poster

2001: Vesmírná odysea

  • Velká Británie

    2001: A Space Odyssey

  • slovenský

    2001: Vesmírna odysea

Sci-Fi / Dobrodružný / Mysteriózní

Velká Británie / USA, 1968, 149 min (Director's cut: 160 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Melies
    *****

    10 / 10 Úvodná trojminútová pasáž dáva tušiť, že ide o dielo pre skutočných filmových gurmánov. Prvá časť, Dawn of the Men, je snáď z celého filmu najprístupnejšia pre široké publikum, jej dej a pointa je vcelku jasne identifikovateľná. Zvyšok filmu však vyžaduje skutočne pevné nervy, sebazaprenie a nadšenie pre Kubrikovu tvorbu. Ten, kto má všetky tieto vlastnosti, sa môže tešiť na neopakovateľný filmový zažitok. Mohol by som sa ďalej rozpisovať prečo je tomu tak, ale bolo by to celkom zbytočné - to sa jednoducho musí vydieť (tri roky práce sa nezaprú). Je nanajvýš podivuhodné, že práve 2001: Vesmírna odysea sa stala v roku 1968 kinohitom - je len málo filmov, ktoré sa aj napriek obrovskému rozpočtu (10,5 mil. dolárov) natoľko odlišovali od 'normálnych' mainstreamových snímkov. PS: Ak sa chcete dozvedieť o filme viac, navštívte stránku kubrick2001.com. Sú tam vysvetlené a objasnené všetky možné aj nemožné symboly a narážky, ktoré ste zaručene nepostrehli. Odporúčam!(20.1.2005)

  • Marigold
    *****

    Neobyčejný vesmírný balet, smíšený s psychedelickým tripem kamsi na hranice galaxie. Proč je Kubrickova Vesmírná odysea velkým filmem? Protože odolala vábení předlohy a namísto papouškování Clarkova textu se stala jakousi bizarní vizuální esejí na téma budoucnost, vesmír a lidé. O genialitě Kubricka svědčí i to, že dnes, kdy se film vydává cestou "dokonalé nápodoby", neztrácí jeho strhující hra tvarů, barev a zvuků nic ze své znepokojivosti, sugestivity. Podle mého proto Vesmírná odyssea nestárne, protože není opisem sci-fi předlohy, ale svrchovaným uměleckým dílem, které přesahuje hranice žánru sci-fi. Dnešnímu divákovi se může jevit líná, poklidná, antidramatická, ale její skutečné kouzlo dříme pod povrchem děje. Bravo, tohle dílo kráčí ve šlépějích nejlepší tradice umělecké fantastiky...(30.3.2004)

  • Pohrobek
    *****

    Režijní nádhera vypiplaná do nejmenšího detailu a velmi hluboký příběh neteistického pojetí vývoje člověka, směřujícího stále vzhůru. Možná stojí za to nejprve se seznámit s knižní verzí, ale i tak je závěr snímku naprosto fascinující.(21.9.2004)

  • Houdini
    ***

    NFR 1991, Oscar 1 : Vizuální efekty + 3 nominace: Režie, Výprava, Scénář(24.2.2004)

