2001: Vesmírná odysea
-
2001: A Space Odyssey
-
2001: Vesmírna odysea
Sci-Fi / Dobrodružný / Mysteriózní
Velká Británie / USA, 1968, 141 min (Director's cut: 156 min)
Režie:
Stanley KubrickObsah
-
Počiatky ľudstva... dobývanie vesmíru... cesta do nekonečna... tajomný monolit... koniec, ktorý je len začiatkom... Toto majstrovské dielo režiséra Stanleyho Kubricka inšpirované poviedkou klasika sci-fi žánru Arthura C. Clarka vyvolalo v dobe svojho uvedenia do kín priam masovú hystériu a takmer okamžite sa zaradilo medzi najlepšie diela filmovej histórie. Diváci po celom svete boli ohromení vizuálnou stránkou filmu, ktorá bola však len jedným z mnohých prostriedkov, ako ľuďom sprostredkovať neopakovateľný zážitok presahujúci medze nášho chápania.
2001: A Space Odyssey ešte ani dnes nestratila nič zo svojej sily: kladie otázky, no nedáva odpovede, opisuje, no nevysvetľuje, desí, ale aj udivuje a núti k zamysleniu. Existujú mnohé protichodné články a publikácie venujúce sa jej posolstvu, no len jediný názor je ten správny - vlastný. Ste pripravení na cestu? (Melies)
Počiatky ľudstva... dobývanie vesmíru... cesta do nekonečna... tajomný monolit... koniec, ktorý je len začiatkom... Toto majstrovské dielo režiséra Stanleyho Kubricka inšpirované poviedkou klasika sci-fi žánru Arthura C. Clarka vyvolalo v dobe svojho uvedenia do kín priam masovú hystériu a takmer okamžite sa zaradilo medzi najlepšie diela filmovej histórie. Diváci po celom svete boli ohromení vizuálnou stránkou filmu, ktorá bola však len jedným z mnohých prostriedkov, ako ľuďom sprostredkovať neopakovateľný zážitok presahujúci medze nášho chápania.Komentáře uživatelů k filmu (942)
-
sud
Geniální nadčasové sci-fi s omračující vizuelní stránkou a triky, které předběhly dobu o mnoho let. A závěr si vylož jak chceš!(22.9.2006)
-
Divočák
Řekněme tak 3,5*. Nepopírám, že film musel být ve své době opravdu revoluční, ale dneska... Onen stokrát propíraný filosofický podtext v něm nějak nevidím a tu trochu "zmatena", která na konci je, zas příliš nechápu, i když je to možná tím, že se ho ani nijak zvlášť pochopit nesnažím. Film je sice prošpikovaný nádhernými statickými obrazy kosmických lodí ladně si proplouvajících vesmírem, ke všemu doprovázených nádhernou klasickou hudbou, ale.. Po několika minutách!!! hledění pořád na ten samý výjev vás to začně příšerně nudit a ke konci filmu zjistíte, že celý děj zabírající něco přes dvě hodiny by se v podstatě dal v pohodě natočit za čtvrtinu celkové doby. Vždyt jenom ten dvacetiminutový úvod s těma opicema nemusí každý rozdýchat. (Na druhou stranu jde asi o nejoblíbenější část mého bratra z celého filmu;).)(22.6.2005)
-
Rex Mundi
2* za niektoré zaujímavejšie časti a čiastočné pochopenie vďaka počutiu asi jednej tretiny audioknihy (po filme ani nemám chuť ju dopočúvať). Inak je to len pompézna, kubrickovsko-kakofonicky-chorálová, príšerná nuda! Väčšinu filmu som vypozerala pri zrýchlenom posuve - ako tu niekto spomínal, s LSD by to mohol byť úžasný zážitok, ale... ja holt drogy neberiem.(16.5.2008)
-
TeeAge
Hviezda patrí určite za najdepresívnejšie skladby, ktoré som kedy počul (hudba: György Ligeti), a ďaľšia určite za preddobné vizuálne stvárnenie. (existuje konšpiračná teória o tom, že Kubrick pomáhal Amstrongovcom pri vytvorení fiktívnych záberov o človeku na mesiaci v 1969 - rok po tomto filme). Musím sa priznať, že jedniné chvíle, kedy som inak netrpel, boli scény s podfarbením valčíka Modrý Dunaj, a pri zistení, odkial sa súčastný autori filmov inšpirovali pri stvárnení "zlých" strojov s červeným "okom".(2.10.2010)
-
viperblade
Fantazie Stanleyho Kubricka neznala mezí. To byla první věc, která mě ihned po skončení filmu napadla. Přiznám se, tohohle filmu jsem se bál. Jednak jsem už několikrát slyšel, že tohle je film hlavně pro intelektuály (ke kterým se já nepočítám) a pak před pár měsíci, když jsem hodnotil (celkem negativně) Solaris, tak někteří se tam zmiňují, že to je něco jako 2001. A dnes, po 42 letech od vzniku tohoto filmu, jsem jej konečně zhlédnul. A hodnotím jej dost kladně. Ze začátku jsem si říkal, co to sakra je, proč to tak je, jaký to má smysl (scéna úsvitu lidstva), ale jakmile se film přehoupl dál, tak má mysl začala skládat kousky jako puzzle až jsem nakonec… pochopil? Nepochopil? To u tohoto filmu je strašně těžké říct. Nicméně, co můžu říct je to, že jsem pochopil, proč tam byl ten úvod s opicemi. Další věc, kterou bezpochyby každý zná, je ona slavná, působivá, leč dnes mnohými zneužívaná znělka. Ale přesto, že já ji slyšel už tolikrát a většinou to bylo míněno parodicky, mě dokázala ohromit. Určitě si seženu prodlouženou verzi a znovu se podívám, protože tohle je klasika. Ano, navzdory tomu, že filmu dám "jen" 4 hvězdy (místy jsem se nudil) mně nedělá problém označit tohle dílo za klasiku. UPDATE: Po přečtení knihy musím chtě nechtě zvednout hodnocení - mnoho věcí se mi teď jeví mnohem jasněji a vlastně mám chuť si to pustit znovu s tím, co už (díky knize) vím. Ano, snažím se zde napsat, že pokud si nejdříve přečtete knihu a pak se podíváte na film, tak budete mít výhodu.(5.2.2010)
-
ripo
film, ktorý som videl asi najviackrát, na mňa zapôsobil veľmi solným dojmom svojim obrazovým i hudobným stvárnením. Ešte teraz sa čudujem, ako bolo možné vyrobiť taký krásny film v tej dobe, kedy vznikol.(24.7.2003)
-
sepp
Narocny snimek pro filmove labuzniky, ktery svoji originalitou a inovativnosti ve sve dobe sokoval. Nejde o film pro kazdeho a vetsinu obecenstva bude zcela jiste nudit. Sam jsem ho pochopil az s vysvetlenim pratel, kteri cetli knihu a pote se mi navzdy vryl do pameti. Pro filmove labuzniky naprosta nutnost videt .(21.9.2003)
-
Dan9K
Je to jen můj pocit, nebo mě tenhle snímek chce skutečně přesvědčit o existenci Boha? Jak jinak by ale mohla Vesmírná Odyssea vzniknout, než že sám nejvyšší nenápadně vystřídal na začátku a před koncem filmu Stanleyho Kubricka a začal řídit svou monumentální zpověď? "Pane....Na mě toho ale bylo moc, vůbec jsem to nepochopil. Ještě jednou prosím a mnohem snadněji." 2001: Vesmírná Odyssea je pravděpodobně nejryzejší sci-fi film všech dob. Přesně takový jsem si vždycky přál vidět a vždy jsem tušil, že Kubrick s Clarkem mi mé velké přání vyplní. Toto veledílo je čiré umění - možná pro někoho vypočítavé, neuvěřitelně nudné. Takové připomínky plně chápu a respektuji. Kdyby se jednalo o jakýkoliv jiný žánr, přemýšlel bych asi stejně, avšak tentokrát jsem zcela unešen a konsternován. Bravo.(15.9.2006)
-
Reiniš
Tak z tohohle mi jde skutečně hlava kolem. Vesmírná odysea je strašně těžce popsatelný film, jehož rozebírání by nejspíš zabralo spoustu probdělých nocí. Člověk si na to musí udělat názor sám. Chápu hodnocení 1* i 5*. A já sám si nejsem úplně jistý svým hodnocením. Po snímcích jako byla Sunshine s Fontánou, které k nám dorazili loni, jsem si říkal že nic náročnějšího jsem asi zatím neviděl (myšleno v rámci mainstreamu). Ale teprve teď vidím, kde mají všechny tyhle bijáky svůj původ...Ve fascinující vesmírné všehomíře Kubrickova filmu. Dech mi vzala i vizuální stránka filmu, která je na rok 1968 skutečně úchvatná. A ten konec? Grandiózní, dech beroucí, originální, nepochopitelný...Nevím sice co přesně v roce 1968 mistr Stanley Kubrick stvořil, jisté ale je, že mi nějaký ten čas nedá spát. A až seberu síly a odvahu určitě se na Vesmírnou odyseu vydám ještě jednou.(10.2.2008)
