• golfista
    *****

    Povstání otroků v jednom z nejlepších historických filmů všech dob. "Já jsem Spartacus ! Já jsem Spartacus ! Já jsem Spartacus ! ............." - nezapomenutelné !(26.2.2003)

  • Kass
    ****

    Režiséra S. Kubricka nejvíce obdivuju za to, jak výrazného otisku se mu podařilo docílit v každém filmovém žánru do nějž se opřel šířkou svého tvůrčího umu... a že jich bylo - co film, to klasika svého žánru. A není tomu jinak ani v případě "Spartakuse", jednoho z předních představitelů monumentálních "sandálových" velkofilmů let padesátých a šedesátých. Od většiny svých souputníků se odlišuje především tím, že neklade důraz na náboženské (křesťanské) "otázky", ale upíná svou pozornost pouze na lidi a jejich boj, ať už o svobodu či o moc. Ve filmu vystupuje skutečná herecká garnitura své doby, díky níž i například delší pasáže z Říma, které by se dali dost možná považovat "jen" za jistou výplň k hlavní ose příběhu, povstání otroků, působí nebývale silným dojmem. Hodně pěkně také vyznívá milostná linka mezi Varinií a Spartakem, jež je poměrně příjemně a vkusně ošetřena. Ostatně, je mimořádně zajímavé sledovat způsoby nasvícení a "mlžení" obrazu při detailních záběrech na J. Simmons... filmaři z předpůlstoletí si uměli opravdu vyhrát s tím, aby jimi vyvolené ženy, v okamžicích kdy se to po nich "žádá", vypadaly a působily jako z Olympu právě sestoupivší nedotknutelné bohyně. A ony jimi byly...(31.7.2005)

  • Ajantis
    *

    Naivně jsem očekával historický film, ale když se vypravěč rozhovořil o pohanské tyranidě Říma, diktátorech a strašlivé chorobě jménem otrokářství, tvrdě jsem dopadl na zem. Na druhou stranu co chtít po Římu, kde se mluví anglicky, že. S historii a reáliemi se nikdo příliš nepáral, téma Spartakova povstání je jen zastřešením pro unifikovanou hollywoodskou slátaninu, která by měla mít lehký nádech minulosti "tam někde za oceánem". Nevkusná romance, spousta dojemné hrdosti, patosu a žvástů o svobodě... Co na tom, že se na to nedá dívat, postavy jsou ploché a vůbec to pohromadě nefunguje. Chvílemi jsem měl silný pocit, že Spartakus pochází z východního bloku, protože takové nadšení pro budování komunismu, jaké projevují Spartakovi otroci, se hned tak nevidí. I když tu spoustu šťastných záběrů na chudé, ale o to více se milující rodiny bych milerád oželel. Rovněž je na filmu vidět, jak zoufale se nedostávalo peněz, směšná kreslená pozadí bijí do očí a celé to působí hrozně vidlácky - souboje připomínají podprůměrný LARP z doby husitské. Párkrát jsem se uchichtl u té komediální roviny filmu, ale to je z pozitiv vše.(28.4.2007)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • - Piráta Tigrana Levanta měl původně hrát Orson Welles. Nakonec ho hrál rodilý Pražák Herbert Lom. (Kulmon)

  • - Poslední film, který Stanley Kubrick natočil v USA. (sud)

  • - Scéna, ve které jezdci kráčí po mramorových schodech, probíhala na hradu San Simeon Wiliama Randolpha Hearsta. Na stejném hradu probíhalo natáčení filmu Kmotr (1972). (gogos)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace