Režie:
Stanley KubrickKamera:
Russell MettyHudba:
Alex NorthHrají:
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton, Peter Ustinov, John Gavin, Nina Foch, John Ireland, Herbert Lom, John Dall, Harold J. Stone (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton a Peter Ustinov v americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary... Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74–71 před naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledají svobodu. Jeho armáda je stále silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit se domů. V samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (361)
Čas prověřil hodnotu tohoto výpravného historického filmu přetékajícího patosem, kýčovitými kulisovými scenériemi a husitským životním stylem, včetně Kirka Douglase, který byl na roli panice i gladiátora tak trochu za zenitem, zvlášť při mnohem nižší životnosti tehdejších obyvatel, beztak by mnoho vztyčených palců v cirku nespatřil, nu, i ten můj míří k zemi, což mě kvůli S. Kubrickovi mrzí dvojnásob. ()
Režiséra S. Kubricka nejvíce obdivuju za to, jak výrazného otisku se mu podařilo docílit v každém filmovém žánru do nějž se opřel šířkou svého tvůrčího umu... a že jich bylo - co film, to klasika svého žánru. A není tomu jinak ani v případě "Spartakuse", jednoho z předních představitelů monumentálních "sandálových" velkofilmů let padesátých a šedesátých. Od většiny svých souputníků se odlišuje především tím, že neklade důraz na náboženské (křesťanské) "otázky", ale upíná svou pozornost pouze na lidi a jejich boj, ať už o svobodu či o moc. Ve filmu vystupuje skutečná herecká garnitura své doby, díky níž i například delší pasáže z Říma, které by se dali dost možná považovat "jen" za jistou výplň k hlavní ose příběhu, povstání otroků, působí nebývale silným dojmem. Hodně pěkně také vyznívá milostná linka mezi Varinií a Spartakem, jež je poměrně příjemně a vkusně ošetřena. Ostatně, je mimořádně zajímavé sledovat způsoby nasvícení a "mlžení" obrazu při detailních záběrech na J. Simmons... filmaři z předpůlstoletí si uměli opravdu vyhrát s tím, aby jimi vyvolené ženy, v okamžicích kdy se to po nich "žádá", vypadaly a působily jako z Olympu právě sestoupivší nedotknutelné bohyně. A ony jimi byly... ()
Spartacus je medzník filmovej tvorby režiséra Stanleyho Kubricka. Na jednej strane je tu vidieť, že nemal až takú voľnú ruku ako pri iných filmoch, čo možno súvisí aj s tým, že svojich zaužívaných spolupracovníkov zamenil za úplne nových a konečne mal dosť peňazí na to, aby natočil to čo chce, aj keď sa to tak zoberie tak ruky mu poriadne zviazalo štúdio universal a kirk dauglas. A aj napriek tomu sa Kubrick nedal odradiť a natočil pôsobivý historický spektákel, ktorý síce postráda Kubrickovú originalitu a jeho prítomnosť v každom políčku filmového materiálu, ale zase na druhú stranu sa vôbec nehanbím priradiť Spartakusa k takým historickým skvostom ako sú Wylerov Ben- Hur a Kurosawoví Siedmi Samurajovia. Tri hodiny doslova ubehli ako voda a je tu veľa pôsobivých scén, ktoré sú len podčiarknuté kvalitnou hudbou a prvotriednym herectvom. Davové scény sú fenomenálne a vy doslova cítite každého jedného komparzistu, ktorý sa objavil na scéne. Herecké výkony sú dych berúce. Či už sa jedná o famózny herecký koncert Kirka Douglasa, alebo o chladný a sebaistý prejav Laurencea Oliviera. Títo dvaja sa doslova bijú o vašu priazeň. A rovnako ich postavy zaberajú väčšinu stopáže tohoto filmu, preto je celkom vtipné, že sa našiel niekto kto ich svojim spôsobom prečúral a to Peter Ustinov, ktorého môžem bezkonkurenčne vyhlásiť najlepšie za hranou postavou v tomto filme a ktorý si právom došiel po oscara. Po tomto filme, si Kubrick začal točiť po svojom a už bez Ameriky, aj keď rozhodne jeho posledný americký film nie je zlý. Aj keď mi nedá podotknúť, že film je scénaristický podaný tak, že by sa kľudne mohol volať " Panic Spartakus sa zamiluje, vzbúri sa, stane sa mužom a tiahne do Ríma aby tam bol ukrižovaný" ale to sa zdalo producentom asi príliš dlhé. Ale vzhľadom na to, že celé dianie trojhodinového filmu sa dá zhrnúť do jednej vety, len dokazuje aký je Kubrick umelec, pretože bez tých troch hodín, ktoré by ste strávili pozeraním, vám tá veta nebude znieť tak ako teraz mne. ()
Asi nemůžu říct, že zklamání. Já to tak trochu čekal po-té, co příběh, díky nedávnému zhlédnutí nové verze, znám nazpaměť. Ale rozhodně bych to na novou verzi svádět nechtěl. 2 věci mě na tomto filmu udivily a zaujaly především. Tou první, a dalo by se říci v pozitivním smyslu, byl neuvěřitelný počet komparzistů. V jednu chvíli jich tam museli být snad desetitisíce. V dnešních filmech to vyřeší mohutným vizuálním efektem, ale v té době to muselo stát opravdu neuvěřitelné množství peněz a trpělivosti všechno to uhlídat, pokud to tedy nejsou skutečně dokonale se pohybující modely . Tou druhou je bohužel značná historická nepřesnost. Po zhlédnutí nové "televizní" verze, kde byly také značně zjednodušeny spartakovy cesty (kde to vypadalo, že nepřechází stovky a stovky kilometrů přes celý apeninský poloostrov, ale pouze několik málo desítek a kde dalším zjednoduššením bylo nedostatečně věrohodně vykreslené důvody počínání armády otroků chodit stále sem a tam přes celou Itálii). Těšil jsem se, že Kubrick si takovou příležitost nenechá ujít. Ale mýlil jsem se, on raději cesty sem a tam vynechal vůbec. Škoda. A abych jen nehanil. Hudba se mi nezdála příliš kvalitní, na to, že se jedná o velkofilm, ve kterém se skladatelé mohou v klidu vyřádit....o co to, jo ta chvála....herci jsou vybraní dokonale, bitvy (tedy spíš bitva) je udělaná skvěle. Je ohromně zmatená - a to je tentokrát opravdu chvála....a ještě něco: "Já nejsem Spartacus!" ()
Natočil to Kubrick, ale není to Kubrick. Co je to? Spartakus! Olivier opět předvádí nadstandartní herectví, Simmondsová je neodolatelná, Douglas je správňácký fešák nikoliv rebel a barbar a to je prostě chyba. Římané se běžně oslovují "gentleman" a spoustu dalších drobností, které ruší. Na bitvu divák čeká 150 minut a kdyby se při tom čekání alespoň divák dočkal nečeho zajímavého, ale ne, sleduje táhlou telenovelu. Scény z výcvikového centra gladiátorů byly zajímavé, ale rychle ukončené na úkor ...muckání :( Simmonsové s Douglasem to spolu sluší, ale od historického válečného velkofilmu chci trošku něco jiného. Nadhodnocovat jen kvůli tomu, že je to Kubrick nehodám. Nevadí mi, že se jedná o klasický hollywoodský velkofilm, ale vadí mi, že Kubrick ho natočil rutinně bez zajímavých nápadů a byť jen jediné kulervoucí scény. Vzhledem k očekávání, obrovské zklamání. Jediný Kubrickův film, který už si znovu nepustím. Není důvod. 65% ()
Galerie (160)
Zajímavosti (69)
- Šest týdnů se točila bitva mezi římskými legiemi a Spartakovou armádou. (Kulmon)
- Pro restaurovanou verzi z roku 1991 bylo potřeba namluvit některé věty za Laurence Oliviera. Vdova Joan Plowright si vzpomněla, že ho velmi dobře napodobil Anthony Hopkins a ten se toho ujal. Tvůrci mu za to poděkovali v závěrečných titulcích. (Kulmon)
- Úvod filmu, do doby než je Spartakus koupen do gladiátorské školy, natočil režisér Anthony Mann. Kvůli neshodám s Kirkem Douglasem a zaneprázdněnosti na filmu Cimarron a na přípravách filmu Cid z filmu odstoupil. (sud)
Reklama