Rudovous
-
Akahige
-
Červenobradáč
-
Červenofúz
-
Red Beard
Drama
Japonsko, 1965, 185 min
Režie:
Akira KurosawaObsah
-
V druhej polovici devätnásteho storočia prichádza na kliniku Košikawa mladý lekár Noboru Jasumoto. Naráža tu na množstvo nariadení svojrázneho, despotického, neústupčivého a navonok odmeraného mestského šéflekára, ktorého každý podľa farby jeho brady volá Červenobradáč (Toširo Mifune). Mladý internista je znechutený spôsobom vedenia kliniky a chce odísť, ale nemôže. Preto sa rozhodne ignorovať všetky nariadenia a predpokladá, že ho hlavný lekár prepustí. Postupne však spoznáva, že každé z nariadení má svoj zmysel a že jeho nadriadený je výborný lekár, ktorý lieči predovšetkým dušu človeka a popritom aj telo. Napriek finančným problémom neprestáva liečiť nemajetných a na ich ochranu sa nebojí postaviť zoči-voči presile.
Je to film o živote a umieraní, o nemilosrdnej pravde a "milosrdnej" lži, o chudobe a bohatstve. O pravej láske, ktorá nie je zmäkčilá, ale primerane prísna, aby vychovávala. ČERVENOBRADÁČ je posledným čiernobielym filmom Akira Kurosawu. Zároveň sa ním akoby uzatvára kruh spoločnej spolupráce úspešnej režisérsko-hereckej dvojice Kurosawa-Mifune. Ako ich spolupráca začala filmom z lekárskeho prostredia OPITÝ ANJEL, tak skončila po šestnástich rokoch týmto filmom z rovnakého prostredia. Snímka, ktorej natáčanie trvalo dva roky, získala v roku 1965 na MFF v Benátkach hlavnú cenu za herecký výkon Tošira Mifuneho. (Turiec)
V druhej polovici devätnásteho storočia prichádza na kliniku Košikawa mladý lekár Noboru Jasumoto. Naráža tu na množstvo nariadení svojrázneho, despotického, neústupčivého a navonok odmeraného mestského šéflekára, ktorého každý podľa farby jeho brady volá Červenobradáč (Toširo Mifune). Mladý internista je znechutený spôsobom vedenia kliniky a chce odísť, ale nemôže. Preto sa rozhodne ignorovať všetky nariadenia a predpokladá, že ho hlavný lekár prepustí. Postupne však spoznáva, že každé z nariadení má svoj zmysel a že jeho nadriadený je výborný lekár, ktorý lieči predovšetkým dušu človeka a popritom aj telo. Napriek finančným problémom neprestáva liečiť nemajetných a na ich ochranu sa nebojí postaviť zoči-voči presile.Komentáře uživatelů k filmu (117)
-
Houdini
Zlatý Lev - výběr(16.12.2005)
-
DaViD´82
Společně se Sedmi samuraji nejlepší Kurosawův snímek. Příběh mladého lékaře nastupujícího na zkušenou do nemocnice pro chudé je strhující a dokáže zaujmout především díky osudům obyčejných lidí. Přes tři hodiny stopáže vůbec nenudí a nebýt do filmu nezapadající jedné bojové scény, tak ani není co vytýkat. Není zde ona otravná teatrálnost, která "zdobí" některé jiné snímky tohoto japonského velikána, pro zdlouhavost tu také není místo a snad poprvé je u Kurosawova snímku dobře využitá hudba. Výsledek je sice jednoduchý a komorní, ale v tom je právě jeho síla a největší přednost, jelikož se může naplno soustředit na osudy, chování a pohnutky jednotlivých postav. Všichni herci hrají skvěle, ale jednoznačně nejlepší je tradičně charismatický Toshiro Mifune ve své životní roli zdánlivě despotického lékaře s dobrým srdcem. Důkaz, že výtečnému filmu stačí pár herců, dobrý scénář, pár interiérů a naprosté minimum exteriérů. Humanistický snímek, který patří k vůbec nejlepším japonským dílům. Škoda, že Rudovousem po šestnácti společných filmech skončila jedinečná spolupráce dnes již legendární dvojice (nejen) japonské kinematografie.(3.2.2007)