  • Subjektiv
    *****

    2001: Vesmírná odysea je jedním z nejslavnějších filmů všech dob, IMHO právem. To tvrdí i mnoho zdejších uživatelů a uvádějí různé důvody. Abych je neopakoval, přihodím nějaké nezmíněné. 2001 je SCI-FI, ne jen sci-FI - V dnešní době stačí, aby se film odehrával v budoucnosti, byly v něm neznámé přístroje či mimozemští tvorové a film hned padá do žánru sci-fi. Poněkud se zapomíná, že sci-fi znamená science-fiction. A to slovíčko science se Kubrickův film snaží respektovat. A jako fyzik, snad i vědec, mu jsem za to nesmírně vděčný. Máme tu tichý vesmír, kterým proplouvají kosmické lodě s vypnutými motory. Máme tu vesmír, ve kterém existuje setrvačnost, stav beztíže a odstředivá síla. A tyto věci se projevují i v takových drobnostech, jako jsou čepice stewardek na palubě raketoplánu - vždyť jinak by jim vlasy v beztížném stavu trčely na všechny strany. A je tu samozřejmě interiér kosmické lodi, jež letí k Jupiteru. Umělá gravitace vytvořená odstředivou silou dává vzniknout místnosti, ve které "nahoře" je jen další "dole" anebo "kousek vedle". Všemu technickému pak vévodí "postava" superpočítače HAL9000 - IMHO nejdokonalejší filmové umělé inteligence. Není to pípající mašina hovořící jako PC speaker. Má normální lidský hlas, který je ovšem prost emocí. Můžete se s ním zahrát šachy a ukázat mu své kresby, plní tedy i funkci přítele či alespoň společnosti. Tato jeho "lidskost", však není skutečná - je prostě jen strojem, který se řídí programem. Vinu za jeho činy nesou jeho programátoři. O Hudbě už tu řeč byla. Also sprach Zarathustra či Na krásném modrém Dunaji zná kdekdo, ale v tomto filmu se člověk může seznámit i s "hrozivou" hudbou méně známého (v porovnání se Straussem) György Ligetiho, a kdo ví, třeba se stane jeho fanouškem. Není ostatně bez zajímavosti, že ač Ligeti "vyznával" celoživotně ateismus, právě ve 2001 použitá skladba "Lux Aeterna" má své inspirační kořeny v křesťanství. S ohledem k interpretaci, kterou chci raději pojmout jen zlehka v náznacích a jen skrze ty aspekty, které jsem neobjevil v komentářích ostatních, můžeme tuto skutečnost vykládat dvojím způsobem. Tak ať se pode mnou ten tenký led neprotrhne. Je možné, že bez znalosti knižní předlohy není film myšlenkově příliš přístupný. Na druhou stranu - Vesmírná trilogie v knižní podobě je trilogie a domnívám se, že vysvětlení leží nejvíce v knize druhé. Monolit je výtvorem neznámé velmi vyspělé civilizace. Tvůrci se zřejmě cítí ve vesmíru velmi osamocení, vysílají tedy do prázdného vesmíru monolity, které mají za úkol inteligenci nejen vyhledávat, ale při vhodných příležitostech i napomáhat jejímu vzniknu - tvořit ji. Monolit se stává jakýmsi "lhostejným" bohem. Dává lidstvu možnost se rozvinout, ba přežít - ještě jednou:"Tvoří ho." Neříká však, co si lidstvo má se svým životem počít. Lidé si musí poradit sami. U optimistického ateisty, jakým byl A.C.Clarke je tento pohled očekávatelný. Úplně lhostejný však monolit není a být nemůže - jeho tvůrce jistě zajímá, jak si na své misi vede. Druhá a třetí kniha nám říká, že je zajímá i něco dalšího. A tím se dostávám k něčemu, co dokáže snad jen žánr sci-fi a náboženství. Totiž podívat se na celé lidstvo očima jiné, dokonalejší inteligence. A.C.Clarke není člověkem, který by tento pohled zvenku svěřil bohu. Dovolím si ho citovat a ukázat, že jeho pohled na náboženství není úplně pozitivní:"Náboženství je vedlejší produkt strachu. Po velkou část historie lidstva mohlo být nutným zlem, ale proč bylo větším zlem, než bylo nutné? Není zabíjení lidí ve jméně božím docela dobrá definice šílenství?" Je i skeptický k budoucí roli náboženství ve světe: "Na celém světě a v každém náboženství najdete každodenní věřící. Vědí o nás, že reprezentujeme rozum, vědu a umění, a ač důvěřují svému přesvědčení,bojí sa, že porazíme jejiich bohy. Ne úmyslným násilným aktem, nepozorovaně. Věda může přemoci náboženství jeho nebraním na vědomí anebo vyvrácením jeho zásad. Nevím o tom, že by byl někdo dokázal neexistenci Jupitera, či Peruna, ale jejich přívrženců řádně ubylo." Svěřuje tedy důležitý pohled zvenčí mimozemské inteligenci, podobně to učinil např. i v Setkání s Rámou. A my jako lidstvo se můžeme ptát, zda jsme pokročili natolik, abychom hrdě předstoupili před svého otce (monolit) a řekli:"Podívej, co všechno jsme dokázali." Clarke by IMHO odpověděl, že jednou to právo (snad) mít budeme. Vždyť už spolu neválčíme (viz budoucnost v některých Clarkových knihách) a umíme létat do kosmu. To je dospělost i dle ruského raketového vědce Ciolkovského, cituji:"Země je kolébkou lidstva, ale člověk nemůže zůstat celý život v kolébce."(27.10.2007)

  • - Americká filmová instituce v roce 2008 zařadila film v žebříčku v kategorii nejlepších sci-fi filmu na první místo. (TheDude)

  • - Jedna z Kubrickových inovací scénáře, která se nelíbila Arthurovi C. Clarkovi, byla schopnost počítače HAL odezírat ze rtů. Poté, co začaly být vyvíjeny počítače se stejnou schopností, však přiznal, že měl Kubrick celou dobu pravdu. (JayZak)

  • - Bowman (Keir Dullea) byl na můstku v přetlakové komoře Discovery natočen nejdříve s helmou, protože Kubrick měl prve pochybnosti, jestli je vědecky možné, aby člověk byť na moment přežil ve vakuu. Nicméně podle současných informací se zjistilo, že to možné je, takže se scéna natočila znovu a bez helmy. (JayZak)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace