Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Závodní inženýr Štěrba havaruje na motorce. Lékaři bojují na operačním sále o jeho život, spolupracovníci z Dolu Žofie očekávají s napětím zprávu. Děj se vrací zpět. Před třemi dny přišel za Štěrbou mladý inženýr Vochoč s návrhem na využití zdrojů ze stařin, ale Štěrba to odmítl jako nesmysl. Cítí se sám, žena ho podvádí, oddanou platonickou lásku písařky Vilmy nevidí a dává proto přednost alkoholu. Chová se arogantně a nedokáže své názory vhodně obhájit. Vochoč se přes zákaz rozhodne s několika horníky plán realizovat a fárá do dolu s nimi. Štěrbu navštíví jeho bývalý učitel Hron. Po dlouhé době může osamělý Štěrba s někým upřímně hovořit. Byl kdysi podobně nadšený jako Vochoč a i jeho plán byl podobný. Ve stařinách však došlo k neštěstí, při němž zahynul člověk. Štěrba byl podmíněně odsouzen, vyloučen ze strany a přeložen. Přesto podával nové návrhy. Nikdo mu už však nevěřil, začal pít a odcizil se manželce. Nechce proto, aby si Vochoč také zničil život. Na dole dojde k závalu. Štěrba neohrožené řídí záchranné práce. Chce zastavit horlivého havíře Palivce, aby neštěstí nehlásil, a s motorkou havaruje. Teď už není sám a všichni s ulehčením přijmou Vilminu zprávu, že jejich závodní inženýr bude žít. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (48)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Překvapivě velmi dobré drama, kde se dlouho nelze pořádně vyznat v hlavním hrdinovi, nalézt k němu cestu a nějak více mu fandit, ale po vysvětlení toho, co se mu vlastně v minulosti stalo, ho divák pochopí a začne s ním plně sympatizovat. Možná je škoda, že tento moment přijde až po cca 50 minutách projekce, proto ty slabší 4*, v každém případě rozhodně stojí za to si na něj počkat, jde jistě o nejlepší část filmu. Jinak mi přišlo docela zábavné, že snad všichni v tomto snímku kouřili jak fabriky :-) „Je toho teď v životě tolik, že není čas zvedat někoho, kdo se neumí zvednout sám. Proto myslím, že je lepší nenechat radši upadnout.“ ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Film mne zpočátku vylekal svou "pětiletkovou" schematičností, dost dlouho mit rvalo, než jsem přivykl. Pak mi začlo docházet, že se tu dívám na zajímavý film, lepšilo se to, a nakonec jsem už byl nadšenej. Karel Hoger se tu jako obvykle ponořil do hloubi duše svého hrdiny. Začínám ho čím dál víc obdivovat. A to nemluvím o Medřické, která se ve filmu jen tak "vochomejtá" kolem Hogera, a přitom je hlavní postavou. Atmosféra proložená kořalkou, kafem a cigárama. Dále též perfektní sonda a kritika socialistického přístupu k člověku i práci, z doby, kdy už se kritizovat i trochu mohlo....90% ()