-
Amarcord_1
99% - Gesamtkunstwerk... Vizuálně nejlepší sci-fi, co jsem kdy viděl. Zvláštní tempo filmu mi sice na začátku trochu dělalo starosti, ale pak se vše nádherně "vysvětlilo".(24.11.2005)
-
sportovec
Jeden z klasických filmů vědecké fantastiky stříbrného plátna byl současně i mezníkem na způsob nazírání a oceňování tohoto žánru. To, co se zpravidla oprávněně tomuto zaměření vytýká, všeobecnost pojetí, vágnost charakteristik a psychologie při podání postav, zřetelná rezidua navazujících a předcházejících žánrů, poučený čtenář ani divák nemá možnost zaznamenat. Kvalita obého to totiž vylučuje. Pohádkový žánr je předstižen myšlenkovou Clarkovou hloubkou a původností. Kubrik tomuto dílu nejenže svým zfilmováním neublížil, ale, jak už jsem podotknul, dále je rozvinul právě v jeho vizuálním rozměru. Film byl a zůstal trvalou částí zlatého fondu světové kinematografie. Pro každého poučeného diváka všech generací se stal jedním z nejzdařilejších přiblížení pokusů o průnik našeho druhu do vesmíru.(17.3.2008)
-
lesumir
Kubrick = mistr. Vesmírná odysea = kult. Nuda = Vesmírná odysea. Nedokoukano.(11.9.2008)
-
Mahalik
Bál jsem se, že Odysea bude nostalgickým filmem, tzn. "jedno voko nezůstane suchý". Nebyla. Byla to perfektní óda na vesmír, Johanna Strausse a lidskou jedinečnost. Kubrick rozjel to co nikdo nečekal, rozjel to tak, že z toho všeho neidentifikovatelnýho oči přecházejí a proto se stala Odysea průlomovým snímkem. Především z úvodního záběru, kdy se vlastně lidstvo dává do sebe a zjišťuje, že může vládnout světu, běhá mráz po zádech. Neuvěřitelná pasáž, která je pro "netušícího diváka" pořádnou fackou, je stejně odzbrojující, jako zjištění, že budoucnost máme v rukou my lidé a měli bychom si na to dávat bacha! Já tušil a stejně jsem byl hotovej. Arthur C. Clark stvořil perfektní knihu, která mě upoutala svou drzostí a zároveň novým přístupem ke všemu tomu neznámýmu. Stanley Kubrick, bohudík, film nepřekopal a dal mu drajv. Jeho novátorství vzbudilo rozruch a dalo tím pádem světu nového mistra filmu, jehož umění dalece přesahuje rámec filmového umění. Úžasný!!!!(8.5.2009)
-
petaspur
Na měsíci se vykopalo tajemné COSI, co vyslalo signál směrem k Jupiteru a lidstvo hned uhání po jeho stopě za podivným poznáním. Cestu mu poněkud komplikuje chybující neomylný počítač HAL 9000 a to je z hlediska děje asi tak všechno. Podezřívám Kubricka, že by byl ochoten snímek natočit i bez těch přibližně třiceti minut děje a vystačil by si filmařskou genialitou v podobě tance vesmírných těles, nestárnoucího grafického nářezu a funěním kosmonautů ve skafandru. Kdybych byl studentem oboru režisérského, tak bych měl před sebou skvělý studijní materiál, ale jako člověk filmovým vzděláním nedotčený se plácám po zádech za svědomité dokoukání do konce a do reprízy se rozhodně pouštět nebudu.(4.3.2010)
-
TARANTlNO
Vesmírná obrázková esej geniality Stanleye Kubricka.Kdybych ještě o pár minut déle pozoroval,asi bych umřel blahem nad krásou tohoto díla světové kinematografie.Opera(jedním slovem nádhera),vizuální zážitek,který předběhl dobu o desítky let.Tisíc slov nestačí,to se musí vidět(prožít nezapomenutelný zážitek).Geniálnost režiséra a mistra Stanleye Kubricka,která spadá do nejtamnějších snů - ve snech,kterých se může divák(ve filmovém světě)dotknout,ochutnat a po skončení díla i splnit.(22.1.2012)
-
Gilmour93
Všichni jsou mrtví, Dave.. Musím říct, že i přes všechny své mouchy byl Holly (na rozdíl od HALa se souhrnným IQ devíti tisíc tělocvikářů) ke své posádce mnohem ohleduplnější.. Technicky mimořádně kvalitní a o několik dekád nadčasové (kamera, zvuk), bezedná studnice inspirace nejen pro autory budoucích sci-fi snímků a tepající napětí při libovolné konverzaci střídané vizuálně vznešenou nudou opentlenou ať už legendárním hudebním doprovodem, či funěním astronauta, kdy asi jen Stanley věděl, proč bylo nezbytné mít některé záběry tak dlouhé. A přitom vzhledem k množství natočeného materiálu se nedá říct, že by střižna zahálela.. Zdá se, že tentokrát Kubrick vyžaduje po svých divácích užití citů místo hlavy a to třeba při lysohlávkovém průletu kolem Jupiteru vstříc nesmrtelnosti není vůbec jednoduché, nicméně jeho vesmírné odysey kolem tajemných monolitů o poměru stran 9 na 4 na 1, jakožto turistických značek posouvajících lidstvo ve vybraných obdobích dál za netušené hranice poznání, bude již navždy zaslouženě patřit neochvějné postavení jednoho ze stavebních kamenů vědeckofantastického žánru. Jednu hvězdu navíc přidávám za pro mě nosnou myšlenku celého filmu a sice, že evoluce je jen jedno nepřetržité selhání lidského faktoru..(25.7.2011)
-
3DD!3
To by mě zajímalo kdo to bez přečtení knihy pochopí. Kubrick nějak z čistokrevné Clarkovy sci-fi udělal něco velice divného. Ano začíná to stejně, zhruba, pak jako kdybychom přeskakovali kapitoly a konec, který jsem považoval za důležitý, tady jaksi není. Filmu chybí účel, který je v knize poměrně dobře popsán. Cesta prostorem je prezentována jinak. Místo Saturnova měsíce se letí jen k Jupiteru. Je tu spousta odchylek, které mě mrzí, ale spousta věcí, které předčily má očekávání. Černá deska nebo třeba pohodářský sympaťák HAL 9000 zůstal stejný. No víceméně docházím stejně k závěru, že srovnávat se moc nedá právě kvůli jisté osobitosti, které obě média mají. Snad jen místy mě mrzela zbytečná roztahanost způsobená nejspíš Kubrickovou fascinací prázdým vesmírem. Hvězdička dolů je za jistou pitoresknost v první půli, která je způsobena tím, že "budoucnost" místy stále působí jako 70tá léta, zároveň je však neuvěřitelně pokroková a promyšlená. Je to čistě subjektivní pohled na věc a starým pardálům to asi ani nepříjde, jenže já jsem v tomhle ohledu dost choulostivý. Může za to právě ta věc, že snímek předběhl svou dobu. Díky tom ale stanovil jisté standardy v žánru takže... pff.(12.7.2009)
-
ClintEastwood
Otevři ty dveře, HALE! Jediné, alespoň trochu trefné přirovnání se skrývá pod slovem - senzační. Všechny filmové spektákly převyšující, traumatizující, vzrušující a navždy fascinující podívaná, která doposud nebyla na poli sci-fi překonána. Jeden z nejkontroverznějších snímků filmové historie a neuvěřitelně působivé spojení hudby a obrazu, které vyvolává už několik desetiletí spousty otazníků a doměnek. Nemůžu uvěřit, že toto dílo bylo natočeno v roce 1968. Stanley Kubrick byl režijní génius, pro kterého bylo filmové plátno hlavně prostředkem, jak divákovi sdělovat své myšlenky a vize. Pesimistická Kubrickova vize, že může být hůř. Zde jsem poznal odvrácenou stranu filmového umění. Po technické stránce dodnes asi vrchol kinematografie. Úvod filmu se odehrává v dávné minulosti. Nedaleko tlupy pralidí se objeví podivný obelisk, který předky lidí během opakovaných seancí naučí používat nástroje a zbraně. Tím výrazně zlepší jejich šanci na další přežití, zejména v souboji s konkurující tlupou – její vůdce je právě pomocí zbraně zabit a tlupa zahnána na útěk. Děj filmu se vzápětí geniálním a známým střihem (kost triumfálně vyhozená do vzduchu se mění v kosmickou loď) posune o miliony let později. Další část se odehrává v roce 2001. Lidstvo objeví na Měsíci záhadný útvar neznámého původu, zvaný monolit. Útvar se vydává prozkoumat doktor Heywood R. Floyd. Záběry z cesty ve filmu představují přelom v technice filmových triků a dodnes působí mimořádně věrohodně. Po přistání (a vysvětlovacím setkání s osazenstvem měsíční základny) se Floyd vydává k z podzemí vykopanému monolitu. Ten náhle (v knize po ozáření slunečními paprsky) vyšle rádiový signál k planetě Jupiteru (v knize k Saturnu). Po roce se k Jupiteru vydá kosmická loď Discovery s úkolem zjistit údaje o příjemci signálu. Kvůli utajení ale přinejmenším bdělá část posádky (druhá část posádky je v hibernaci) nezná celý obsah mise. (Podle pozdější knihy palubní počítač HAL 9000 je o skutečném cíli mise informován, což vede ke konfliktu v jeho „vědomí“. Tento rozpor ústí ve snahu odstranit zdroj konfliktu, kterým je jeho lidská posádka.) Počítač začíná vykazovat známky poruchovosti (kniha to vysvětluje tak, že začíná úmyslně vytvářet konfliktní situace, ztěžující komunikaci s pozemním řídícím střediskem). Posádka zvažuje možnost jeho vypnutí. V reakci na to HAL pomocí dopravní „kapsle“ zabije člena posádky Franka Poola, který se pokoušel vyměnit (resp. vrátit na místo) údajně vadnou řídící jednotku pro komunikaci se Zemí. David Bowman se vydává za ním, HAL ho však (i s kapslí, ve které je pro určitou dobu v bezpečí) odmítá pustit zpátky. Zároveň odpojuje od životních funkcí i hibernované členy posádky (na ukazatelích se objeví nejdřív upozornění „životní funkce ohroženy“ vystřídané upozorněním „životní funkce ukončeny“). Bowman se rozhodne vrátit se do lodi nouzovým východem ve skafandru, zapomněl však přilbu, čehož si HAL je vědom. V ideově i technicky velmi zajímavé scéně se Bowmanovi během několika sekund podaří dostat se z kapsle, proniknout do přechodové komory lodi, uzavřít ji a vpustit do ní přívod kyslíku. V další velmi emotivní scéně Bowman vytahuje jednotlivé moduly z „mozku“ počítače a stroj postupně „hloupne“ – Halův hlas ztrácí lidské rysy a hloubku formulací a nakonec zcela zmlkne. V tom se spustí monitor kde dr. Floyd vysvětluje pravý účel cesty. Bowman pokračuje v misi sám. Pomocí dalšího obelisku proniká mimozemským komunikačním kanálem do jiné dimenze. Psychedelická ilustrace průletu jinými světy je podle některých kritiků vizuálně nejpůsobivější scénou filmu, podle jiných nudnou barevnou show. Další scény filmu (svět do něhož se Bowman dostane) jsou alegorické a jejich výklad je ponechán na divákovi. Jeho osobnost je nakonec transformována do nehmotné podoby „hvězdného dítěte“, které se vrací k planetě Zemi (v knize dokonce zachraňuje Zemi před jadernou apokalypsou). Jeden z možných výkladů je zánik staré formy lidské existence posun lidstva k jiným měřítkům a dimenzím (je analogický k pokroku lidí z dimenze zvířat do dimenze civilizace). Film patřil ve své době k vrcholům tehdy populárního směru technizované sci-fi, doprovázené náročnými triky s důrazem na technickou stránku věci. Kosmická plavidla i přístroje jsou filigránsky modelované a uvěřitelné, snaha o realistické podání je dovedena do detailů - např. přistání kosmického plavidla na Měsíci je doprovázeno „odfouknutím“ amortizátorů, které zvedne měsíční prach. Mj. v důsledku toho byl rozpočet filmu překročen téměř dvojnásobně a dosáhl na 70. léta rekordních 10,5 milionů USD.(22.2.2010)
-
zelvopyr
Nejdokonalejší filmová nuda :) ... zdlouhavé, moc se tam nemluví, nejsou tam benzinové výbuchy jako v "pořádném současném americkém filmu"..... a přesto je na 5 hvězdiček.... Bez tohoto filmu by byla světová kinematografie značně chudší.(8.9.2006)
-
petero
Pustil som sa do toho asi 3x ale nikdy som to nedopozeral. Nuda ale triky stoja za to.(7.12.2006)
