Kluci na řece
Poetický / Komedie
Československo, 1944, 91 min
Režie:
Jiří Slavíček, Václav KrškaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Terezie Brzková, Eduard Kohout, Karel Černý, Zdeňka Baldová, Zorka Janů, Svatopluk Beneš, Jindřich Plachta, Marie Blažková, Libuše Stehlíková, Karel Richter, Josef Šaloun, Zdeněk Borovec, Rudolf Král, Borek Lipský, Jaroslav Hach, Eduard Vakrman, Míša Dvořák, Jiří Vopálka, Tomáš Čech, Miloš Opatrný, Přemysl Velich, Ríša Hanzal, Oleg Reif, Emanuel Kovařík, Milka Balek-Brodská, Hermína VojtováObsah
-
Na břehu Otavy stojí panský dům, který parta kluků považuje za velmi tajemný. Po jeho návštěvě kluci zjistí, že tu není nic jiného, než stará paní se svou vnučkou. Parta se rozdělí na dva tábory a nastanou "líté" boje, které ale nemají dlouhého trvání. Václav Krška je v dostupných písemných materiálech uváděn jako spolurežisér tohoto filmu. V úvodních titulcích je jeho podíl charakterizován jako umělecká spolupráce. Ve filmu si jednoho z kluků zahrál Borek Lipský, bart herců Oldřicha a Lubomíra Lipského, který v roce 1947 zahynul po zásahu bleskem. (oficiální text distributora)
Na břehu Otavy stojí panský dům, který parta kluků považuje za velmi tajemný. Po jeho návštěvě kluci zjistí, že tu není nic jiného, než stará paní se svou vnučkou. Parta se rozdělí na dva tábory a nastanou "líté" boje, které ale nemají dlouhého trvání. Václav Krška je v dostupných písemných materiálech uváděn jako spolurežisér tohoto filmu. V úvodních titulcích je jeho podíl charakterizován jako umělecká spolupráce. Ve filmu si jednoho z kluků zahrál Borek Lipský, bart herců Oldřicha a Lubomíra Lipského, který v roce 1947 zahynul po zásahu bleskem. Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
Karlos80
Výborný rodinný film, na kterém se spolupodílel režijně i známý básník a spisovatel Václav Krška, který se tou dobou, po velikém úspěchu filmu Ohnivé léto, zkoušel prosadit i ve filmové branži v oboru režie. Krásné staré romantické okolí kolem města Písku i ze starým kamenným mostem, nápaditý scénář, pěkné písničky, vtipné dialogy, nejlépe ty s Jindřichem Plachtou (ve filmu hokynář Andělín Timtělo), jehož vskutku výborný herecký výkon v roli takového velmi shovívavého mecenáše (zachránce) dětských bojových výprav dělají z tohoto filmu více než jen dobrý film ale také milou a zdařilou komedii alespoň tedy po této stránce. Herec Plachta s fezem na hlavě, dětem vypravující své smýšlené příběhy, nebo totem vyřezávající vážně neměl chybu, to se prostě musí vidět. Byl to takový velice milý a příjemný pán (ostatně jako vždycky), který uvnitř, mentálně nikdy nezestárl. Skvělý byl ale i Eduard Kohout (ve filmu Jiří) opět ve vážné roli. Za 4* i za odvážného Bukouna a za partu Portyčáků, trošku mi to všechno připomínalo o mnoho let později natočený francouzský film-komedii Knoflíková válka. Jakoby se nechali Francouzští tvůrci právě tímto filmem tak trochu inspirovat...(13.12.2006)
-
sportovec
Klukovské léto pánů dětských i pokročilejších let představuje v Krškově filmografii poutavé intermezzo. Film, natáčený už po totální postalingradské mobilizaci a obou heydrichádách, spojuje vlastenectví s idyličností a pábením. V nezvyklé roli vidíme Jindřicha Plachtu, v nezvyklém úhlu pootavský Písek. Fronty byly pro tu chvíli zrušeny, jek sirén, vítajících spojenecké bombardovací svazy, přelétající směrem na župy Horní a Dolní Podunají (pardon, Rakousko), stal a hučící letadla zmizela z oblohy. Zůstává na ní, i vymetené, i českými bělostnými oblaky do šlehačkova přizdobené, jen žhoucí slunce a pod ním řeka .... řeka, nad kterou protentokrát nesvítí měsíc. Je to kontinent lásky a nevyslovené naděje. Míhají se tu i zajímavá herecká jména: jedno z posledních zastavení s mladičkou Zorkou Janů-Babkovou, tragickou sestrou Lídy Baarové, Borek Lipský, o němž se v titulcích dočítáme, že zemřel v Pelhřimově dva roky po válce (další z bratrů nebo blízkých příbuzných Lipských nebo jen pouhá shoda jmen ?), budoucí textař Zdeněk Borovec a mnoho a mnoho dalších. Také Terezie Brzková a Zdenka Baldová. Klukovské léto pánů dětských i pokročilejších let bylo a zůstává i létem dívčím a ženským. Zastavením, v němž jsou skryty zárodky alternativních, nikdy neuskutečněných budoucích cest naší národní kinematografie. Čas se tehdy, v tom okamžiku, v tom filmu, v tom poootavském krškovském zaslíbeném městě Písku opravdu zastavil. A my s ním. Kolik živých, až palčivých pocitů a asociací to v nás vyvolává i dnes!(6.4.2008)
-
NinadeL
Na tenhle film jsem moc holka.(23.2.2009)
-
blackrain
Jindřich Plachta hrál roztomilou postavu. Kvůli němu se na staré filmy těším jak malé dítě, které se chystá s rodiči do hračkářství. Svatopluk Beneš hrál opět klasického, zasněného, romantického, mladého milovníka. Jeho popis místnosti mě dostal. Z legrace jsem totiž zavřela oči a představovala si vybavení pokoje, které popisoval před starou dámou. Musím říct, že by byl dobrým vyprávěčem, fantazie by pracovala úplně sama. Zajímalo by mě jak se tvůrcům podařilo ukočírovat tu melu na řece, kdy se ty dvě party rvou jako koně. Ale to už se dnes nedozvím. Od té doby uteklo už spoustu času. Tak se o tom můžu jen domýšlet.(6.7.2010)
-
Marthos
Spisovatel, básník a režisér Václav Krška se po úspěchu Ohnivého léta rozhodl znovu vrátit ke své milované řece, která je symbolem mládí, síly a touhy po poznání. Do svého rodného Písku situoval příběh dvou klukovských part, které mezi sebou svádějí neustálé boje a šarvátky. Hlavním motivem je ovšem touha staré paní k usmíření se synem, který v mládí utekl z domova a nyní nedokáže najít cestu domů. Vedle nesdělitelné a těžko popsatelné atmosféry, která se nese v básnickém duchu, upoutá opět kvalitní herecké obsazení v čele s Benešem, Brzkovou, Baldovou a Kohoutem. Nejblíže k autorově vizi o návratu do dob mládí a bezstarostnosti má postava ztělesněná Jindřichem Plachtou. V titulní roli dospívající vnučky se naposledy v českém filmu objevila mladší sestra Lídy Baarové, Zorka Janů. Mladá talentovaná herečka byla mimořádně citlivou osobností. Nevěřila sobě ani svému umění. Její život uhasl tak zbytečně na jaře roku 1946 nedobrovolně dobrovolnou smrtí. Dovolím si zde ocitovat několik veršů, které napsala do svého deníku a které charakterizují její povahu v kruté upřímnosti: "Nač chodit spát, když spánek nepřichází, nač volat sen, když není o čem snít, nač hořce lkát, když slzy nevychází, nač bát se smrti, když není pro co žít? V čem tedy síla? Jako slepý bloudit a hledat marně ztracený již sen, jen stále čekat, stále ve tmě bloudit a hledat v šeru bílý den? Ne, vzepřít se a nechť ať mrtvá mluví, ať řekne, proč si zoufala, snad potom uvěří jí, snad porozumí, snad pochopí, že tenkrát plakala, když nevěřil jí, když poranil jí." Kdoví, zda se někdo pokusil ji pochopit. Osud Zorky Janů je dodnes burcující ve své tragičnosti a zůstává varovným mementem pro všechny nezdravě pochybující.(5.10.2008)
-
Denny
Václav Krška a jihočeská krajina po druhé , Ohnivé léto bylo povedenější. Soupeření dvou klukovských part probíhá již generace , do míst svého mládí se vrací osudem poznamenaný muž.(20.2.2003)
-
fragre
Srovnání s Knoflíkovou válkou se nabízí. V tomto srovnání dopadají Kluci jako film idyličtější a sentimentálnější, více literárnější. Postava nepoznaného navrátilce Jiřího je hodně romanticky stylizovaná. Na druhou stranu mají Kluci místy tajemnější, magičtější, kouzelnější atmosféru. Klukovský svět je zde více viděn skrze nostalgický opar, z hlediska dospělého vypravěče.(15.1.2011)
-
moviepill
Tento film milujem pre jeho atmosféru. Úprimné detské herecké výkony, k tomu Jindřich Plachta a jedna malá záhada. Prekrásne. Len škoda, že dnes sa už také filmy nenatáčajú...(31.12.2010)
-
doktofaust
Pěkný film.(28.7.2008)
-
sunjata
V podstatě jsem vyrostl na nedělních filmech pro pamětníky a tenhle kousek patřil v dětství k mým nejoblíbenějším. Takže z nostalgických důvodů za 5*.(17.8.2010)
