Dode's-Ka Den
-
Dodesukaden
-
Dodes´ka - den
-
Clickety-Clack
Drama
Japonsko, 1970, 140 min
Režie:
Akira KurosawaHudba:
Tôru TakemitsuObsah
-
I ti nejchudší mají své zářící sny a bydlet se dá v lecčem. Mozaika osudů obyvatel jedné z předměstských kolonií Tokia koncem šedesátých let minulého století.
Film byl natočen v roce 1970. Během pětileté odmlky po filmu Rudovous (v němž naposledy spolupracoval se svým kmenovým hercem Toširóem Mifunem) jen těžko sháněl peníze na další projekt. Nebyl v tom však sám, což nakonec vedlo čtyři nejvýznamnější japonské režiséry Kinošitu, Ičikawu, Kobajašiho a Kurosawu k vytvoření tzv. Projektu Jonkinokai, volně přeloženo jako Sdružení čtyř rytířů, které se mělo vzájemně podporovat a zaštiťovat své projekty.
Prvním filmem a vlajkovou lodí této společnosti se stal film Dodes'ka den. Pro Kurosawu měl tento film v mnoha ohledech zlomový význam. Po dlouhých letech to byl první film, v němž nehrál ani Toširó Mifune ani Takeši Šimura, pro nějž nesložil hudbu Masaru Sató a který nenatočil černobíle. Pro režiséra, který si pečlivě vybíral spolupracovníky, a poté jim zůstával věrný, to byla značně složitá situace. Zůstal mu kameraman, šéf výpravy a především věrný scenárista Hideo Oguni, musel se však vyrovnat se zcela jinými možnostmi barevného materiálu i s řadou dosud neznámých, či málo známých herců.
Film je adaptací románu Šúgoróa Jamamoty a líčí v mozaice osudy obyvatel nejchudší předměstské kolonie Tokia. Lidí, jimž z různých důvodů nezůstalo skoro nic a přežívají jen silou vůle, podobně jako jejich zchátralé příbytky.
Název filmu Dodes'ka den není žádné konkrétní slovo. Vyjadřuje rytmické skandování, jímž retardovaný chlapec Roku čan napodobuje zvuk milovaných vlaků, jež denně míjejí zchátralý slum a pro něj představují zpodobení všeho luxusu a krásy, již je schopen si představit. Podobně jako Roku čan mají i ostatní obyvatelé své sny a naděje uprostřed své dennodenní bídy.
Trudný námět filmu se netrefil do nálady tehdejšího publika, které se chtělo především bavit, a tak, ačkoliv natočil Kurosawa film se sobě vlastní poezií, porozuměním a režijním mistrovstvím, film u publika propadl. Kurosawa se odmlčel na dalších dlouhých pět let, v nichž se pokusil o sebevraždu, překonal ji a nakonec nabral druhý dech filmem Děrsu Uzala (1975). Ten pak odstartoval Kurosawovo další tvůrčí období, v němž následovaly filmy jako Kagemuša (1980) a Ran (1985), který posbíral dlouhou řadu cen, včetně amerického Oscara.
Tragikomické epizódy zo života obyvateľov žobráckej štvrte v povojnovom Tokiu sú smutnokrásnym vyjadrením lásky a obdivu k ľuďom, ktorým sny pomáhajú v každodennom boji o prežitie v nehostinnom svete. Príbeh posplietaný z osudov viacerých obyvateľov slumu zachytáva retardovaného chlapca, ktorý celé dni riadi imaginárnu električku, deti, ktoré kradnú, aby priniesli rodičom peniaz (oficiální text distributora)
I ti nejchudší mají své zářící sny a bydlet se dá v lecčem. Mozaika osudů obyvatel jedné z předměstských kolonií Tokia koncem šedesátých let minulého století. Komentáře uživatelů k filmu (36)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film(13.4.2004)
-
sportovec
Zdá se, jakoby se v tomto případě Kurosawa inspiroval ve svém díle u umělců jako byli El Greco nebo někteří rensanční malíři s jejich chmurnými vizemi. Slamy - bidonvilly - jsou vždy rubem nejrůznějších hospodářských zázraků. Ale i v nich žijí lidé se svými touhami, ideály, přáními, lidé zlí i zranitelní a kupodivu také dobří. Mozaika jejich prostých příběhů zalidňuje tu hrůzu nepředstavitelného odpadu a smetí, vniká do prostředí, která sice nejsou atraktivní, ale možná právě proto o to více lidská. Snad bychom mohli mluvit o japonském uchopení hrabalovské "perličky na dně". Symbol toho všeho, nadhled vůči tomuto karikaturnímu rozměru průlomového japonského vzmachu poslední třetiny minulého století, expres, po němž je film pojmenován, symbolizovaný "pracovitostí" polosvéprávného prosťáčka, který tu nachází své uplatnění, by tomu alespoň nasvědčoval. Nemyslím, že v době akčnosti pro akčnost akčních filmů nejrůznějšího druhu toto přemýšlivé dílo ztratilo svou hloubku a burcující účinek. A nemyslím, že by byl býval měl Kurosawa rezignovat poté, co při realizaci tohoto nesnadno uchopitelného projektu narazil na nepřízeň doby. Je dobře, že nevšední, svébytná krása tohoto díla je všeobecně dostupná na DVD nosičích.(27.8.2007)
-
