Reklama

Reklama

Kde řeky mají slunce

TV spot

Obsahy(1)

Evropa vchází do první světové války a na venkovském mlýně panují despotická atmosféra, kterou citlivá dívka již nedokáže dál snášet. Opouští rodinné prostředí. Ve městě samozřejmě nalezne rychle cestu k socialistům... V retrospektivách se odehrávají hrdinčiny trýznivé vzpomínky na svět plný honby za majetkem a propadlý bezcitnosti, z něhož odhodlala navždy odejít. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (23)

Radko 

všechny recenze uživatele

Patriarchát. Ťažké hrdlačenie na pozemku s mlynom, zaťaženým pachtovou zmluvou. Hľadanie bohatých manželov pre dcéry, bohatej nevesty pre syna. Mamonárstvo. Otec bez kúska citu, hľadajúci únik v každovečernom kartovom karbane.*) Najstaršia dcéra, pokorná, počúvajúca. Stredná dcéra - prostoreká, hľadajúca osobný prospech, najmladšia - túži sa vymaniť zo zovretia nemenných tradícií. Syn - nádejný novátor, sa po úraze ruky začína čoraz viac podobať na otca. Prvé prieniky socialistického myslenia a spolčovania sa chudobných pracujúcich a bezzemkov. Vyžraná, odporná vrstva majiteľov sedliackych usadlostí a pozemkov. Prvá svetová klope na dvere. Hodnoverne vyrozprávaný dobový obraz dediny na osude jednej rodiny. 85% Poznámka: *) Karban je slovo v moderných slovníkoch slovenského jazyka nepoužívané, Anton Bernolák ho však zaradil do svojho Slowára Slowensko Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskího z roku 1825. V ňom mu priradil význam "lotéria". Zaujímavé je v tomto kontexte, že slovo "karbaňička" má v tom istom slovníku význam "veľká sračka". Túto prenesene mlynár vlastnej rodine vo filme svojim opileckým kartárstvom každý deň názorne predvádzal. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Strahující podívaná, způsob vyprávění je značně emotivný, Krška ho podává velice sugestivním způsobem. Zdrcující realismu podtržený moderní Illíkovou kamerou a zvukovou kulisou Jarmila Burghausera. Jeden z nejlepších Krškových filmů. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Z technického hlediska je film bez diskuze na světové úrovni. To, co zde předvedla dvojice Krška - Illík, je skutečně nutné ocenit. Naprosto dokonalé přizpůsobení se černobílému obrazu, vytváří silnou atmosféru, vyznívající velmi temně. Marie Majerová. Feministka, anarchistka a později hrdá komunistka. V prvé řadě ovšem prozaička se skvělým citem pro drama. Film obsahuje vše. Jeho poselství je jasné. Až příliš jasné. Do extrému hnaná hra na hodné a zlé, filmu velmi ubírá a ideologický tlak vnáší do snímku dokonce lehkou dávku naivity. Celkově se ovšem jedná o výbornou záležitost, kterou je potřeba znát, považuješ-li se za znalce československé kinematografie. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Od prvních záběrů jsem si říkala, že ta kamera je tak skvělá, jako kdyby ji dělal Illík. Po chvíli jsem dospěla k závěru, že to musí být Illík, protože v našich luzích a hájích nikdy nebyl lepší kameraman. A asi do poloviny filmu jsem se opájela skvostnými záběry. Ne že by film byl vyloženě nudný, ale Krškova režie je značně unylá. Herecké výkony sice patří k bezchybným, ale rozhodně ne nezapomenutelným. Mladičký Munzar, který jediný předvádí širokou paletu emocí, má bohužel nemnoho prostoru. Většina syžetu je vyprávěna v retrospektivě, což je pro zpestření zajímavé, ale jako prakticky jediný narativní prostředek je to poněkud nudné. Chtělo to více tvůrčí odvahy při psaní scénáře, ale na druhou stranu je potřeba dodat, že nové vlny našeho filmu byly tou dobou teprve v plenkách, tudíž si Krška nemohl být jist, zda je divák dostatečně zralý na experimenty. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

