Dode's-Ka Den

Dode's-Ka Den, Akiru Kurosawu, mi síce ponúkol naozaj množstvo rozličných postáv na okraji japonskej spoločnosti, a to so vskutku naprosto nepredstaviteľne ťažkými životnými situáciámi, až mi normálne tých ľudí bolo miestami skutočne veľmi ľúto, keďže neustále bojovali s「veternými mlynmi」, pričom, zároveň ten počet všetkých vystúpujúcich charakterov, jednoznačne vnímam a pociťujem, ako snáď najväčší『kameň úrazu』, pretože sa skrátka poriadne nevenoval ani jednému z nich, ku komu by som si vlastne mohol aspoň trochu vybudovať - buď akési väčšie sympatie, alebo proste ďalej nadviažem v tom zmysle, že rovnako nemôžem tiež prehlásiť, že by mi bol niektorý z nich - viacej sympatickejším, skôr by som to pomenoval zrovna tak, že by som si dokonca našiel i svoju obľúbenú postavu, ale bohužiaľ musím skonštatovať to, že ani nebolo dostatok času - sa s ňou bližšie identifikovať, či povedzme, zoznámiť sa, lebo režisér pomerne často prestrihával medzi týmito postavami, kvôli čomu na mňa tento film pôsobil mätúcim, rušivejším dojmom, čo mu súčasne strhávalo percentá smerom nadol, že som popritom istý čas rozmýšľal práve nad tým, či by som náhodou nemal ísť s hodnotením ešte trošku nižšie, a to len na 2* , no svedomie mi to jednoducho vôbec nedovoľovalo, aby som tak následne i učinil. • V podstate by sa dalo povedať, že k tomuto režisérovi prechovávam nekonečný rešpekt a hlbokú úctu, a tak predsa dokážem prižmúriť jedno očko, aby som zase voči nemu nebol strašne prísnym katom, čo by si určite nezaslúžil nielen on, ale ani jeho (ne)úspešný počin, kvôli ktorému chcel potom spáchať samovraždu, no taktiež som si medzitým stihol všimnúť, že podobným spôsobom uvažovali i niektoré postavy z tohto snímku, čiže tým pádom sa vytvára akási zvláštna paralela medzi fikciou a realitou, z čoho nakoniec mám čudný pocit... • Trebárs, ak by najviac hereckého priestoru dostal hneď úvodný hrdina - s jeho mimoriadnou vášňou pre mašiny, inak by ho zrejme všetci len tak pre nič, za nič, neprezývali, ako『blázon na trati』, tak pevne verím tomu, t.j. viem si predstaviť, že by sa napokon dalo z filmu vyťažiť oveľa viac. Mimochodom, tento「rušňovodič」, sa akosi počas diania vytrácal, aby sa ešte na záver pripomenul, čo by som prirovnal k premárnenému potenciálu. Na strane druhej som sa zas obával, aby ho na plátne nebolo príliš veľa. • Už táto recenzia predznamenáva predovšetkým to, že i recenzent prežíval v rámci sledovania, dosť podivuhodné pocity, ktorých sa napevno nikdy nezbavil, čo značí, že by si repete s týmito『stratenými prípadmi』, akiste nezopakoval, ale nie preto, že by nimi opovrhoval, skôr naopak, že ich bolo nadmieru, a tak teda nevedel, komu má z nich skoršie venovať svoju pozornosť. • Namiesto toho sa mal hádam najviac uprieť na tohto mašinistu, skrz ktorého optiku by som sa postupne zoznamoval s týmto prostredím, vrátane podaktorých postáv, ale nie všetkých, áno, viaceré by som ihneď vystrihol... (08.03.2023)

Niektoré osudy tých nešťastníkov ma celkom zaujali a zasiahli, no bolo tu i veľa takých, ktoré ma nechali pocitovo chladným, alebo ma dokonca rovno nudili. Ako koláž skladajúca sa z jednotlivých príbehov ľudí žijúcich v slume to nebolo zle myslené, výsledok však mierne zaostal za mojimi očakávaniami. Možno to je do istej miery spôsobené tým, že do japonskej kultúry ako Európan moc nevidím, a niektoré nuansy problému, narážky alebo vtip mi mohol uniknúť. Japonci si tento film určite užijú viac. U mňa slabší nadpriemer. 70/100 (01.03.2018)

Tento film by se mohl klidně jmenovat Příběhy z bídy. Určitě je to nejdepresivnější z Kurosawových filmů. Vypráví příběhy lidí, žijících v jakýchsi slumech. Každou z postav postihla nějaká zdrcující událost, někdy není ani vysvětleno co, a film zachycuje jak tito lidé žijí s následky jejich traumat v bídě na dně společnosti. Nic jako naděje, světélko uprostřed temnoty se nekoná. Jen bída a ještě větší bída. Dodesukaden je prvním Kurosawovým barevným filmem a nutno říci, že se s barvami vypořádal skvěle. Všudypřítomnou šedou a černou, barvu slumu, občas proložil nějakou ostře kontrastující barvou, takže po výtvarné stránce se jedná o lahůdku. Vytknul bych jen, že film ze začátku trochu nudí, ale jakmile divák přistoupí na pravidla tohoto snímku, nechá se pohltit. (22.05.2007)

I pro fanoušky Kurosawy až příliš nudný film - zeširoka pojatá freska ze života lidí žijících ve slumu na okraji skládky odpadků. Vlakoblb Dode's-Ka Den možná neměl chybu, kamera byla taky výborná (odraz duhy na cestě braný přes kapky jsem ještě neviděl, volně poletující sáček se později objevil citovaný i v Americké kráse), výprava taky dobrá (hnědozelený "fešák" vycházející ze své hnědozelené boudy). Přesto film byla jedna dlouhá obrovská nuda i přes své umělecké kvality a nedivím se, že to byl Kurosawův komerční propadák. Zklamání. Trailer: http://www.csfd.cz/film/5421-dodeska-den-dodesukaden/videa/ (26.04.2009)

Ten film není špatnej, to ani náhodou, navíc je pro Kurosawu poměrně dost zásadní. Jenže pro běžného diváka, domnívám se, nestravitelný. Strašně pomalé tempo a neutuchající bída všech účastníků. Atmosféru to má, navíc si Kurosawa pohrál i s vizuální stránkou, když už to měl barevné. Přesto ale tam něco chybí, nejde o to, že to nemá děj, ale je to hrozně nevyrovnaný, některý příběhy jsou dost zajímavý, jiný jsou takový hodně zvláštní, ostatně jako celý film.Snímek skutečně ocení a docení asi jen skuteční znalci díla japonského mistra, mezi které se já rozhodně nepočítám. Ale jsem rád, že jsem ho viděl, ale nemyslim, že bych se na ten film ještě někdy kouknul. (27.04.2009)