Ves v pohraničí
-
Border Village
Drama
Československo, 1948, 97 min
Režie:
Jiří KrejčíkHudba:
Jiří ŠustHrají:
J. O. Martin, Jarmila Kurandová, Bohuš Záhorský, Rudolf Hrušínský, Jan Pivec, Andrej Bagar, Jaroslav Vojta, Antonín Holzinger, Vítězslav Boček, Věra Kalendová, Václav Kyzlink, Světla Amortová, Emil Bolek, Karel Effa, Lubomír Lipský st., Dana Medřická, Rudolf Široký, Vladimír Hlavatý, Karel Žerovnický, Jiří Vasmut, Gustav Schönbach, Rudolf Hrušínský nejst., Zdeněk Kryzánek, Bolek Prchal, Ivan VojtaObsah
-
Rodina pražského zelináře Pavlase byla mezi prvními přistěhovalci, kteří osídlili pohraniční obec Severov. Novým obyvatelům se společně podaří včas a s úspěchem sklidit první úrodu - bude však nutné odhalit německého diverzanta, který se vydává za správce pily... (oficiální text distributora)
Rodina pražského zelináře Pavlase byla mezi prvními přistěhovalci, kteří osídlili pohraniční obec Severov. Novým obyvatelům se společně podaří včas a s úspěchem sklidit první úrodu - bude však nutné odhalit německého diverzanta, který se vydává za správce pily... Komentáře uživatelů k filmu (16)
-
Lima
Nechvalně proslulá historická etapa "zlatokopectví" našich českých holubičích povah v pohraničí je zde pochopitelně vykreslena v poněkud světlých barvách, je to malinko nasáklé pozvolna prorůstající ideologizací, ale nejvíc zaujme, že 42-letý Bohuš Záhorský hraje 70-ti letého shrbeného staříka a světe div se, on skutečně na těch sedmdesát vypadá. A byl to hit. Tenhle nenápadný a v našich televizích vyjímečně uváděny snímek svého času vidělo na 2,5 milionu lidí.(13.8.2006)
-
Marigold
Komerčnímu úspěchu Vsi v pohraničí se nelze podivovat, vždyť popularity "hraničního easternu" o tři roky později využil i Václav Řezáč a svým Nástupem stvořil spolehlivý socrealistický best-seller. Ves v pohraničí je oproti akčnímu a ideologicky vyhrocenému dílu Řezáčovu, kde čeští osadníci vedou zákopovou válku s Němci, až příliš poklidnou a uspávající záležitostí se slabým záporákem. Dominuje poselství kolektivity (jakési prvobytně pospolné socialistické společnosti), lehká kritika byrokratů a vyklidněná ideologická stránka, tolik typická pro umělecká díla vytvořená před Únorem / těsně po Únoru. Úvod filmu je přitom více než slibný, příchod do opuštěného a emblematikou nacismu prodchnutého Severova má zvláštní atmosféru strachu a neznáma, nicméně ta se časem vytratí a zbyde špatně vystavěná drť schůzí a polních prací. Herecká složka Krejčíkova filmu funguje spolehlivě, aby také ne, když je soupiska plná stávajících i budoucích hereckých hvězd. Za vypíchnutí stojí zpátečnický tramp Karla Effy, který svým prkenným výrazovým herectvím zabíjí... Ves v pohraničí bohužel nedisponuje napětím hraničních oblastí, které později posloužily socrealistickému umění jako prostor akce a detektivních eskapád. Ves v pohraničí je pouhá průměrně natočená selanka se slabou stopou socialistické ideologie a bohužel i slabou stopou dramatu.(15.12.2006)
-
sud
Zajímavý film o osidlování českého pohraničí po sudeťákách. Není to v područí komunismu, je to spíše naivnější, ale musíme se také podívat na rok vzniku. Jiří Krejčík už ve svých třiceti letech měl vytříbený vkus na příběh a prokreslení postav. Pamětníci si při jeho sledování jistě přijdou na své, protože v době natočení to (prý) byl dost trhák. Však i naše generace může být spokojena při sledování příjemného civilního filmu z nelehké doby naší historie.(7.8.2006)
-
sportovec