70% Nenechte se zmást zde uvedeným obsahem (beztak obsaným z Březinova Lexikonu), o socialismus zde jde až v poslední řadě. Kde řeky mají slunce je působivým psychologickým dramatem, které se po většinu času odehrává v příšeří petrolejek. Reflexy v očích (a nezapomenout na zuby, rty a slzy) spolu s propracovanou zvukovou složkou tu hrají velkou roli a dost se divím, že tento film není známější a uznávanější, protože to v sobě má. S trochou nadsázky by se dalo říct, že jde o Zde jsou lvi zasazené do desátých let dvacátého století... ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Vzpoura proti selskému nevolnictví v předvečer první světové války. Vzpoura proti pokornému údělu ženy ve společnosti národů. A především překvapující Krškova vzpoura proti navyklým zvyklostem obecného vnímání českého venkova v jeho krojované zidealizovanosti, která se ocitá v přímém rozporu s nicotnými charaktery hlavních protagonistů. Záměrné diegetické narušení lyrického slohu je v několika okamžicích vystupňováno do podoby sociálního thrilleru, přičemž zachovává tradiční mrštíkovské motivy. Herecky excelují především Zuzana Fišárková, Míla Myslíková a Jaroslava Tichá v rolích mlynářských sester, hledajících spásu i útěchu v sobě nerovných útěcích. K víře, k manželství, ke svobodě. Přestože je dnes Marie Majerová, jedna z nejvlivnějších českých ženských literátek dvacátého století, vnímána z ryze subjektivních důvodů jako přízrak minulosti, hrdinky jejích novel i románů nikdy nepatřily k těm, které se tak snadno vzdávají života. V tomto ohledu ustupuje do pozadí i jakákoli lidská nespravedlnost. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Po formální stránce patří "Kde řeky mají slunce" mezi typické zástupce nové vlny českého filmu - dost překvapivě, vzhledem k roku vzniku. Zajímavý, málo známý snímek se silnou atmosférou. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Na tento neznámý film jsem si počkala do pozdních večerních hodin a nelituji. Dávná, hodně dávná doba, kdy ještě muži byli hlavami rodiny, synové dědici a manželka a dcery jen služkami. Moc se mi líbilo vykreslení krutého otce, slabé matky, arogantního syna i tří dcer. Každá byla jiná, nejstarší tichá a pokorná, prostřední dravá a sebevědomá, nejmladší hrdá a odhodlaná jít za svým snem. Že ten sen za moc nestál, nemohla naivní mlynářská dcera vědět a pravděpodobně to nevěděl ani její nadšený přítel. Psal se rok 1914, komunismus byli ještě v plenkách. Proto film i s lehkým agitačním nádechem na konci hodnotím velmi kladně. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Úžasný film, který mne dostal. V předvečer apokalypsy, kde na každém nároží visí Mým národům, ujíždí hrdinka vlakem plným odvedenců, a jako v horečce se jí promítají scény z jejího života v rodině ovládané tyranským otcem. Není divu, že všechny ty vzpomínky jsou laděny do odstínů tmavé šedi a černi, jako by stále existovaly jen soumrak a noc. Jen některé vzpomínky z dětství září světlem nevinnosti