-
Shadwell
Autorský koncept, který v 50. letech ustanovil režiséra za tvůrce-Boha, není pomýlený jen z důvodu nemožnosti nahlížet komukoliv do hlavy a teamworkingu širšího ansámblu na díle, rovněž je problematický z hlediska autorů-značek, vůči nimž cítí divák pokoru a jihne, ztrácí soudnost. Slovy klasika: Dobrý režisér špatné filmy netočí. ____ Mixne-li se jakýkoliv film asijskou provinciálností, kde se s oblibou řeší sondy mezi obyčejné lidi po vzoru neorealismu, vyleze z něj zákonitě společenský komentář, nic víc, a totéž se přihodilo zde. Kurosawa podobně jako Godard miloval klasické hollywoodské filmy a sám nevěděl, kam patří, zda na Východ, či na Západ, zda následuje práci kamenu japonského filmu 30. let, režiséra Ozua, mistra střihu a detailu, nebo Mizogučiho táhlé, distancovaný záběry. Kurosawa sám přiznal, že v každém jeho filmu jsou maximálně 3-4 minuty skutečné kinematografie. Dobrá, ale kdo je má v těch pře-timeovanejch špageťácích hledat? ____ Doktoři zde spíš rozmlouvají, než léčí, Kurosawa převádí denní pinožení do pokojné filozofické roviny o moudrém a přísném učiteli, pod jehož vedením vstupuje žák na cestu k dobru (nemocnice je zčásti vězením – nápravnou, a zčásti tělocvičnou – bojové sporty taktéž očišťují duši nezvedených mladíků), což je snad jediné východisku filmu; jeho relativita v posunutých dialozích mezi vývojem postavy a jejím výchozím stavem. Je třeba vnímat, co postavy říkají, ne jak to říkají. Červenobradáč ale není geniální, ani vizionářský. Musíte ho tolerovat víc, než on bude tolerovat vás.(22.4.2008)
-
Kulmon
Zajímavosti: Natáčení trvalo dva roky. *** Tento snímek znamenal konec spolupráce mezi Kurosawou a Mifune. *** Rudovous je poslední Kurosawův černobílý film. *** Kurosawa řádal, aby nemocnice byla vystavena ze starého dřeva, které se tehdy užívalo v tamější oblasti. *** Jediný film Akira Kurosawy, kde se objevila nahota.(6.9.2007)
-
H34D
Rudovous je postava, kterou by si toužil zahrát snad každý herec. Moudrý lékař i učitel, duchem velký, ale chováním stále skromný, pomáhající chudým, řídící se samurajským kodexem cti a trochu netradičně i životním pragmatismem (použití milosrdné lži), zkrátka je to člověk se srdcem, mozkem i vousy na pravém místě. Přestože je v prvé řadě doktor, film je spíše o léčení (a vzdělávání) ducha, než těla a to z něj dělá docela hodnotné a nadčasové dílo. Nadčasové však pouze svým obsahem, nikoliv formou - dlouhé, statické záběry, nevábné prostředí a mizanscény, neztravitelně zdlouhavá a nudná kompozice - z dnešního pohledu. Nechci říct, že Rudovous by měl být kratší, nebo akčnější, protože pak by to nebyl Rudovous, tento film je zkrátka součást historie, nad kterou jeden oněmí fascinací, zatímco druhý jednoduše usne... 5/10(2.1.2009)
-
flanker.27
O podstatě lékařské profese aneb co je to humanismus. Po Sedmi samurajích druhý film kombinace Kurosawa + Mifune, který je na maximum. Nechť se dívají ti, kteří myslí, že zdravotnictví má sloužit především několika jednotlivcům.(29.3.2007)
-
Falko
Moj prvy film, ktory som od Kurosawu videl a som velmi milo prekvapeny. Ani som necakal, ze ma az tak budu zaujimat osudy roznych ludi, ci uz chudobnych, chorych, alebo aj tych, ktori nemaju len fyzicke bolesti, ale aj dusevne z roznych dovodov. Ani dlzka filmu mi neprekazala a cas mi uletel, ani neviem ako. Najviac sa mi pacila druha polovica filmu s krasnou hudbou, kde do nemocnice zobrali dievca, ktore bolo stale bite a umyvala podlahu alebo chlapec, ktory kradol, pretoze jeho rodina bola chudobna. Ale vlastne ma zaujal kazdy pribeh, kazdeho cloveka, preto 5 hviezdiciek... 31.12.2008 _____ Toshiro Mifune - (Dr. Kyojio Niide, ´Akahige´ Red Beard) +++ Yuzo Kayama - (Dr. Noboru Yasumoto) +++ Tsutomu Yamazaki - (Sahachi) +++ Reiko Dan - (Osugi) +++ Miyuki Kuwano - (Onaka) +++ Terumi Niki - (Otoyo) +++ Hudba: Masaru Sato +++ Produkcia: Akira Kurosawa +++(10.8.2008)
-
sportovec
Z toho mála fakt o Kurosawovi, která jsou pro mne dostupná, se zdá být zřejmé, že tento film svým způsobem jakoby uzavíral režisérovo dílo. Jeho hlavní téma, za které lze považovat stopování modernosti a lidství v novějších japonských dějinách (v zásadě nejde před éru šogunátu, tj. jen výjimečně pod rok 1600), je v tomto případě aplikováno na péči o nedotknutelné, ty z nejhlubšího dna japonské společnosti. Kurosawovo nahlížení za kulisy slov gejša, šintoismus, samuraj, bonzaj je důsledné a ve své břitké kritičnosti poprávu nemilosrdné. Hloubka a důkladnost jeho introspektivy jsou mimořádné a ovlivňují i pojetí děje, které se z evropského hlediska může jevit jako zvlášť statické. Na hodnotách a přínosu filmu to však pro zasvěceného diváka, připraveného naslouchat i vnímat, nemění nic.(27.8.2007)
-
Paldini
Žádná moderní korejská romance, ale druhá polovina tohohle starého černobílého filmu mě tak emočně odrovnala, že jsem brečel jak malý kluk a nestydím se za to. Krása.(14.1.2007)
-
zelvopyr
Epizody, poměrně chabě slátané dohromady. Podle mého mínění ani skvělá režie nedokázala vyrovnat polopatičnost scénáře. A jako pohádka o prozření a správných hodnotách.... hm, hm. Nicméně pozoruhodný Mifune exceluje, např. scéna při inkasování peněz za léčbu boháče byla podle mne jedna z jeho vrcholných....(28.10.2006)
-
kinej
Další skvost. Tentokráte nám Kurosawa poskytuje široký rozptyl pohledů do osudů obyčejných lidí Japonska 19. století. Další stavební kámen Kurosawovy tvorby opět dokazuje, že kvalitní film má co nabízet i 40 let po svém vzniku. Opět je zde spoustu kvalitních herckých výkonů a i tentokráte je všechny s přehledem válcuje charismatem přetékající doktor v podání Toshira Mifuneho. Dokonce jsme svědky akční vsuvky, což bych od tohoto dramatu nečekal, tato scéna ovšem nepůsobí nijak nepatřičně.(25.11.2005)
-
paascha
Prvotřídní kvalita. jen bych chtěl vidět, jak doktora každý volá Červenobradáč:-)) Možná v Blavě, hi hi hi:-))(25.1.2008)
-
FateKEEPER
Zpočátku mě děsila předlouhá stopáž, nakonec mi ale film utíkal lépe, než o polovinu kratší Rašómon. A znovu mě Kurosawa přesvědčuje, jak dobře dokáže zobrazovat lidské příběhy a hlavně povahy jejich postav. Nádherně odvyprávěný příběh mladého doktora a jeho dospívání v ohledech vlastní příslušnosti, na kterém musim ocenit především ohromnou pestrost, týkající se emotivních poloh snímku - dokáže být jemný, laskavý, hravý, veselý, ale i tvrdý, drastický, nemilosrdný a smutný, přitom žádná scéna nepůsobí nepatřičným nebo zbytečným dojmem. A nad tím vším ční jako totem postava doktora Niideho - Rudovouse. Toshiro Mifune je v jeho roli skvostný. Nejcharizmatičtější postava, jakou jsem (nejen) poslední dobou ve filmu viděl.(21.7.2007)
-
balone
Nechci nijak ubírat na vyníkajícnosti Sedmi samurajů, ale Rudovous je podle mě nejlepší Kurosawovo dílo.(21.7.2009)
-
stilgar1
Silně emotivní psychologicko filosoficky laděný snímek, vyprávějící o lidských citech, ctnostech a špatnostech. Dlouhá stopáž filmu ani trochu neublížila, spíše naopak. Málokterý film toho dokáže nabídnout tolik, jako tento Kurosawův klenot. 10/10(16.2.2008)
-
RHK
Kurosawův pomalý, ale lidsky strašně krásný snímek Rudovous. Napodruhé už plný počet bodů i přes 3-hodinovou délku. Spousta nezapomenutelných scén a příběhů - např. Yasumotovo zachránění před narušenou vražedkyní s jehlicí, uzdravení uzavřené týrané dívky Otoyo unesené z nevěstince péčí Rudovouse a mladého doktora Yasumota, kvílivé volání kuchařek do studny pro navrácení duše umírajícího chlapce "Rejska", dojímavé a strhující osudy umírajících pacientů... Pěkná hudba Masaru Satôa, jednoho z nejžádanějších japonských filmových skladatelů. Trailer: http://www.csfd.cz/film/5418-rudovous-akahige/videa/(22.12.2008)
-
Crocuta
Coby obdivovatel hereckého umění Toshira Mifuneho a nadšený příznivec tvorby Akira Kurosawy jsem si "Rudovousem" doplnil mezeru ve znalosti jejich filmografie. Abych se vyhnul nicneříkajícím superlativům poznamenám jen tolik - tento snímek je nadčasovou lekcí etiky a obyčejné lidskosti a jeho první část, kdy přichází ke slovu osamělost a trýzeň umírání, snese srovnání s Bergmanovými "Šepoty a výkřiky".(22.12.2008)
-
Xeelee
Tenhle film by si měl pustit každej lékař. Hned by bylo na světě o něco líp :-) V životě člověka není nic velkolepějšího než jeho konec.(31.5.2008)
-
ork
For ME 90%(5.9.2008)
-
rejzanek
Tento snímek jsem už určitě kdysi dávno viděl, ale už to byla velmi dlouhá doba a proto jsem se rozhodl, že si ho pustím znovu.Na to jak je film starý, je v mnohém aktuální i v dnešní době, hlavně co se týká asi zobrazení chudoby , blahobytu a hlavně, podle mě pomoci druhým lidem v nouzi, což postava rudovouse v podání Toskiro Mifuneho splňuje naprosto bezezbytku a velice přesvědčivě. Asi nějvětšího protihráče má v mladém nastupujícím doktorovi v podání Tsutomu Yamazaki , který zpočátku rudovousem veřejně opvrhuje, nedůveřuje je mu, ale nakonec mu dá přednost před nabídkou daleko lukrativnějšího místa a setrvá raději na místě daleko horším. Ruku na srdce, kdo z nás by to v dnešní době udělal?(19.9.2011)
