Režie:
Václav KřístekHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Václav Koubek, Ivana Chýlková, Ondřej Pavelka, Ján Sedal, Veronika Gajerová, Arnošt Goldflam, František Husák, Miloslav Štibich, Iva Hüttnerová (více)Obsahy(1)
Už na sklonku minulého režimu vznikly snímky, které se zamýšlely nad tím, v jakém světě žijeme, jak my sami žijeme, zda oněmi titulovými zvířaty ve městě nejsou ve skutečnosti lidé samotní. Srovnání zvířat zavřených v klecích zoologické zahrady a lidí spoutaných stísněným přebýváním ve městě dodnes neztratilo působivost. Milostné okouzlení, míjení i sbližování obou hrdinů, mladého ochránce přírody a paleontoložky, se odehrává na pozadí nenápadně postižených dobových reálií. Debutující tvůrci, scenárista Jaroslav Vanča a režisér Václav Křístek, se pokusili vyprávěný příběh ne zcela obratně ozvláštnit postavou tajemného muže, z něhož se vyklube pisatel právě vyprávěných událostí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Film až přespříliš zatížený dobou svého vzniku. Konec 80. let si v sobě nesl tuhle latentní únavu z dvou desítek let prožitých v normalizaci, kdy režim coby podstata problému nesměl být ve veřejných projevech explicitně kritizován, proto bylo nutno jít na to oklikou a kritizovat lidskou civilizaci (která ale opravdu byla v té době se soužitím s přírodou na huntě). Ekologie byla navíc jednou z častých forem duševního útěku a vnitřní emigrace, stejně jako třeba tramping či chalupaření. Václav Křístek tak ve svém filmu reflektoval hlubší problém ekologického myšlení a stylu života (který se tehdy prakticky realizoval třeba v hnutí Brontosaurus a objevoval se i v mnohých filmech, za všechny nejspíš oskaroví Ropáci Jana Svěráka) a jeho zasazením do prostor zoologické zahrady vytvořil zajímavě vyznívající metafory (kdo všechno vlastně žije v kleci) a paralely s životem lidí uvězněných ve městech (ale i občanů uvězněných za železnou oponou - latentní vymezení proti režimu). Celkem solidní dějová linka, okořeněná trochou existenciálních pocitů a hrstkou bezútěšnosti (jen Václav Koubek v něm hraje v podstatě sám sebe :-) ), co však dnes neobstojí, jsou podivné experimenty s postavou ,,autora příběhu", až příliš uměle totiž vyznívá ovlivnění v té době i u nás v ČSSR vydávaným a populárním Kurtem Vonnegutem, který v intencích postmoderně laděných próz nechával ,,autora příběhu" vstupovat do děje rovněž. Zvířata ve městě nejsou špatným filmem, možná že právě naopak, jen z dnešního pohledu je ten svět zalidněný tolika podivně unifikovanými vousatými muži cosi jako reportáž ze života dnešních amerických Amišů, tak anachronicky vypadá... ()
"Tohle ale není moc realistický, tohleto!" "To je fakt pane doktore. Von nám ten realismu taky už napáchal pěknou paseku!" Krásný Jan Vodňanský jako aura příběhu. Velmi kvalitní počin který neprávem zapadl. "Jdete ven nebo dovnitř?" "Já už bych se venku bál!" ()
Doba až přílišných experimentů s materiálem..! ()
Strašně příjemné překvapení, viděno v nočním filmovém klubu na ČT2. Film, který jsem vůbec neznal a který pro mě v první řadě znamená objev Vaška Koubka coby výtečného herce. Jeho herecké pojetí pijáka a kurevníka Medvěda na mě zapůsobilo stejně silně jako jeho muzika, která mě baví už od střední školy. Ostatně obsazení tohoto pochmurně laděného snímku potěší samo o sobě - famózní Chýlková a jedinečný Goldflam budiž zde zmíněny alespoň jako dvě jména, která se na tomto filmu podílela a jejichž výkony utkví v paměti. "Zvířata ve městě" rovněž zaujmou jako dobová sonda z časů končícího totáče, který se položil pár měsíců po premiéře filmu - celková atmosféra snímku, s jeho defétistickou bezútěšností, nalézáním paralel mezi lidmi a zvířaty či ekologickými motivy vyznívá jako symbolická esence tehdejší končící éry pozdních 80. let, s jejími charakteristickými atributy. Nemírně zajímavé jsou i záběry z pražské zoo, jejíž tehdejší pojetí bylo diametrálně odlišné od toho dnešního. Při sledování tohoto Křístkova snímku se mi neustále dralo na mysl srovnání s o 4 roky mladším dramatem P. Greenawaye "Zet a dvě nuly", které se mj. rovněž odehrává z velké části v prostředí zoologické zahrady, a které má i podobnou atmosféru. Ostatně podobnost obou snímků mě natolik zaráží, až jsem byl v pokušení uvažovat o domněnce, že tvůrci Greenawayův film znali a výrazně se jím inspirovali - a to včetně hudby, protože Soukupův hudební doprovod nápadně připomíná hudbu Michaela Nymana ze zmíněného Greenawayova filmu. Náhoda, nebo skutečně více či méně přiznaná inspirace? Ve vší opatrnosti bych se skoro klonil k té druhé domněnce... ()
Na filmu vidím největší pozitivum ve výkonech Vaška Koubka, který hrál tak trochu sebe, a Arnošta Goldflama, jinak mírně experimentující nálady (viz postava - komentátora v podání Jana Vodňanského) působí na mě poněkud mírně vyčpěle. ()
Zajímavá sonda do života mladých lidí, kteří stále hledají sami sebe. ()
Zvířata ve městě nejsou vůbec špatnej film, je zde cítit atmosféra konce normalizačních let a po převratu film úplně zapadl, což je docela škoda. Václav Koubek hraje takovýho ožralu, kterej nenechá ani jednu dívčinu na pokoji a stále hledá něco nového. Zajímavou roli zahrála Monika Načeva se kterou se ve filmu hlavní hrdina ožení, ani vlastně neví proč. Další skvělá role byla pro Arnošta Goldflama v roli profesora, jeho hlas je prostě kultovní. Ivana Chýlková opět ukázala kozy a zahrála samozřejmě výborně. Je to velice zvláštní snímek, u kterého mě ale hodně vadil střih, ty nedokončené sitace a následně další děj, to mě fakt vadilo, film kvůli tomu nedržel úplně pohromadě a připadal mě takovej poslepovanej. Jinak určitě zajímavé téma, kdo je vlastně to zvíře, jestli zvířata zavřené v zologické zahradě, nebo...člověk. A taky se dozvíme, že koprolit je zkamenělý hovno. ()
Hned první záběr mě přesvědčil, že zbytek vidět opravdu nechci. ()
Jaroslav Vanča-námět a scénář spolu s Křístkem (přidal jsem)... Vanča nemá profil byl hlavně dramaturg... Říkejte mi Láďo...😂 O čem příběh je? O jednom týpkovi který trpí existenciální krizí a tak se chová k sobě i druhým nezodpovědně... V druhém plánu o lidech kteří jsou uvěznění.... ()
Film jsem znovu viděl nedávno a s dvacetiletým odstupem se mi líbil ještě víc než tehdy těsně před listopadovou revolucí, kdy měl premiéru. Celkově až depresivně působící nejen pohledy na zvířata kolem nás a hlavně v nás, ale zejména sociologicko - psychologická sonda do existenciálních pocitů třicátníků, kterým začíná život utíkat mezi prsty. Ze dvou hlavních protagonistů nakonec dopadá líp Inge - Žirafka, zpočátku afektovaná a neurotická vědecká pracovnice, paleontoložka, žijící jen svou profesí, která díky navázání krátkého vztahu s Karlem - Medvědem přehodnocuje hierarchii svých životních hodnot a cílů, zatímco on před realitou uniká k pití a sexu a ve finále končí ve svazku s dívkou, se kterou sice čeká dítě, ale nic k ní necítí. Zajímavé prvotině režiséra Václava Křístka dominuje výborná kamera a herecky Ivana Chýlková (podle mého gusta její nejlepší role). ()
Ekologie, bezmoc, pocit zbytečnosti a blbá nálada na sklonku socíku. Tohle všechno je ve Zvířatech ve městě obsaženo a jde z toho úzkost. 68% hvězdiček ()
To bylo ještě v době, kdy ekologie nebyla prázdná fráze a nástroj manipulace. Velmi civilní příběh plný jemné satiry a narážek. ()
Vnímání světa očima třicátníků na konci 80. let. Ale pozor, jedná se o postoj společenský přiklánějící se k přírodě a jejím obyvatelům. Kdo je více vězněm svého osudu? Zvířata v ZOO a nebo lidé vinou své neukotvenosti a nespolehlivosti? Ekologická moralizace o životě jako takovém. Každý ji má nějak nalinkovanou a je otázka je-li tomu tak dobře či nikoliv. Filozofie námětu se tak stává pro mnohé diváky spíše těžkopádným, neboť je přirozeně očekáváno se při filmu bavit. Svěží atmosféru má, avšak k lepšímu uchopení je potřeba u toho i krapet zapřemýšlet. Výborná Ivana Chýlková a Václav Koubek v hlavních rolích snímku neztrácející ani dnes na své působivosti. Jenomže si na něj už bohužel nikdo nějak nevzpomene, což je ponurý úděl většiny českých filmů. ()
Snímek je rozhodně více o vztazích mezi lidmi jako takovými, než aby byl o vztazích lidí ke zvířatům. Herci hrají dobře, ale příběh je takový roztřesený a závěr dokonale zkažený objevením se autora právě tohoto příběhu. Mám zvířata rád, filmy o nich už méně, a tento snímek mne nijak nenadchnul. 201110169153/9349 ()
Na přelomu změny režimu, krátce před přechodem ze socíku do kopytálismu, vzniklo několik filmů, které neprávem zapadly. Zvířata ve městě jsou jedním z nich. Příběh několika třicátníků v kulisách zoologické zahrady, jejich tužeb po návratu k přírodě v kontrastu s postupujícím společenským rozkladem, můžeme sledovat i dnes jako výbornou alegorii o tom, kdo je vlastně za mřížemi a kdo svobodný? Kde je ta hranice? Vedle bručouna, "medvěda" Koubka, zde zazářila Ivana Chýlková v jedné ze svých nejlepších filmových rolí... ()
"Takový to je když už to není" ()
V pražských kinech se promítal od 14. 9. 1989 (Letka) ()
"Co na něm má , dyť je to magor ještě větší než já , no co na něm má , co na něm vidí? " Tahle replika zhruba v hodině filmu by mohla definovat výkon V. Koubka předvedený v tomhle podařeném dílku natočeném těsně před plyšákem . Jinak pan písničkář si asi užil milostné scény se všemi 3 herečkami , které mu tam režiser Křístek naservíroval. ()
Česká filmová tvorba sklonku osmdesátých let mě svého času míjela, a když jsem Křístkův snímek viděl poprvé, připadal mi v nejednom ohledu jako malý zázrak. (Výhrady některých uživatelů pokládám vzhledem k četným a nápadným kladům díla za malicherné. Namátkou vstupy autora do děje, o nichž píše RADEK99: nezařadil bych je k oněm kladům, ale co na tom, že je má Křístek nebo Vanča od Vonneguta? Dotyčný ovlivnil leckoho. A co když scénáristé jako správní Evropani četli dřív Sterna než Vonneguta?) Dnes jsem se k "Zvířatům" vrátil už asi potřetí a ani po letech mě nezklamala. S přihlédnutím k danému časoprostoru přinejmenším čtyři hvězdičky. ()