Probuzení

Jana Brejchová zahrála geniálně roli tak příšerné ženské, že i když jde o kvalitní film, nemůžu dát více než 60 %. Hlavní hrdinka je členka party zlodějíčků, je chycena a dána do ústavu na polepšení. Jenže uteče, opět se přidá k trojici zlodějíčků a na jedné akci narazí na mladého číšníka, který se do ní bezhlavě zamiluje a je schopen pro ni dělat ty nejnemožnější věci. Strašně mně žralo, když se právě hlavní hrdinka chovala jako ta největší mrcha pod sluncem a do ní zamilovaný Tonek dělat ty nejméně pravděpodobné věci (ale v životě tomu tak opravdu někdy je). Nebýt toho závěru, šel bych ještě o stupeň dolů. Fakt mě ta její hrdinka tak štvala, že jsem chtěl odejít. Na druhou stranu film je to jistě kvalitní především kvůli Brejchové. Líbit se budou ale také později velmi známí herci ve všemožných vedlejších rolích (Kemr, Sovák, Lála Pešek, Menšík, Přeučil, Vladimír Brabec). Hudba: Zdeněk Liška (11.01.2010)

Výborná reminiscenční sonda do subkultury undergroundové mládeže a zároveň důkladná drobnokresba amorality jedněch pražských delikventů, která všem cinefilním fajnšmekrům nostalgicky připomíná, že stará škola stále neskutečně baví. Snímek lze brát jako retrospektivní generační výpověď která se nezdráhá přistoupit k jisté provokaci (sami uznejte, že při takových nepříznivých situacích by jste se nezachovali jinak), zcela autentické sociologické a behaviorální zrcadlo tehdejší společnosti bez jakýchkoliv příkras, neobyčejnou storku o naivitě a úskalích lásky, ale především pak jako nedocenitelný (a částečně i neprávem opomíjený) výkvět českého filmového neorealismu, který byl na přelomu 60. let prvopočátkem vzniku české nové vlny - 'Probuzení' si jednoduše zaslouží čestné místo ve zlatém fondu československé kinematografie.... Herecké obsazení k sežrání - Vladimír Menšík v epizodní roli číšníka boží, Jiří Kodet v jinošských letech k sežrání, a zejména pak Jana Brejchová se syndromem ADHD snímku bezvýhradně kraluje! Takový peněžní herpes jsem navíc ve filmu jaktěživ neviděl - což je jenom režisérova rafinovaná parafráze o tom, že materialismus a konzumismus je rakovinou společnosti. Scénka s volejbalovým zápasem nervydrásající. Krejčíkův majstrštyk! Aneb né každý byl za oněch časů inženýrem.... [#46.LFŠ] (13.08.2020)

Neorealizmus zavítal aj do československej izolácie a to v podobe Probuzení a napríklad Tam na konečné a ja nemám žiadne námietky, dokonca ma oba filmy bavili viac ako niektoré významné diela talianskych režisérov. Veľmi silne napísaný príbeh postáv, do ktorých pocitov sa bez problémov vcítite a ste s nimi spriaznení až do konca. Chápem, že záver môže pre mnohých snobov predstavovať ústup tvorcov pred tvrdšou realitou, ale osobne by ma doklepnutie príbehu do depresívnejšieho vyznenia sklamalo, čo súvisí bez pochýb so spomínanou spriaznenosťou s postavami. (02.07.2018)

Velmi zajímavý příběh, kde víc než postava Jitky zaujme diváka Tonek, který se díky své zamilovanosti propadá do čím dál většího srabu, postupně nejen finančního, ale i existenčního, až se zdá, že není cesty zpět, v každém případě publikum s ním plně soucítí. Mladí herci byli přesní a film na jejich výkonech z nemalé části stojí, stejně jako na prohlubující se bezvýchodné a depresivní atmosféře. Celkový dojem trochu sráží vykonstruovaný konec, proto slabší 4* (15.12.2012)

Drama ze života "pásků", ve kterém exceluje krásná Jana Brejchová jako potvora Jitka a Petr Kostka v roli násilníka Vildy. Jiří Krejčík z nich vyždímal opravdu mistrovské herecké výkony, vzhledem k jejich mládí fakt naprosto dokonalé. Krejčík byl zkrátka režisér, kterej dokázal svoji vizi uskutečnit zcela přirozeně. Film má až noirovskou atmosféru, kterou dotváří hlavně kulisy autovrakoviště. Jeden z mála filmů, u kterého jsem si upřímně přál, aby dopadl dobře. (17.06.2017)