Legenda o lásce
-
Legenda za lyubovta
(Bulharsko)
Pohádka / Romantický
Československo / Bulharsko, 1956, 92 min
Režie:
Václav KrškaHudba:
Jarmil BurghauserHrají:
Vlasta Fialová, Jana Rybářová, Apostol Karamitev, František Smolík, Otylie Beníšková, Přemysl Kočí, František Kovářík, Josef Kotapiš, Gustav Nezval, Stefan Petrov, Libuše Zemková, Miloš Kopecký, Rudolf Deyl ml., Veličko Bonev, Aleš Košnar, Dagmar Kofroňová, Hermína Vojtová, Zdeněk Kampf, Zdeněk Štěpánek, Václav Voska, Kiril Ilinčev, Emil Rohan, Alexandr Milkovski, Ljubomir Dimitrov, Dosju Dosev, B. Borisova, P. Ivančev, A. LazarovaObsah
-
Český barevný film laureáta státní ceny režiséra Václava Kršky, natočený podle stejnojmenné básnické hry tureckého básníka Nazima Hikmeta, laureáta Světové ceny míru. Jeho námětem je láska - láska sesterská, láska milenecká a konečně nejvyšší forma lidské lásky: láska k lidem. ~ Mechmene Banu, vládkyně orientálního města Arzenu, se vzdá své krásy pro uzdravení své sestry Širín. Obě sestry se zamilují do mladého malíře Ferchada. Když Ferchad dá přednost Širín, Mechmene Banu mu slíbí svou sestru, podaří-li se mu prorazit skály Železné hory a uvolnit tak skrytý pramen vody, bez které město Arzen umírá žízní. Deset let se Ferchad rve se skálou a jeho láska k Širín se stává láskou ke všemu lidstvu. Další léta buší Ferchadova palice neúnavně do skály. Konečně je jeho dílo dokonáno: voda teče do Arzenu. Mechmene Banu umyje v ní svou tvář a stává se tak krásnou, jakou byla před lety. Avšak Ferchad se nedá zlákat její krásou a bohatstvím a zůstane věrný milovaně Širín. (FILMOVÝ PŘEHLED 29 / 1957)
První česko - bulharská produkce. Současně s českou verzí byla natáčena také bulharská, kdy byly přeobsazeny některé hlavní role bulharskými herci a někteří čeští herci v malých rolích zůstali. Ve stejných dekoracích byla zároveň natočena pohádka "Labakan.
V koprodukci s Bulharském natočil Václav Krška dvě orientální pohádky. V této začala vládkyně žárlit na svou sestru, která se zamilovala do chudého malíře. Mladíkovi slíbí sestřinu ruku, pokud ze železné skály vymámí pramen zázračné vody. Muž se proto podstoupí mnohaletou dřinu, pracně se prokopává do skalního masivu. Zobrazení exotického prostředí je však příliš chladné a dekorativní, sám příběh pak hodně chtěný. (oficiální text distributora)
Český barevný film laureáta státní ceny režiséra Václava Kršky, natočený podle stejnojmenné básnické hry tureckého básníka Nazima Hikmeta, laureáta Světové ceny míru. Jeho námětem je láska - láska sesterská, láska milenecká a konečně nejvyšší forma lidské lásky: láska k lidem. ~ Mechmene Banu, vládkyně orientálního města Arzenu, se vzdá své krásy pro uzdravení své sestry Širín. Obě sestry se zamilují do mladého malíře Ferchada. Když Ferchad dá přednost Širín, Mechmene Banu mu slíbí svou sestru, podaří-li se mu prorazit skály Železné hory a uvolnit tak skrytý pramen vody, bez které město Arzen umírá žízní. Deset let se Ferchad rve se skálou a jeho láska k Širín se stává láskou ke všemu lidstvu. Další léta buší Ferchadova palice neúnavně do skály. Konečně je jeho dílo dokonáno: voda teče do Arzenu. Mechmene Banu umyje v ní svou tvář a stává se tak krásnou, jakou byla před lety. Avšak Ferchad se nedá zlákat její krásou a bohatstvím a zůstane věrný milovaně Širín. (FILMOVÝ PŘEHLED 29 / 1957) Komentáře uživatelů k filmu (18)
-
gouryella
O neco lepsi nez Labakan, ale Krska opet zklamal(30.5.2002)
-
belldandy
Přiznám se, že já váhám nad hodnocením. něco se ve mně zpěčuje udělit onen průměr, který z toho nakonec vyšel. Tento film je jedním z nejpatetičtějších v rámci české kinematografie. Je natočen podle poměrně slavné literární předlohy. Přemýšlím, zda je výdledek spíše dílem Václava Kršky nebo už původního autora. Pravda je, že už i předloha jistou patetičnost obsahuje. Pravda je však i to, že krška se nechal strhnout svým basnickým naturelem a vůbec příběh nezcivilnil, ale naopak "přitlačil na pilu". Výsledek je svým expresivním výrazem velmi rozpoluplný. Věřím, že pokud si divák zvolí jiná estetická měřítka než ta právě převažující může toto dílo považovat i za geniální. Při jeho sledování vždy váhám mezi zhnusením a fascinací. Protože v sobě neustále někde skrývám romantického ducha, který je jen pro potřeby života v racionálním světě byl zatlačen do pozadí a překrat cynickým šklebem, zbývá mi i dostatek sympatií k tomutu filmu.(11.6.2004)
-
ripo
Zfilmovat dramatickou báseň Nazima Hikmeta „Legenda o lásce" nebylo snadným úkolem a režisér Václav Krška se otevřeně přiznává k zaváhání, které pocítil, když mu byla režie tohoto filmu svěřena. Lyričnost Hikmetova křehkého příběhu byla Krškovi dosti blízká, avšak naproti tomu mu bylo značně vzdáleno orientální prostředí, v němž se toto všelidské drama lásky k ženě a k lidem odehrává. Rovněž natáčeni filmu v československo bulharské koprodukci znamenalo nezvyklou a technicky velmi složitou prácí. Dík síle své umělecké osobnosti ji režisér Krška nejen dokonale zvládl, ale dokázal natočit současně s „Legendou o lásce" ještě další film z orientálního prostředí „Labakan" na námět Hauffovy pohádky. Na „Legendě o lásce" pracovali ruku v ruce s našimi tvůrčími pracovníky i umělci bulharští. Nejvýznamnější z nich je autor hudby Veselin Stojanov, z herců pak představitel malíře Ferchada v obou versích Apostol Karamitev. Ateliérové scény filmu byly natočeny na Barrandově, exteriéry pak na různých místech v Bulharsku. „Legenda o lásce je důkazem plodnosti správně pojaté mezinárodní filmové spolupráce. Filmový přehled 29/1957(10.10.2007)
-
Niktorius
Až se zas bude ve škole probírat orientalistické umění, učitelé mohou vedle jmen jako je Delacroix nebo Dinet klidně zařadit i Václava Kršku. Ne snad, že by film měl srovnatelnou výtvarnou hodnotu (čímž nechci tvrdit, že se výprava nepovedla), ale jeho ultraromantická, naivní a mýtizující prezentace "Orientu" je natolik přepálená, že se to nedá akceptovat ani v polopohádkovém příběhu z fiktivní země. Nejvíce iritujícím prvkem jsou ovšem básnicky patetické dialogy a rozvášněné přehrávání, proti nimž i ten nejexaltovanější bollywoodský doják vypadá jako civilní dílo 'ze života'.(19.7.2011)
-
WANDRWALL
Škoda Jany Rybářové. Krásně psala, přes její dopisy a deník jsem do ní mohl víc nahlédnout, a její duše mi udělala radost... Tenhle film mě nezaujal.(15.7.2011)
-
Crocuta
Václav Krška se rozhodl sfouknout v Bulharsku dva projekty jednou ranou a celkem se mu to povedlo. "Legenda o lásce" se mi vždycky líbila víc než "Labakan" a vzhledem k výborné Vlastě Fialové a mým nehynoucím sympatiím k Janě Rybářové nemohu dát méně než 4*.(20.8.2007)
-
Marthos
Hovořil-li jsem v komentáři u filmu Labakan o jisté tvůrčí bezradnosti, pak tento fakt platí dvojnásobně u druhé pohádky Václava Kršky natočené v koprodukci s bulharskou kinematografií. Klasický motiv nenaplněné lásky a povinné zkoušky charakteru je rozehrán zcela nedostačujícími prostředky pro metráž dlouhého celovečerního filmu. Jediným uspokojivým kladem tak zůstávají vedle vděčných bulharských exteriérů pouze výkony Jany Rybářové a Vlasty Fialové v rolích dvou sester. Obě zmíněné umělkyně v tomto filmu docházejí na rozcestí svých kariér i životů. Rybářová nedlouho po dokončení spáchá sebevraždu z nenaplněné lásky ke kolegovi Přemyslu Kočímu (ve filmu hraje postavu vezíra), Fialová v příštích letech zasvětí své umění především divadelní Thálii. I takové bývaly konce nadějných osobností českého filmu. Můžeme jen litovat, jak nesmyslně a trestně bývalý režim zacházel s podobnými talenty.(12.2.2009)
-
Disk
Film Václava Kršky Legenda o lásce plně dosahuje svého názvu. Nejedná se tedy o klasickou českou pohádku, ale o velkou romanci, kde láska doslova láme skály. Tento druhý počin z režisérovy bulharské anabáze je mnohem zdařilejším než Labakan. Vlastně Legendě o lásce není vůbec co vytknout. Od monumentální výpravy přes nádhernou hudbu až po skvělé herecké výkony ústřední trojice. Skvělý zážitek.(3.11.2010)
-
zette
Misty neskutecne kycovite, na druhou stranu je to ale pohadka a tam to neni uplne na skodu. Moc se mi libila vyprava, hudba a pribeh take neni spatny. Velmi zajimave postavy a zpracovani. Pro me zbytecne opomijene dilo.(18.10.2010)
-
M-arta
Po druhém shlédnutí na mne Legenda o lásce už nepůsobila tak těžce a bezvýchodně, jako kdysi v dětství. Silný, poetický příběh..., ale ten starodávný a mile afektovaný způsob hraní mě přece jen fakt trochu nechtěně rozveseloval. Přitom oceňuju spoustu pěkných momentů, ze kterých čiší poctivý divadelnický základ (třeba na dnešní dobu minimalistické řešení, kterým ztvárnili chvíli, kdy Vládkyně přichází o krásu mi přijde po zásluze pětihvězdičkové a užívám si ho daleko víc než celou tunu digitálních triků).(18.10.2010)
-
Cejny
Takovéhle filmy se těžce hodnotí. Svým způsobem to na mě příjemně zapůsobilo, prostředí osmanského paláce, výzdoby a šaty hlavních představitelek, to všechno bylo nádherné. Na druhou stranu na mě film působil až příliš poeticky a spíš se blížil divadelnímu představení. Což ovšem, dle mého laického názoru, bylo pro československou kinematografii té doby výstižné.(17.10.2010)
-
italka63
Jako dítě jsem tuhle pohádku milovala....krásná Vlasta Fialová a křehká Jana Rybářová.........nešťastná Jana Rybářová, stála jsem v Praze u její hrobky a dívala se na její sochu a zase ji viděla jako Širín...bohužel.(4.5.2012)
-
NinonL
Krásná temná pohádka o zlé a hodné sestře a o lásce, která skály láme.(20.6.2010)
-
Ele(a)nora
Krásná, vzdálená.. Ach ta ELEGIE..(7.8.2009)
-
lochetma
Tuhle pohádku jsem kdysi četla a vůbec jsem netušila,že je i film a ještě takhle starý. V každém případě se mi moc líbil-.Legendy bývají smutné a proto by asi případné scivilnění nebo nějaký humor tak typický pro naše pohádky ,byl spíš na škodu-teda si myslím :-). Navíc je úplně skvělé jak se vyrovnali se zohyzděním Mechmene Banu.(21.12.2008)
-
lucascus
Krásná, neprávem zapomenutá pohádka. I když on je to více romantický příběh, než pohádka, je to přesně ten typ filmu, který zraje s věkem diváka, v dětství se vám líbit nebude, zato vás však překvapí o nějakých pár let později.(23.9.2011)
-
natalanka
Krásná výpravná legenda s úžasnou Vlastou Fialovou v popředí. Kostýmy i příroda vše je pro mě opravdu dokonalé. Příběh sebeobětování, lásky a neskutečného odhodlání, kde se najde místečko i pro pár kouzel. Nádhera. Film jen zestárnul, ale fajnšmekři si ho jistě najdou a jednou za 10-15 let vychutnají :-))(26.10.2011)
-
DoktorQQ
Jako dítě mě tahle "pohádka" dost nudila. Jak stárnu, líbí se mi čím dál víc. Nepochybuji o tom, že z námětu by se dal vytěžit opravdový trhák, ale i tato verze - 3 hvězdičky za film a 1 navíc za dvojici Vlasta Fialová - Jana rybářová(3.11.2009)