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Tady jde o to, jestli člověk, která jednou klopýtl, má právo se ještě o něco snažit…“ Škoda toho pomalého rozjezdu, kdy člověk musí mj. poslouchat žvásty stranického tajemníka ("hlavním cílem je ruda, ruda a zase ruda…Pro rudu nesmíme zapomínat na člověka....Ruda zase slouží člověku...Dostatek rudy je taky péče o člověka.") Silnější psychologie a pointy se tak divák dočká až skoro po hodině, kdy se dozvídáme, co se inženýrovi Štěrbovi stalo před deseti roky. Karel Höger tu svoji postavu člověka, kterému jedna nešťastná událost zničila jinak slibně rozjetou kariéru a on už to celé nezvládá jinak, než že je "pořád opilý", hraje opravdu velmi věrohodně. Jako vždy zaujme i Dana Medřická, která svým výrazem umí hezky vyjádřit hloubku jejího platonicky vztah k nešťastnému Štěrbovi. Kromě toho všeho jsem se neubránil trpkému pousmání nad tím, že už koncem 50 let měli filmaři odvahu ukázat, jak absurdní může někdy být fungování byrokratického aparátu ("My jsme tady jenom úředníci.., To si musíte vyřídit v terénu... Postoupili jsme to komisi, zatím se nevyjádřili..." ). Celkově rozhodně moc dobrý snímek, škoda že mu v tom úvodu něco přebývá... ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(2x) To staří Řimané na místa, o kterých nic neznali, psávali nápis ZDE JSOU LVI... Karel Höger v jedné ze svých nejlepších filmových rolích přináší portrét tragického osudu člověka, ve kterém se najednou spojily a vyvrcholily problémy rodinné a pracovní s problémy vnitřními, spojené se závislostí na alkoholu. Strhující příběh s výskytem stejné hraniční situace dvou lidských osudů, kde napětí roste s každou další sklenkou alkoholu, je podáván v několika retrospektivách a překvapivě vyústí do fáze, kde jde nakonec o záchranu života obou lidí, každého jiným způsobem. Jedinečný zážitek z filmu podporuje vedle Högerova výkonu i tajemný vizuál černobílého obraz s jemně nahnědlým virážovaným odstínem a náladovým střídáním rozjasněných a temných záběrů (film noir). Stejně jako neustálé zaostření kamery na kouř z cigaret a špaků, který dotváří poměrně dusnou atmosféru uvnitř vedoucího pracovny nebo zesilňování atmosféry různými zvuky (vrčení motorky, odbíjení hodin, tikání do psacího stroje, hluk z dolního provozu). Nostalgickým odlehčením pak jsou alespoň hudební šlágry z večírku, krásné herečky (Medřická, Smejkalová) a mladá generace na čele se Svatoplukem Matyášem, která (v kontrastu s hlavním hrdinou) doposud nepoznamená žádnou tragedií prožívá z práce zejména ty radostní chvilky. ,,Tak tohle musí Štěrbovi zlomit vaz!" 95% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Film, který se stává výjimečným především v rámci tvůrčího zaměření režiséra Václava Kršky, který upřednostňoval spíše básnivé šrámkovské jitření dospívajícího mládí, a najednou před diváky postavil individuální drama notorického alkoholika. Je jasné, že něco takového soudruhy konsternovalo a netrvalo dlouho, aby byl snímek podroben tvrdé kritice, která prakticky znemožnila jeho další promítání. Minimalisticky pojatý výkon sugestivního Karla Högera v roli, která vyžadovala zvlášť koncentrovaný herecký přístup a civilní tvář, se ocitá v přímém kontrastu k některým předchozím postavám Högerových národních velikánů, a dává šířeji vyniknout hloubce charakteru titulního hrdiny. Atmosféra vyhnaná na ostří nože, nebezpečně se přibližující dno lahve a ve vzduchu silné erotické pnutí, ztvárněné na jedné straně divokou Medřickou a na druhé zrající Smejkalovou. Kudy ven? Film, který měl všechny předpoklady pro to zaujmout i v zahraničí. Násilné umlčení, bezprostředně následující po osudovém banskobystrickém koncilu mocných, pouze zvýrazňuje nezpochybnitelnou nadčasovou hodnotu tohoto Krškova filmového díla. Je šokující, otevřenou kritikou společnosti, s kterou si na sklonku padesátých let nebylo radno zahrávat. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (6)

  • V roce 1959 proběhl v Banské Bystrici I. festival československého filmu. Původně to měla být přehlídka domácích úspěchů, ale náhlá změna politické situace si místo toho vyžádala kritiku. Krátce před uspořádáním festivalu totiž Sověti prohlásili, že právě úspěšně završili budování socialismu. Ústřední výbor KSČ chtěl hned udělat totéž, ale k tomu se nehodilo uvádět společensko-kritické filmy. Nejvíc byly zkritizovány filmy Tři přání (1958), Zde jsou lvi a Hvězda jede na jih (1958). Zakázány byly ale také filmy Škola otců (1957), Velká samota (1959), Zářijové noci (1957), Štěňata (1957) a Konec jasnovidce (1957). Tvůrci si buď vysloužili několikaletý zákaz filmové práce, anebo svůj prohřešek museli odčinit natočením "pozitivnějších" filmů. Zakázané filmy byly do kin uváděny až po XII. sjezdu KSČ v roce 1962, na němž byli umělci opět vyzváni k "hledání nových cest a tvůrčích postupů". (Stegman)
  • Natáčení filmu probíhalo v Příbrami. (SONY_)
  • Zde jsou lvi (Hic sunt leones) je latinský termín, který se používá při objevování neznámého území, které doposud nebylo zmapováno ani zdokumentováno. (sator)

Reklama

Reklama