Svatba jako řemen

Tahle komedie má tendenci se ztrácet v nepřeberné řadě parádních kousků Lipského, Vorlíčka a dalších, ale své místo ve zlatém fondu nepochybně má. Řada scén je fakt nesmrtelných. Jestli je u nás nějaký dědic talentu Jaroslava Haška, pak to bude asi Zdeněk Mahler, jehož schopnost vykreslení lidských charakterů zejména ve vztahu k alkoholu se Haškově umění velmi podobá. Už dlouho jsem neviděl tak dokonale zmáknuté postavičky a tak trefné dialogy, jako v tomto filmu. Sedlo mi to parádně! 90% (25.12.2012)

Josef Váchal začiatkom 20. storočia (1912) vydal v pár exemplároch knihu Cyklus dřevorytů ku chvále geniálních lékařů a ranhojičů. V nej s príznačným výsmechom a skvelým drsným humorom ilustroval svojrázny prístup lekárov k pacientom. "Úspešné výsledky" ich práce pekne vidieť na farebných ilustráciách, v podobe rozrezaných a dokrútených tiel pacientov. Svadba jako řemen pripomína analogickú filmovú verziu tejto knihy. Len tentokrát nie o lekároch, lež o mužoch zákona. V duchu knižného predobrazu, by podtitul filmu mohol znieť napríklad takto: "Chvála geniálních mužů zákona a příslušníků Veřejné bezpečnosti". (08.10.2020)

Na komedii o znásilnění si troufne málokdo. Krejčík určitě nevěděl, jak moc nadčasový film natočil. Už tehdy šel hned do trezoru, a jakmile to někdo pustí vedení reakčního hnutí Me Too, tak jeho mistrovské dílo dostane zase na pár desítek let stopku. Snad jen Pucholt a jeho brutální hlášky by je mohly obměkčit. (28.12.2023)

Jedno z geniálních děl české nové vlny, jedno z mála, které si nezadá s Formanovou trojkou (Lásky jedné plavovlásky, Černý Petr, Hoří, má panenko). Protože jsem dnes přísně naladěn, váhal jsem kacířsky i nad 4/5, ale scéna těsně před koncem s Pucholtem postaveným do pozoru a vyznamenaným za sborového zpěvu (na kterou jsem na rozdíl od toho, co následuje po ní, už zapomněl) mě dostala do kolen. Film, který je masově označován za komedii, ale který si ještě mnohem více vychutnáte, když si všimnete mnoha tragických prvků. Brilantní scénář a celá řada dokonalých hereckých výkonů činí z tohoto malinko pozapomenutého díla (oproti Formanovi) menu pro labužníky. (16.05.2008)

Úžasný plod uvolňující se atmosféry konce šedesátých let, satira, která demaskuje doširoka rozevřené nůžky mezi oficiální tváří a skutečnou podobou života v Československu... Ještě se sice nemohlo říci vše přímo, proto Jiří Krejčík zvolil cestu iniciování historie jednoho znásilnění (ženy to skutečně v mužském světě neměly a nemají lehké...), příslušníci vyšetřují, tak jak vyšetřují (vpravdě typizovaná dvojice příslušníků SNB - ,,Formanovský naturščik" Jan Vostrčil a především okouzlující naiva Vladimír Pucholt), k smíchu je frázovitost jazyka, typologie figurek, absurdita příběhu... Podstata filmu je však zcela opačná - hrozivá je všemocnost policie, servilnost nevinného obyvatelstva, moc aparátčíků i podstata samého systému... Komedie, při jejímž sledování často hořkne úsměšek na tváři... ,,Vidíte, kam to vede? To je ta vaše liberálnost..." ... ,,Náčelníku, proč nás lidi nemaj rádi?" (18.11.2006)