá sekunda byla prodchnuta dokonalým mistrovstvím jak filmařů, tak herců. Navíc zazněl fenomenální hlas s "H" Gabriely Beňačkové, které tímto vzdávám hold! Přemýšlím o přesunutí tohoto filmu do mé top 10. Vskutku hodno jména - božské...(27.12.2009)
-
Denny
Životní role B.Turzonovové. Ema Destinová to neměla lehké, i když byla evropskou hvězdou, a zvláště doma jí pšenka příliš nekvetla. A ani v soukromí jí to nevyšlo. A to vše film popisuje a opravdu vydařeně.(20.1.2003)
-
MartinX.
JIří Krejčík je pro mne příkladem filmaře, který dokázal, že se normalizace dala přežít a nezkurvit se. Pravda, natočil toho tím pádem méně, než by si zasloužil, ale pokud se k režii dostal, byla z toho zpráva o době a mravech. Anebo jednoduše jen kvalitní film či televizní inscenace, na které se dá stále koukat. Sám si pochopitelně na působivost Božské Emy na přelomu 70. a 80. let nevzpomínám, protože jsem v té době byl dítě a film samotný jsem viděl tuším až po roce 1989. Paralely s perzekucí umělců a nezávislých osobností komunistickým policejním režimem jsou zcela evidentní, i když člověk znalý normalizačních reálií musí zaznamenat, oč civilizovanější a korektnější byla o 60 let dříve policie zpuchřelé monarchie v posledním tažení. Ale upozornit na tento trapný fakt bylo nepochybně jedním ze záměrů autorů, Krejčíka a Mahlera.(6.1.2008)
-
J R C Pecuchet
Naprosto jedinečné dílo, které se zcela právem řadí do zlaté kolekce Československé kinematografie !!! Když uvážíte v jaké době tento film vznikal, je to malý zázrak, že byl vůbec natočen. Obzvlášť pro jeho vlastenecké postoje hlavních hrdinů.(30.6.2011)
-
FireTight
O této etapě života Emy Destinové jsem až do nedávna neměl vůbec tušení, takže jsem k filmu přistupoval s velkými očekáváními. Začátek mne navnadil, ale zároveň lehce přidusil, protože podle mě byl ten sestřih různých vystoupení paní Destinové přeci jenom trošičku delší. Nicméně, hned poté se ke slovu konečně dostal samotný příběh a má očekávání se opět začala stupňovat. Vyvrcholila při scéně s popravou a já začal přemýšlet, čím by mne pan Krejčík mohl ještě překvapit. A překvapil, bohužel však v tom horším slova smyslu, konkrétně postavou Juraje Kukury. Neříkám, že by to byla vyloženě špatná postava, ale vždycky mě už jen svou přítomností vytáčela. Proto nakonec jenom čtyři hvězdičky, i když bych rád dal čtyři a půl. Třeba svůj názor pro druhém podívání změním, kdo ví. "Kde domov můj, kde domov můj?..." :')(30.6.2011)
-
hemul
Približne v tom istom čase vznikli tri životopisné filmy: Vláčilov Koncert na konci leta, Krejčíkova Božská Ema a Formanov Amadeus, ten pravda trocha neskôr. Všetky tri sú skvelo natočené, hrajú v nich výborní herci, hrá fantastická hudba, sú napínavé aj dojímavé. Ale vidím v nich zásadné rozdiely. Koncert na konci leta je príbeh o Antonínovi Dvořákovi. Hlavnou témou je jeho návrat z Ameriky do vlasti. V tejto téme zaznievajú motívy z jeho intímneho sveta – najvnútornejšie pocity, pochybnosti, neistoty, otázky, myšlienky. To všetko vo veľkej úcte a pokore pred hudbou, ktorej je sám verným a poctivým služobníkom, lebo – „k čertu s takovým talentem“, ktorý vystavuje sám seba a využíva na to hudbu. Je to film a vnútornom svete hudobného skladateľa, a preto nie je až také dôležité, kto je tým skladateľom, kedy a kde sa odohráva, a či všetko sa stalo, ako je v ňom ukázané. Je to film o úprimnej ceste tvorby, ktoru prešiel aj režisér filmu, preto je to film pravdivý. (4*) Božská Ema je príbeh Emy Destinovej. Hlavnou témou je jej návrat z Ameriky do vlasti a v nej zaznievajú autentické motívy doby – vojna, tajná polícia, udávanie, prenasledovanie. Je podivuhodné, že tento film vznikol v období temnej normalizácie, v ktorej zneli tie isté motívy, ale – „Kto sa viac previnil, ten čo je prinútený spolupracovať s režimom zla, či ten kto ho do tej voľby postavil?“ Je to film o zlej dobe a dobrej hudbe, ktorá napokon víťazí, lebo je pokorná, čistá a pravdivá. Zasa nie je dôležité, či sa všetko stalo presne tak, ako je vo filme ukázané, ba ani to, kto je ten umelec, ktorý prežíva tú skúsenosť. Bolo ich iste veľa. Je to film pravdivý, lebo ho s pokorou pred hudbou natočil režisér vyjadrujúci vlastné prežívanie v podobnej neslobode, akú zažívala hrdinka filmu. (5*) Amadeus je príbeh Salieriho a Mozarta. Hlavnou témou je kontrast priemernosti a božského talentu. Motívmi sú Salieriho zničujúca závisť a Mozartova hudba. Príbeh sa však mení na karikatúru, obludná závisť je ako z Boschových obrazov, skutočnosť sa kriví a spotvoruje, príbeh už nie je pokorným služobníkom hudby, ale samotná hudba sa stáva nástrojom na vyjadrenie tohto vzťahu priemeru a výnimočnosti. A vtedy je dôležité, kto je tým nástrojom, či sa to stalo, ako je ukázané, lebo Mozartova hudba je silná a ten kontrast medzi priemernosťou a výnimočnosťou nesmierne zvýrazňuje. Ale je to na úkor pravdivosti – historickej, ale aj umeleckej. Salieri predsa bol sám veľkým skladateľom, sám komponoval opery a symfónie, sám bol veľmi nadaný. A Mozart predsa nebol prízemný a vulgárny, kto svoje nadanie dostal len tak a len tak spakruky s ním narábal. Bol to tvrdo pracujúci umelec, zodpovedný, milujúci, úprimný, pravdivý. Áno, priemerní môžu závidieť a nenávidieť, ale iba táto jedna téma je príliš vulgárna a prízemná, aby v jej službách a s cieľom ukázať tú závisť a nenávisť znela Mozartova hudba. Mozartova hudba samotná je pravdivá, ona sama je príbehom, nepotrebuje byť nástrojom ukazujúcim na netalentovaných – pozrite akí sú hrozní a aká som ja geniálna. Preto nevznikla a preto by nemala byť takto zneužitá, znásilnená. A preto považujem film Amadeus za nepravdivý. (2*) Všetky tri filmy sú o hudbe. V prvom filme znie hudba a my môžeme pochopiť, ako ťažko sa rodí; v druhom znie a my môžeme pochopiť dobu, v ktorej sa rodí; v treťom znie a my môžeme vidieť, ako niekto závidí a nenávidí. Čo z toho naozaj za tú hudbu stojí?(8.7.2011)
-
cici24
Skvělá Turzonová a ostatní herci...záleží pak na každým, jetsli zkousne živitopisný film....(20.8.2009)
-
Aethra
Neuvěřitelně silný film, což bylo velkou měrou nepochybně dáno hudební složkou. Pátá hvězdička je za scénu s "Kdož jste boží bojovníci", ještě nikdy mi takhle neběhal mráz po zádech!(12.4.2010)
-
Figuska
Nádherný hlas Gabriely Beňačkové, krásná tvář Božidary Turzonovové a náhled do života světoznámé české sopranistky během 1. sv. války. Při Ktož jsú boží bojovníci a naší hymně mi naskočila husí kůže, přesto mi tam chyběl alespoň kousek záznamu s pravým hlasem Emy Destinnové. Vysoké hodnocení přičítám obsazení, výkonům, kameře a úspěchu při pokusu vzbudit trochu toho našeho národního cítění, ale dějově mi to přišlo přeci jen slabší.(16.8.2011)
-
Pasternak