a štěstí. Velice syrové vykreslení vztahů na vsi, kde o půdu a peníze jde až v první řadě, a tomuto je podřízena i všeobecná morálka i osobní život jednotlivce. Naprosto dokonalá kamera a dokonalý střih, skvělé a velmi dobré herecké výkony, působivá hudba. Mnohé scény mají tak tísnivou (skoro horrorovou) atmosféru, až to bolí se na ně dívat. Měl jsem Kršku zařazeného jako lyrika, ale zde je občas téměř naturalista. Zřejmě jeho nejlepší film. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Mě se to moc líbilo!! Perfektní roli má Bedřich Vrbský (známý ze Švejka jako Dr. Greinstein), který tady hraje otce rodiny ze mlýna, alkáče a karbaníka a neskutečně terorizuje rodinu...parádní atmosféra starýho mlýna...jo, je to dobrý a nějaká komunistická agitka tam není moc znát....je to spíš fakt o osudech lidí...Je to docela dost depresivní dílo, který už by nikdo takhle natočit nedokázal...Pro mě od Kršky asi nejoblíbenější zásek...Parádní kamera Josefa Illíka...A hodně mě dostala Gabriela Vránová, ta zahrála tak, jak jsem ji nikde ještě neviděl a facky, který uštědřila Karlu Hlušičkovi byly hodně drsný (sám Karel Hlušička prý měl z toho otřes mozku!). Ostatní herecké výkony také na vysoké úrovni (zejména tři sestry v podání Jaroslavy Tiché, Míly Myslíkové a Zuzany Fišárkové). K depkoidní atmosféře celého snímku vytvořil výbornou hudbu Jarmil Burghauser. Bezvadnej film!! ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jeden z tych lepsich krskovych filmov. Rezisersky ma nikdy nepresvedcil os vojich kvalitach, ale hodne malo do seba ako sa tej hrdinke premietal pred ocami zivot s despotickym otcom : 76 % ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Život není peříčko a už vůbec ne pro dceru mlynáře-karbaníka-alkoholika, terorizujícího celou rodinu. Ve starém mlýně se s léty rozemílají naděje a sny všech jednotlivých dětí-sourozenců. Otec a matka, sezdaní z rozumu, domácnost bez lásky, chamtivost a vypočítavost. Začarovaný kruh, z něhož není úniku. Okovy zvyku, tradic a gruntu. Mladá Lenka chce víc, chce žít "jen" jako člověk. Ve světě zoufalství má kamaráda z dětsví Borka, jenž je u socialistů a prchá do Prahy. V předvečer první světové války i ona musí učinit rozhodnutí, zda se vdát za nejbohatšího sedláka ve vsi, nebo jít svou vlastní cestou. Mimořádně depresívní drama z vesnice o bezvýznamnosti ženy. Nesmírně cenná reflexe, kterou by už dnes nikdo nenatočil, jelikož už téměř neexistuje publikum, které by ji ocenilo. Skvěle natočená životní situace, v tehdejší době téměř bez východiska, jíž se dá vzepřít jen opuštěním všech jistot, zázemí a skokem do neznáma. I v dnešní době velmi těžké rozhodování, v tehdejší době existenční riziko. 75% ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Krška nezklamal a zvlášť pan kameraman  Josef Illík. Moderně natočené sociálně feministické Noir. Hlušička je smolař, nikoliv partyzán. Míla Myslíková pěkná kurva.  Po shlédnutí si budete vážit, že žijem v době, jaká je. ()

