Artur a Leontýna

Výborní herci se zhostili svých rolí zodpovědně a přivedli na svět loutky, kterým se okolní svět nejvýše přizpůsobuje. Film se zatím dáví tupou kostí sujetu a vyvolává v zamlklých divácích otázku po tom, co budou muset ještě strávit v těchto hladových časech počínajícího protektorátu. Odpověď se nabízí: oceán frází… Loutkohra, v níž nechybí ani kašpárek, který jediný drží úroveň, ať již subverzivně vyrušuje v čítárně filosofického klubu nebo řinčí z těch nejméně pravděpodobných dveří. (08.02.2020)

Byla jsem velmi překvapená tímto filmem, který bych vlastně neměla šanci vidět, nemít program CS. Pravdou je, že se film dosti odklonil od původní, Hermannovy předlohy - a to především přenesením příběhu ze secesní Prahy do té moderní. Příběhu to však kupodivu zase až tak neuškodilo, protože scénař je vcelku dobrý a herecké výkony taktéž. Kromě samotného příběhu to je hlavně výběr herců, který mě oslovil, protože herecká equipa je dokonalá - Z. Baldová, F. Smolík, M. Páčová, T. Pištěk, S. Májová, B. Veverka, ale také hlavní dvojice - Baarová a Dohnal. V tomto filmu jim to opravdu sluší, což podtrhuje také líbivá melodie a písně, které jsou svědkem jejich konečného smíření... (21.02.2011)

Naprostá blbost, která evidentně vznikla jen proto, že tvůrci zrovna neměli co dělat. Zápletka je přímočará a veškeré rozehrané vedlejší motivy vzápětí vyšumí do ztracena. Finále, kdy Leontýna Arturovi nejdříve řekne, že ač je jeho žena, nebude s ním 3 měsíce spát, Artur na to reaguje oznámením, že jde flámovat a ona mu o pár chvil později skočí kolem ramen, je úplně postavené na hlavu. (23.12.2010)

Filmovou sezonu roku 1940 zahájila Lída Baarová v radlických ateliérech adaptací staršího Herrmannova románu o nezvedeném továrnickém synkovi a pracovité moderní dívce z lepší rodiny. Lída Baarová Krňanskému vděčila za mnohé, když ji tehdy coby teprve sedmnáctiletou posluchačku konzervatoře obsadil do jejího prvního filmu. I tentokrát se Krňanský osvědčil jako starý přítel a ochránce. Nerozpakoval se vystrašenou a německými aférami opředenou krásku českého filmu podpořit a znovu uvést do povědomí nejširších diváckých vrstev. Dlužno dodat, že Baarová mu službu náramně oplatila, protože Krňanský se tehdy zmítal v bezradných uměleckých křečích a nebýt exkluzivní profilové nabídky letních Filmových žní ve Zlíně, propadl by snímek nadobro. Částečnou devizou jinak sériové veselohry zůstávají dodnes populární šlágry Josefa Stelibského Kosí fox a Půlnoční tango. (27.11.2008)

Hodně slabé a naivní, navíc mi nikdy moc neseděly milovnické a vůbec mladistvé role Jiřího Dohnala, hrál je v době, kdy mu už táhlo na čtyřicítku, a navíc je hrál dost mizerně. Mám-li někoho z filmu ocenit, pak to byl především Václav Trégl, ten nezklamal skoro nikde (pokud nehrál nervózního studentíka v Jarčině profesoru). A pak snad také začínající mladinkou Stellu Májovou, ta se už tehdy snažila hrát velmi bezprostředně. Pohádka o tom, jak dobrá víla napravila flamendra a učinila z něho k obrazu svému schopného manažera. Nu, dobrá... (14.10.2014)