Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nedoučená šestnáctiletá kadeřnice Jitka uteče z domova mládeže a vrátí se k partě chuligánů, kterou vede mladík Vilda. Všichni se poflakují po pražských pasážích a peníze si obstarávají drobnými krádežemi a podvody. Jitka se jednoho dne zalíbí číšnickému učni Tonkovi. Dívka jeho city opětuje, ale zároveň ho nechce strhnout na šikmou plochu. Její kumpáni však žádné zábrany nemají. A tak se Tonek stane členem jejich party… České drama Probuzení natočil v roce 1959 režisér Jiří Krejčík s mladičkou Janou Brejchovou v roli svůdné, ale nezvladatelné dívky z ulice. Příběh filmu se odehrává v retrospektivě: je uveden optimistickým začátkem i koncem, ve kterém je z Jitky slušně upravená a spořádaná mladá žena. Tento rámec však Krejčík musel do filmu dodat proti vlastní vůli. (Česká televize)

(více)

Recenze (99)

Pierre 

všechny recenze uživatele

Až při čtení zdejších komentářů jsem si uvědomil, že na svou dobu mohlo být zobrazení delikventní mládeže na filmovém plátně velmi odvážné a na diváky muselo působit jako zjevení. No, tento čas je pryč. Dneska už těžko bude někoho Probuzení šokovat. Jinak jde ovšem o stále velmi dobré drama. Po filmařské stránce možná trochu zestárlo, z některým scénáristých motiů lehce čpí naivita, ale možná i kvůli těmto věčem, mě překvapilo jak má film velmi zajímavý a dodnes aktuální příběh o partě problématických delikventů, který mě pohltil a bavil po celou dobu. A to dokonce i při nekterých zdánlivě hlušších chvílich. V popředí je určitě provokativní dívka Jitka v podání Jany Brejchové, pro kterou byl tento film bezpochyby zajímavou příležitostí. Nejvíce mě ale asi zaujala postava Tonka s největším a nejzájímavějším vývojem.. Zpočátku slušný kluk, který se ovšem (Pozor Spoiler!) postupně pod vlivem zamilovanosti a vlivem nové zkažené party nakonec neštíti ani krádeže a nakonec s nimi musí dále prchat a je do všeho jakoby omylem zapletený (Konec Spoileru!) Skvělý psychologický materiál, který si v ničem nezádá s tématy staršího Krejčíkova filmu Svědomí. A je jen trochu škoda, že snad nejzajímavější Tonkova linka a to ta rodinná s náhradní matkou a nervózním otcem trochu zapadne, není rozvinuta a vyzní do ztracena. Stejně zamrzí i kiksy typu, že partu (Pozor Spoiler) celou dobu nikdo nechytil (ani když předtím Jitka utekla z napravného Domova mládeže). I ten idealistický konec trochu praští, (Konec Spoileru!) ale je alespoň stejně jako ve Svědomí takový pěkný a zahřeje u srdce. A celkově určitě musím další drama pana Krejčíka opět ocenit. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Neorealizmus zavítal aj do československej izolácie a to v podobe Probuzení a napríklad Tam na konečné a ja nemám žiadne námietky, dokonca ma oba filmy bavili viac ako niektoré významné diela talianskych režisérov. Veľmi silne napísaný príbeh postáv, do ktorých pocitov sa bez problémov vcítite a ste s nimi spriaznení až do konca. Chápem, že záver môže pre mnohých snobov predstavovať ústup tvorcov pred tvrdšou realitou, ale osobne by ma doklepnutie príbehu do depresívnejšieho vyznenia sklamalo, čo súvisí bez pochýb so spomínanou spriaznenosťou s postavami. ()

Reklama

otík 

všechny recenze uživatele

Jana Brejchová zahrála geniálně roli tak příšerné ženské, že i když jde o kvalitní film, nemůžu dát více než 60 %. Hlavní hrdinka je členka party zlodějíčků, je chycena a dána do ústavu na polepšení. Jenže uteče, opět se přidá k trojici zlodějíčků a na jedné akci narazí na mladého číšníka, který se do ní bezhlavě zamiluje a je schopen pro ni dělat ty nejnemožnější věci. Strašně mně žralo, když se právě hlavní hrdinka chovala jako ta největší mrcha pod sluncem a do ní zamilovaný Tonek dělat ty nejméně pravděpodobné věci (ale v životě tomu tak opravdu někdy je). Nebýt toho závěru, šel bych ještě o stupeň dolů. Fakt mě ta její hrdinka tak štvala, že jsem chtěl odejít. Na druhou stranu film je to jistě kvalitní především kvůli Brejchové. Líbit se budou ale také později velmi známí herci ve všemožných vedlejších rolích (Kemr, Sovák, Lála Pešek, Menšík, Přeučil, Vladimír Brabec). Hudba: Zdeněk Liška ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Opätovný kontakt s Probuzením ho stál hviezdičku, čo sa u starších filmov pomaly stáva štandardom. Film, svojho času vnímaný ako "prelomový", nie je podľa mňa ničím iným ako cenzormi povoleným fiktívnym príbehom z fiktívneho sveta a primerane vtedajšej ideológii v čierno-bielom ladení. Že film uviedol mladú generáciu hercov do povedomia divákov? No dobre, Brejchová bola síce nadštandardne pekná, ale jej herecký prejav bol príliš afektovaným na to, aby pôsobila vierohodne. Ani Kostka s Kodetom a Šmíd sa nedokázali vymaniť z ideoškatuliek, do ktorých boli zavretí. Ale koniec koncov je dobré pozrieť si filmy tohto typu. Minimálne preto, aby divák pochopil, ako sú Hřebejk a jemu podobní ďaleko, keď odvážne nakrúcajú filmy z doby, ktorú nezažili a pravdepodobne ju nikdy v celej jej zložitosti nepochopia. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Kde nabrala tato primitivní estébácká prasárna s imbecilní zápletkou 77%? Při tak průhledné přetvářce "sociální sondy"? (Na čsfd ještě vylepšeno klasifikací "psychologický".) Těžko říci, co je tu parádnější: zda patřičný třídní původ a mravní zkaženost rockandrollové mládeže nebo snadnost, s jakou se z té prašivé kočky (Brejchovou velmi přesvědčivě zahrané) stala solidní dívka. Nejlepší jsou ale všichni ti uvědomělí občané v ulicích. Jsme v době, v níž byli mladí lidé zavíráni do kriminálu za účast na dýcháncích s "nemravným americkým tancem". Tento fim má ukázat, že do kriminálu patří, ale že pro zbloudilé ovečky je možná cesta k nápravě. Zpočátku to vypadalo, že se budu aspoň dobře bavit a sympatizovat se zkaženci, ale to jsem se spletl. Hvězdičku dávám za výborného Kostku, pěkné dobové scény z ulic, z restaurací, od řeky a samozřejmě za báječný rokec na vrakovišti. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (7)

  • V e filmu je ve scéně u Vltavy možné vidět Stalinův pomník na Letné, který se nad městěm tyčil jen několik let a byl zbourán roku 1962. (offlineman)
  • Poprvé v československém filmu herec tančil rokenrol. (Snorlax)
  • Režisér Jiří Krejčík oslovoval mladé herce Petra Kostku (Vilda) a Jiřího Kodeta (Emil) při natáčení (asi kvůli autenticitě příběhu) „ty vole“ nebo „ty bejku“. To se nelíbilo produkci, proto mu řekli, že se to nehodí. Tak ubral a začal Kostkovi říkat Kostičko. Herec tím byl ale tak zaskočený, že si myslel, že už ho režisér nemá rád. (raininface)

Reklama

Reklama