arcticsky 

všechny recenze uživatele

Formálně velmi dobře natočený film. To je u Kršky pravidlem. Skvěle zahrané postavy - Bedřich Vrbský a jeho tři dcery různých povah - Fišárková, Myslíková, Tichá...byla radost se na ně dívat. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Marii Majerovou mám jako spisovatelku rád, i když jsem tento román nečetl. Po ideologické stránce mu nemám co vytknout, Václav Krška to však značně přehnal s touhou natočit umělecky náročné dílo, do něhož se pokusil včlenit formy, které ve světě do první poloviny 60. let frčely. Jednak je zcela nezvyklá práce s kamerou, ale především snaha pokusit se o Film Noire mu nevyšel, protože chvílemi není na obrazovce vidět vůbec nic, jen stíny, ale když něco vidět je, pak to jsou dosti nerozeznatelné tváře. Navíc těch jednajících postav ve dvou hlavních rodinách je tolik, že člověku chvíli trvá, než se vyzná, kdo je pán, kdo je kmán, kdo patří k sedlákům a kdo k mlynáři... To jsou hlavní důvody, pro které dávám pouze dvě hvězdičky. ()

GIK 

všechny recenze uživatele

Hned v čase 3:00 braní Božího jména nadarmo (pro K.P.) . Lesnímu muži říkají „Habakuk“. Habakuk byl starozákonní prorok. „Maminka zaříkává Polednici.“ – to je teprve pátá minuta. Kluk chce lítat. Kovářík v tranzu vykládá: „Klela a rouhala se.“ Vykládá horory, děvče z toho má šok a Kovářík vesele: „Cha cha cha, neboj se, neboj se.“ Kovářík se dostává do ráže: „Přišla bába a měla v podolku zavázanýho hada…“ (???) Tátu chytne amok a rozšlape holce knížku i s vysvědčením v hnoji. Tím humorná scénka ale ještě nekončí. Holka bere do rukou vidle. Asi chce kydat hnůj. Myslíková se velmi hloupě rouhá: „Pánu Bohu se musí pomoct.“ „Spoléháte se jen na pánbíčka.“ Pokroková Magdaléna jí samozřejmě podporuje: „Anna má pravdu, maminko.“ „Jak jste mohla?“ – v hlase největší pohrdání. Zvuk vichřice je poněkud přehnaně digitální. Mlaďas hnusně kleje: „mondieu“ – ale místo mon řekne mord!!! Baba ve vlaku je nějaká extrémní feministka, placená zřejmě z nějakého evropského fondu: „Ženský zůstane vždycky všechno na krku. Stará se, dělá, votročí. Jenom pořád votročit.“ Následuje rejpnutí si do křesťanství: „Už svatý náboženství nás učí, aby ženská poslouchala svýho mužskýho.“ „Ale proč, proč??“, zoufale opakuje stoupenkyně nesvatého náboženství zvaného scientismus.  Táta si vzpomene, že nejstarší dcera by si ve 32 letech mohla pomalu začít hledat ženicha. Matka opět zaklíná talisman: „Zlato na nemoci, Pán Bůh ku pomoci.“ Marie si chce vzít šátek, ale pokroková scientistka Myslíková jí ho vyrve z ruky a posmívá se: „Ty máš nápad, šátek do tance.“ Marie: „Budu si připadat jako nahá.“ Myslíková: „No a?“ Scientistka přebere ženicha své vlastní sestře!! Opilý primitiv „družba“ neustále kleje (kr.fix). Mladší scientistka Léna také bere Boží jméno nadarmo! Proč?? Děvečka nenávidí své vlastní dítě?? Léna pokračuje: „To jsou ty tvoje modlitby! Copak nevidíš, kam nás to všechno táhne?“ Hloupá scientistka se stále posmívá: „Jen aby si něco vymodlila“, pohrdavě. „Marie nechá modlení, stejně to není k ničemu.“ Hloupé plivání na křesťany pokračuje. „Vezmeš si toho křupana. My ty prachy potřebujeme jako sůl.“ Neustále klení a braní Božího jména nadarmo primitiva družby, to je hnus. Absurdistán jako prase. Tak a už spojují křesťanství s čarodějnictvím. To už je čistý satanismus, co ta čarodějnice u postele s Lénou blábolí. Matka už se též tvrdě rouhá. Ke konci už se všichni utrhnou ze řetězu. To už je fakt šaškárna. Ke konci už je to skutečně sračka. On po ní střílí z brokovnice a rodiče tvrdě nutí Lénu, aby si vraha vzala za muže?????? I Marii vloží podvodní filmaři do úst braní Božího jména nadarmo (pro K.P.). Neumannovo drmolení ve vlaku do toho zapadá. ()

tatopulos 

všechny recenze uživatele

Takoví jiní "Všichni dobří rodáci"- prostoduchost, vulgarita, fetišistická láska vesničanů k penězům a věcem. Nevím, jestli tento film viděl Vojtěch Jasný. Krásná ukázka toho, že manželství bylo pojímáno jako pragmatická prostituce, oboustranně výhodný obchod. Jenom mi trochu vadily dvě věci- ta bezvadnost, velká charakternost hlavní hrdinky a to, že kromě Munzara byli všichni venkované zlí "podlidé" ()

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama