Zapadlí vlastenci
Drama
Československo, 1932, 81 min
Režie:
Miroslav Josef KrňanskýHudba:
Josef DobešHrají:
Jaroslav Vojta, Hugo Haas, Hermína Vojtová, Nora Stallich, J. O. Martin, Božena Svobodová, Josef Novák, Lída Baarová, Emilie Sedláčková, Jarmila Lhotová, Alexander Třebovský, Hana Míšková, Jan Svoboda, Vladimír Borský, Jiří Hron, Věkoslav Satoria, Emanuel Hříbal, Julius Baťha, Luigi Hofman, Karel Schleichert, Josef Dobeš, Gustav Čech, Vojtěch Loužecký, Stanislav SedláčekObsah
-
Chudí učitelé, kteří v polovině předminulého století vnášeli světlo poznání i do chudých podhorských vesniček, se stali hrdiny řady próz, mimo jiné zaujali i spisovatele Karla Václava Raise. Tvůrci tohoto snímku jeho román pietně převedli do filmové podoby, avšak počínali si ilustrativně a bez vypravěčské nápaditosti. Není divu, že namísto matně vyportrétovaného učitele, jenž zažívá hodně ústrků pro svůj prozrazený nemanželský původ, na sebe více pozornosti poutají původně vedlejší postavy, najmě lidumilný farář a rázovitý švec. Nacionální ladění jistě upevnila i tehdy nová píseň Kde domov můj, zde zazpívaná na počest vlastenecky smýšlejícího hraběte. V úvodu filmu jsou záběry spisovatele K. V. Raise. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
gouryella
Skutecna oslava ceskeho vlastenectvi - je s podivem, ze zatimco ostatni kinematografie se obcas predhani kdo ve svych filmech vice vyzdvihne svuj narod u nas tomu tak neni.(27.7.2002)
-
Fingon
Komédie! Fraškááá! Z tohoto dílka patriotismus ukapává tak, že by se dal stáčet a patosu je tu víc, než se dá snést. Ale většinou je to děsně zábavné. Pokaždé, když promluví hlavní hrdina:-)(13.10.2008)
-
HenryS.
Lidi, já se bavil! Ten specifický projev, to se jen tak nevidí. až na ty vlastenecké řeči nejlepší předválečná komedie! A M.J Krňanský je největší nepřekonatelný autér v československé kinematografii!!(13.10.2008)
-
Marthos
Kdyby Rais tušil, že mu ve třicátých letech promění Zapadlé vlastence v absurdní komedii, asi by nebyl zcela nadšen. Kde je konec vlastenecké vizi. V momentě, kdy na plátno vstupuje Nora Stallich, je o zábavu postaráno. Za zmínku stojí jen Haasův výkon, byť je to jen další načeradcovská variace téhož.(28.10.2008)
-
decouble
Čas si s tímhle dílem hodně pohrál. Je nechtěně komický, velmi komický. Střihová skladba vypadá jako v nějakém amatérském filmu. Kdyby se ubraly nadbytečné vteřinky na konci a začátku mnoha záběrů, působili by zapadlí vlastenci mnohem dynamičtěji. Korunu nechtěné vtipnosti tomuto filmu nasazuje až expresivně hrající pan farář, který má zkrátka rád všechny kolem sebe:-D(13.10.2008)
-
lakikaki
Fakt zábavný film. Smiešne zábery na hercov, ktorých výrazy sú snáď ešte smiešnejšie - nesmiať sa je jednoducho nemožné. Škoda však, že tvorcovia to takto neplánovali ani náhodou.(14.10.2008)
-
Mairiel
Přestože je tento film myšlen vážně, docela jsem se u něj nasmála. Kromě vtipů, které byly záměrné, mne pobavil přednes hlavního hrdiny. A jeho úchylný úsměv. A neustálé vrhání deprimovaných pohledů do země/stolu. Je mi jasné, že v historickém kontextu byl tento film docela pecka, konečně pořádné dílo české kinematografie, ale dneska už nijak zvlášť neoslní.(14.10.2008)
-
snaked
Debut Nory Stallicha je skvostný. Opravdu. Hluboké pohledy, kterými se postavy měří, aby odhadly, zda je dotyčný Slovan, či nikoliv, a následně jsou plné srdečnosti, jsou také nezapomenutelné.(16.9.2011)
-
zette
Tak vlastenectvi z tohoto filmu sala ze vsech stran, coz v dobe vzniku bylo urcite potrebne. Zapadli vlastenci obsahuji spoustu krasnych pisni, vcetne nasi hymny. Z filmoveho hlediska je ovsem tento snimek jen prumerny.(2.9.2011)
-
honz
Snímek Zapadlí vlastenci Miroslava J. Krňanského není sice nikterak přelomový, avšak v prvorepublikové kinematografii má své významné místo. Jeho stejnojmennou literární předlohou byl román z pera Karla Václava Raise (sepisoval jej v Sobotce, roku 1893 vycházel v časopise Světozor, knižně vyšel v roce 1894). Děj idealizující národní obrození je zasazen do podkrkonošské vesnice čtyřicátých let 19. století. Hlavní postavou je učitelský mládenec Čermák, vystupuje zde však i řada dalších postav (hlavně kantoři a duchovní), jejichž společným úsilím pronikají obrozenské a vlastenecké myšlenky a národní cítění na odlehlý venkov. Film v dnešní době může působit poněkud pateticky, nicméně si zachovává laskavou atmosféru dobrosrdečnosti a lásky k národu a vlasti.(24.11.2011)
62%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Premiéry
| V kinech ČR od: | 28.10.1932 |
|---|