Mechanický pomeranč

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Kubrickův perfekcionistický sci-fi majstrštyk, kde jako jeden z mála geniálních režisérů opět dokázal, že hudba tvoří půlku filmu. V případě Kubricka to je navíc výborně vybraná převážně vážná hudba. Scéna znásillnění při šťastném songu Zpívání v dešti, nebo mučení Alexe Beeethovenovou Ódou na radost, tomu říkám nápad a odvaha. K tomu vizuálně dokonalá budoucnost (snad až na ty mikrokazety), mnohem dokonalejší newspeak než v ve filmu 1984, vymakaný scénář a skvělá kamera. Trailer je zde na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/5395-mechanicky-pomeranc-clockwork-orange-a/videa/ (16.08.2009)

Stanley Kubrick je jeden z těch legendárních režisérů, ke kterým je třeba chovat úctu. Clockwork orange je nepřekonaná legenda (kurva Rating X!), který nemá obdoby a i po víc než čtyřiceti letech má co nabídnout! První půlka je geniální, ta druhá s léčením už mě tak nebrala, ale samotný konec mě potěšil. Absolutně jsem nevěřil, že Malcolm McDowell byl dřív takovej bůh...80% (23.07.2014)

Mechanický pomeranč je i po 35 letech stále aktuální a nadmíru expresivní výpovědí o všudypřítomném a neustupujícím násilí a jeho roli ve společnosti. Jde zřejmě o nejlepší Kubrickův film a troufám si říct, že kdyby tento režisér nenatočil nic jiného, zařadil by se stejně mezi nejvýznamnější autory v dějinách kinematografie. Tohle je prostě snímek, který uchvátí nejen svým výtvarným řešením, svéráznými dialogy a naprosto dokonalým herectvím Malcolma McDowella (Alex de Large), ale Kubrick v tomhle filmu světu přináší děsivou zprávu o tom, co je násilí a jak ho vlastně většinová společnost vnímá a přijímá. Na jedné straně tu je násilnický bezskrupulozní hejsek, kterému je svatý jen Ludwig van, a na straně druhé je společnost, která se takovýchto týpků děsí a neváhá použít i tak radikálních (a vlastně násilnických) metod, aby se toho trnu v patě zbavila. Ovšem paradoxně odmítá "vyléčeného" Alexe přijmout v jeho nové roli a dopouští se na něm stejného násilí, jako kdysi on na společnosti, a současně mu bere něco, co činí člověka člověkem - volbu být takovým nebo onakým. Násilí plodí násilí a nic jiného než násilí. To je ten pravý smysl filmu a nechápu dobové reakce tisku a veřejného mínění, které obviňovaly Kubricka z podněcování násilností... Ironie osudu chtěla tomu, že potrefená husa zakejhala... Takže: Usedněte do pohodlného sofa, dejte si moloko obohacený o vellocett a nechejte se tolšokovat kapkou brutálního ultranásilí. Fantastický film! (28.04.2006)

Vizuálně a morálně poutavý film, který vás donutí se zamyslet. Pokud tedy nejste útlocitnější povahy, to totiž možná skončíte s žaludkem v krku. Mně osobně to až tak hnusné nepřišlo, a tak se můžu uctivě sklonit před nechutnou zhýralostí Malcolma McDowella, před kterým by zbledl závistí i onen příslovečný obraz Doriana Graye, před panem Kubrickem, který opět vypustil do světa pěkně kontroverzní kus, a před (tehdy ještě) Walterem Carlosem, jehož elektronické předělávky "Ludwiga Van" skutečně nemají obdoby. Bravo, bravo. (09.12.2005)

Anarchistická odysea. Klub rváčů 70. let. Je jedno, jak tomu budu říkat. Důležité je, že jsem kontroverznější film v životě neviděl a jeho první polovina je pro mě tím největším filmovým zážitkem za poslední roky. Nebýt závěrečné utahané půlhodiny, která slouží k zamyšlení, tak se Mechanický pomeranč zařadí v mém pomyslném žebříčku na 2. místo. Správně, těsně za Klub rváčů. Alex i jeho životní příběh mě donutil k zamyšlení a zároveň mě i pobavil. Nemůžu opomenout skvělou hudbu, která dává filmu neuvěřitelný odpich. První setkání s Kubrickem dopadlo na jedničku. (19.04.2010)