Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Už na sklonku minulého režimu vznikly snímky, které se zamýšlely nad tím, v jakém světě žijeme, jak my sami žijeme, zda oněmi titulovými zvířaty ve městě nejsou ve skutečnosti lidé samotní. Srovnání zvířat zavřených v klecích zoologické zahrady a lidí spoutaných stísněným přebýváním ve městě dodnes neztratilo působivost. Milostné okouzlení, míjení i sbližování obou hrdinů, mladého ochránce přírody a paleontoložky, se odehrává na pozadí nenápadně postižených dobových reálií. Debutující tvůrci, scenárista Jaroslav Vanča a režisér Václav Křístek, se pokusili vyprávěný příběh ne zcela obratně ozvláštnit postavou tajemného muže, z něhož se vyklube pisatel právě vyprávěných událostí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (19)

Kunderion 

všechny recenze uživatele

Na přelomu změny režimu, krátce před přechodem ze socíku do kopytálismu, vzniklo několik filmů, které neprávem zapadly. Zvířata ve městě jsou jedním z nich. Příběh několika třicátníků v kulisách zoologické zahrady, jejich tužeb po návratu k přírodě v kontrastu s postupujícím společenským rozkladem, můžeme sledovat i dnes jako výbornou alegorii o tom, kdo je vlastně za mřížemi a kdo svobodný? Kde je ta hranice? Vedle bručouna, "medvěda" Koubka, zde zazářila Ivana Chýlková v jedné ze svých nejlepších filmových rolí... ()

honz 

všechny recenze uživatele

Film jsem znovu viděl nedávno a s dvacetiletým odstupem se mi líbil ještě víc než tehdy těsně před listopadovou revolucí, kdy měl premiéru. Celkově až depresivně působící nejen pohledy na zvířata kolem nás a hlavně v nás, ale zejména sociologicko - psychologická sonda do existenciálních pocitů třicátníků, kterým začíná život utíkat mezi prsty. Ze dvou hlavních protagonistů nakonec dopadá líp Inge - Žirafka, zpočátku afektovaná a neurotická vědecká pracovnice, paleontoložka, žijící jen svou profesí, která díky navázání krátkého vztahu s Karlem - Medvědem přehodnocuje hierarchii svých životních hodnot a cílů, zatímco on před realitou uniká k pití a sexu a ve finále končí ve svazku s dívkou, se kterou sice čeká dítě, ale nic k ní necítí. Zajímavé prvotině režiséra Václava Křístka dominuje výborná kamera a herecky Ivana Chýlková (podle mého gusta její nejlepší role). ()

Reklama

StaryMech 

všechny recenze uživatele

Česká filmová tvorba sklonku osmdesátých let mě svého času míjela, a když jsem Křístkův snímek viděl poprvé, připadal mi v nejednom ohledu jako malý zázrak. (Výhrady některých uživatelů pokládám vzhledem k četným a nápadným kladům díla za malicherné. Namátkou vstupy autora do děje, o nichž píše RADEK99: nezařadil bych je k oněm kladům, ale co na tom, že je má Křístek nebo Vanča od Vonneguta? Dotyčný ovlivnil leckoho. A co když scénáristé jako správní Evropani četli dřív Sterna než Vonneguta?) Dnes jsem se k "Zvířatům" vrátil už asi potřetí a ani po letech mě nezklamala. S přihlédnutím k danému časoprostoru přinejmenším čtyři hvězdičky. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Tohle ale není moc realistický, tohleto!"                                                                                                                                 "To je fakt pane doktore. Von nám ten realismu taky už napáchal pěknou paseku!"                                                        Krásný Jan Vodňanský jako aura příběhu. Velmi kvalitní počin který neprávem zapadl.                                                             "Jdete ven nebo dovnitř?"                                                                                                                                                        "Já už bych se venku bál!" ()

vinducha 

všechny recenze uživatele

"Co na něm má , dyť je to magor ještě větší než já , no co na něm má , co na něm vidí? " Tahle replika zhruba v hodině filmu by mohla definovat výkon V. Koubka předvedený v tomhle podařeném dílku natočeném těsně před plyšákem . Jinak pan písničkář si asi užil milostné scény se všemi 3 herečkami , které mu tam režiser Křístek naservíroval. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (1)

  • Při schvalování filmu vadila hanbatá scéna Moniky Načevy a následoval příkaz vystřihnout. Režisér Křístek poslechl, ale pak si řekl, že nikdo neřekl, že ji nesmí vrátit zpátky, a tak to udělal a překvapivě to prošlo. Ale nejspíš pomohlo i to, že „král“ Československého filmu Purš odcházel do důchodu, a tak nad filmem již mávl rukou a povolil. (sator)

Reklama

Reklama