Jeden z prvních filmů nestora české kinematografie hraného filmu Jiřího Krejčíka je nutno v mnoha ohledech docenit jako skutečné staré rodinné stříbro našeho filmového kulturního dědictví. Již tehdy, Krejčíkovi nebylo ještě třicet let a byl skutečným zelenáčem stříbrného plátna, bylo zřejmé, že do arény kumštu přichází skutečná osobnost schopná umělecky nejen obstát, ale i přesvědčit také na tématu tak profánním a až plakátovém, jakým bylo dosidlování pohraničních území, odkud byli nuceni z obecně známých důvodů odejít čeští Němci. Abychom tento film mohli náležitě pochopit a docenit, je nutné jej především přesně zařadit do dobového kontextu doby jeho vzniku. Děj se odehrává zhruba od června do poloviny září 1945, tj. zhruba v době divokých odsunů, které však naprosto neměly ani všeobecný, ani většinový ráz; hlavní vlna transferů proběhla až v letech 1946-1947. V době natáčení, tj. v průběhu léta 1947, šlo o stále živé a palčivé téma, současně však i o skutečnost, která byla alespoň zčásti zažita a umožňovala svým autorům alespoň minimální odstup od tohoto palčivého tématu. Precízní znalost a schopnost tvořivě pracovat s reáliemi patří k viditelným přednostem VSI, vznikající současně v době, kdy se komunistický únorový puč následujícího roku jevil jako krajně nepravděpodobné vyústění stále bouřlivějšího vnitropolitického československého vývoje. VES není svým tématem ani autorským zázemím v naší kinematografii hraného filmu izolovaná; stačí připomenout prvorepublikovou JÍZDNÍ HLÍDKU nebo poválečnou Weissovu ULOUPENOU HRANICI navazující na jeho dokumentární film VĚRNI ZŮSTANEME (nikoliv Věrní, jak chybně uvádí ČSFD) a z dalších dob např. skvělý Vláčilův film ADELHEID nebo ještě pozdější Svěrákových OBECNOU ŠKOLU. Jiří Weiss, jak nám sdělují titulky, byl i producentem VSI. VES se ovšem výlučně soustředí na vystižení vnitřního duchovního světa i života českých dosídlenců; německou realitu proto přirozeně vnímá jako vnějškový brzdící a nepřátelský relikt. Ve filmu stále cítíme prvorepublikové reflexe, charakterizující celou benešovskou Třetí republiku; hlavní hrdinové v komunikaci bohují a vůbec se projevují křesťansky ve shodě s dobou i se složením dosídlenců. Členové SNB působí více četnicky než esenbácky; nebylo divu, šlo totiž stále o prvorepublikové policisty; jiní nebyli – a být nemohli – k dispozici (Noskova akce dělnických kádrů – jak ji známe např. z prvních dílů TŘICETI PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA - byla tehdy v samých počátcích.) Nesporný budovatelský étos VSI je étosem nikoliv komunistickým, ale benešovským, nebo, chceme-li postihnut tuto skutečnost ještě plastičtěji, i étosem Milady Horákové. Teprve z tohoto východiska vyrůstá a vyniká hned celý trs skvělých hereckých výkonů. Platí to především o mimořádné kreaci Bohuše Záhorského, ale neméně na sebe upozorňují i tehdy velmi mladí Karel Effa a Lubomír Lipský stejně tak jako krásou a hereckou suverenitou dýšící Dana Medřická; doceněna by měla být i upracovaná matka budoucí Babičky Boženy Němcové Jarmila Kurandová a robustní herectví slovenského hereckého klasika Andreje Bagára. Naopak poměrně v pozadí zůstává plochý výkon Rudolfa Hrušínského – zřejmě se ještě tehdy nepřehrál ze svých jinošských rolí do dospělého výkonu a vůbec jeho herecké zrání bylo tehdy patrně v samém počátku svého nelehkého vývoje. Poněkud bezradně ve své roli působí i další klasik naší Thálie Jan Pivec; je zřejmé, že svou poněkud plakátovitě nahozenou figuru neměl z čeho stavět a umělecky budovat. VES je přesto, že byla dílem mladého, tehdy začínajícího 29letého umělce a navíc položena do tématu až idylizujícího oparu, dílem překvapivě zralým a plným, filmem i nadčasovým, i klasickým (zřejmě proto mohl Krejčík vytvořit i základní kostru dalšího klasického díla poněkud vzdálenější doby CÍSAŘOVA PEKAŘE A PEKAŘOVA CÍSAŘE) i zřejmým důkazem, že český čerstvě znárodněný film tehdy spěl neobyčejně rychle k vysoké úrovni nejen národní, ale i světové a evropské. Navazoval na českou filmovou vlnu třicátých let a vytvořil obrazné předmostí pro vrcholný, zřejmě na dlouho nedosažitelný vzmach naší národní kinematografie šedesátých let minulého století.(24.3.2008)
-
LiVentura
Další staré krimi z válkou poničeného česl.pohraničí..(28.7.2008)
-
pávek
Hudba: Jiří Šust(25.8.2008)
-
zette
Myslim, ze az moc zidealizovane a jasne cenobile nalajnovane. Zaver na pile byl nepovedeny. Vetsina hereckych vykonu potesila, dobry namet.(17.3.2009)
-
brooklyn73
Nez se pustim do hodnoceni tohoto filmu rad bych upresnil rok vyroby.Jedna se o rok 1947.Me se film libil,opravdu silnou budovatelskou cinost jsem z nej necitil.Po druhe jsem se na snimek dival kvuli Rudolfu Hrusinskemu starsimu,nezbyva mi nez priznat ze v mych ocich ho zastinala mlada dvojka Lubomir Lipsky a Karel Effa.Predevsim pan Effa exceloval a jeho pisen doprovazena hrou na kytaru neni vubec spatna "U nohou mi lezi, Pjetro vlcak hravy..."(18.4.2008)
-
klúčik
Jiří Krejčík natočil tesne po vojne film o obsadzovaní pohraničia. Do týchto opustených dedín prichádzali ľudia, ktorí tu chceli začať nový život. Film je aj dobrodružný.... film hodnotím 65%.(15.10.2010)
-
farmnf
Standardně dobře natočené drama z pohraničí. Repliky Bohuše Záhorského jsou naivní a opravdu dementní. Slova "V Praze by nás uživilo zelinářství" jsou k pousmání, hovno i o to by jste přišli. Velmi prostý film, snad pro děti ale vytknout mu profesionálné téměř nic nejde, snad odfláknutá závěrečná scéna. Nejsympatičtěji z filmu téměř budovatelského působí Effa a Lipský. Sekat neuměli a na všechno se vysrali, krása.(3.7.2010)
-
Svratkin
Zajímavý pohled na dění po válce. Zabydlování vesnic po odsunutých němcích, běžné problémy... Hodnota tohoto dfilmu je spíš kronikářská než umělecká, ale koho tato doba zajímá, je určitě dobré jej vidět.(16.4.2010)
-
Nerajohn
Poměrně zajímavý film. Momenty příjezdu do vesnice jsou moc hezky natočeny, kdyby se točily dnešní barevnou technikou, byly by ještě krásnější. Řada momentů je ale přinejmenším úsměvná. Třeba čtyřicetiletý B. Záhorský hrající dědečka anebo odhalení pašeráků stylem: Jeden ze strojvůdců je Němec a tak ho máme. Je to on. A byl to on. Zajímavé role: K. Effa, L. Lipský (dobrodruzi), J. Pivec (záporák), D. Medřická (zhýralá kavárnice).(12.3.2009)
-
Biopler
Sympaticky pohlad na dejiny po vojne v jednej vesnici, kde sa este drzali SSaci a kde hladali domov prvi pristahovalci. Herci hraju velmi dobre. Za zmienku stoji, ako to uz poznamenava Lima, ze 42-rocny Zahorsky hraje 70-rocneho dedecka a keby som si nepozrel v jeho profile datum narodenia, tak by som tomu aj veril, ze to moze byt taky dedek. Zahorsky vsak hraje s velkym prehladom a vek mu nalezite pristane.(1.4.2011)
-
antragus
Místy trochu naivní, nebo zidealizované, lehce budovatelský nádech a některé hlášky. Ale nedá se říct, že bych se vyloženě nudil, naopak to při zvážení všech aspektů celkem šlape.(29.7.2009)
-
lucascus
...nasáklé propagandou...škoda :((19.2.2011)
-
offlineman
Jediný, co mě naštvalo, že sem v titulcích neobjevil jako asistenta režie Romana Kefalína! :-)(13.5.2011)