Pravý vlastenecký film, který se velmi podobá normalizační době ( nátlak na spolupráci s policií je přesná kopie výslechů StB ). Jeden z nejlepších životopisných filmů, z českých možná úplně nejlepší.(17.1.2004)
-
FandaF
Velmi dobrý herecký výkon paní Turzonovové, i když detailní záběry při "zpívání" občas nic moc. Při natáčení měla skutečně, silně a pořádně zpívat, aby bylo vidět skutečnou mimiku - hru svalů - v obličeji a na krku, tak jak to lze pozorovat u pěvce, když podává takový výkon jaký měla podat filmová Ema D. v daných scénách... Mimochodem nechápu proč tam hrál J. Kukura. Herecky nic moc nepředvedl a ještě ho daboval pan R. Brzobohatý. To jsem fakt nepochopil. Neměli jsme tehdy vhodnější české herce? Nebo těch pár štěků nemohl mluvit česky? Názor nechť si každý udělá sám... Někteří čeští herci zde ve svých pidi roličkách excelují.(29.6.2011)
-
Biopler
Krejcik si razi svoju cestu celkom slusne, avsak co sa tyka hercov, podla mna osobne Turzonovova prehrava a myslim, ze zamer to nebol, alebo ked sa vrhne na Kukuru a chce ho bozkavat. To bolo akesi neprofesionalne, navyse oni dvaja ako par mi absolutne nesadli. Po hudobnej stranke vysoko na urovni, po zivotopisnej mi prisiel snimok obcas chaoticky, nechapal som ako a preco tie sceny isli za sebou. Ceski uzivatele si, samozrejme, tento snimok vychvalili.(2.12.2011)
-
DVCAM
Krejčíkův poslední dobrý film, který ale stojí za to.(23.8.2009)
-
pidla
Bože to to zestárlo... Nebo ne? Že by to bylo staré už v době vzniku a nikdo si to kvůli onomu protirežimnímu podtextu nechtěl připustit?(30.6.2011)
-
M.Gift
Vypravny pribeh casti zivota Emy Destinove. Tot ovsem z me strany vse. Cetla jsem zde, ze film je vlastenecky. Ano, to doopravdy je, ale az do takove miry, ze Ema je vyuzita k urcitemu obrazu trpici ceske zpevacky, ktera se serpou pres prsa zila a zpivala pouze pro a za Cechy. Ona byla doopravdy velmi vlastenecky zalozena, ale presto si myslim, ze by nesouhlasila s obrazem, v jakem byla vymalovana koncem 70let. Jeji zivot byl mnohem barvitejsi a dovolim si i tvrdit, ze zazila mnohem vic (a hlavne dulezitejsich) zivotnich uskali, nez ktere byly sesekany ve filmu. Nechci timto znevazovat nebo dokonce shazovat osobnost tak velikou a dulezitou, jako byla pani Destinova, ovsem pan Krejcik se snazil podtrhnout spise to, co narod videt chtel. Mnozi se mnou budou nesouhlasit, ale vidim kostymy a herecke obsazeni jako jedine positivum na celem filmu.(8.7.2011)
-
Schlierkamp
Československý životopisný film o naší nejslavnější operní zpěvačce a vlastence, kterou ve své životní roli skvěle ztvárnila půvabná B. Turzonovová. Po návratu mezinárodní pěvecké hvězdy do vlasti v roce 1916, pro něhož si nezvolila zrovna vhodnou dobu, začíná vlna persekucí na její osobu, neboť se stala podezřelou ze špionáže a také se vřele staví za českou otázku. Je internována na svém zámečku ve Stráži nad Nažárkou a tam pečlivě hlídána. Když nedostane svolení vystupovat v Národním divadle, rozhodne se pro veřejná vystoupení pro obyčejné lidi na náměstích a v přírodě, přičemž do repetoáru zařadí pouze české skladby v čele s Kde domov můj. Film vznikal ve složitých podmínkách a byl nakonec uložen do trezoru, neboť lidé dokázali najít paralelu v útisku za Rakouského císařství a v tehdejší době. Výborný životopisný film s řadou kvalitních hereckých výkonů, z nichž si tentokrát dovolím vyzdvihnout pouze hlavní hrdinku.(28.5.2012)