kinej
Tento film by se mohl klidně jmenovat Příběhy z bídy. Určitě je to nejdepresivnější z Kurosawových filmů. Vypráví příběhy lidí, žijících v jakýchsi slumech. Každou z postav postihla nějaká zdrcující událost, někdy není ani vysvětleno co, a film zachycuje jak tito lidé žijí s následky jejich traumat v bídě na dně společnosti. Nic jako naděje, světélko uprostřed temnoty se nekoná. Jen bída a ještě větší bída. Dodesukaden je prvním Kurosawovým barevným filmem a nutno říci, že se s barvami vypořádal skvěle. Všudypřítomnou šedou a černou, barvu slumu, občas proložil nějakou ostře kontrastující barvou, takže po výtvarné stránce se jedná o lahůdku. Vytknul bych jen, že film ze začátku trochu nudí, ale jakmile divák přistoupí na pravidla tohoto snímku, nechá se pohltit.(22.5.2007)
-
gudaulin
Citlivě natočený film z Japonska, které už dnes naštěstí pohřbila minulost, kdy se v příběhu zobrazené chudinské slumy přesunuly do jiných měst a jiných zemí. Kaleidoskop drobných příběhů obyvatel jedné chudinské čtvrti, kde nechybí láska, nevěra, hádky ani smrt. Místy komické, místy lehce sentimentální, trochu romantické, ale především chytře natočené. Název filmu je slovním spojením, které používá psychicky nemocný mladík, který sní o tom, že je strojvůdcem vlaku. Probíhá městskou periférií s haldami odpadků a nekonečnými řadami chatrčí a věří tomu, že se sebou má dlouhou řadu vagónů a lokomotivu. Prakticky každý z hrdinů má své sny a věří nějaké iluzi, i když ji nedává najevo tak, jako onen prosťáček. První barevný film Akiry Kurosawy a okouzlení barvou je na režisérovi vidět - s rozkoší se vyžívá v hrátkách s barevnou kompozicí. Divák může například vidět na zemi odraz duhy po dešti. Jako už tradičně je u Kurosawy velmi dobrá obrazová kompozice, výběr herců, dialogy i kamera. Celkový dojem: 90 %. Pro mě jeden z nejlepších Kurosawových filmů. Jediný problém, u režiséra tradiční, je v nasazeném tempu - Kurosawa je prostě pomalý...(12.3.2008)
-
Artran
"Nemá smysl si z toho dělat hlavu. Teď to chce hlavně klid. Zavři oči. Prostě zavři oči a v klidu lež. Nic to není."(28.12.2008)
-
Mi Nü-Chai
Kurosawa předvádí těžký život ve slumech. Bohužel, to je asi tak vše. Dodesukaden postrádá příběh, atmosféru, nápady, napětí...celé dvě hodiny se vlečou, téměř nic se neděje, občas proběhne přes plátno nějaká vtipná či tragická postava a jinak ničehož nevidíme ni neslyšíme. Zajímavá a snad i kvalitní je občas stránka visuální - barvy a masky, které připomínají až horrorové rekvisity. Naneštěstí se tam již žádná další positivní věc nevyskytuje.(19.12.2006)
-
Rudovous
Puvodne jsem se zarekl, ze komentovat dilo sveho nejoblibenejsiho tvurce proste nebudu. Byl bych snad prilis tendencni, protoze tomuhle panovi sezeru uplne vsechno. Beru to,ze jde o film ne pro kazdeho a at si tomu klidne nekdo dava odpad,ale informace, ze po uvedeni tohoto filmu chtel Kurosawa kuli jeho neuspechu spachat sebevrazdu je fakt mimo. I kdyz ano,casove se to s Kurosawovou krizy kryje. Takze dovolte abych byl trosku tendencni. Ja jsem se bavil a pribehy ve filmu vypravene se me dotkly (jo, brecim taky u telenovel) a prislo mi to celkem jako zajimavy pocin, snad ne reziseruv nejlepsi, ale furt trida. Takze jestli vychodoasijske kinematografii nehovite, tak sedte doma u Novy a koukejte na Hvezdnou branu a od Kurosawy ruce pryc !(15.3.2007)
-
RHK
I pro fanoušky Kurosawy až příliš nudný film - zeširoka pojatá freska ze života lidí žijících ve slumu na okraji skládky odpadků. Vlakoblb Dode's-Ka Den možná neměl chybu, kamera byla taky výborná (odraz duhy na cestě braný přes kapky jsem ještě neviděl, volně poletující sáček se později objevil citovaný i v Americké kráse), výprava taky dobrá (hnědozelený "fešák" vycházející ze své hnědozelené boudy). Přesto film byla jedna dlouhá obrovská nuda i přes své umělecké kvality a nedivím se, že to byl Kurosawův komerční propadák. Zklamání. Trailer: http://www.csfd.cz/film/5421-dodeska-den-dodesukaden/videa/(26.4.2009)
-
Xeelee
Kurosawa si opravdu vyhrál s dlouhými scénami a barevným laděním filmu. Odstíny šedé míchá s výraznými kontrastními barvami a díky statičnosti scén a jejich neuvěřitelné délce jsem měl pocit, jako bych se díval na sérii fotografií. Většina obrazů působí velmi expresivně. Děj nikam nepospíchá, spíš pomalu plyne a podtrhává bezútěšný jednotvárný život chudých lidí ze slumů s jejich osudy a vysněnými světy. Dode's-Ka Den je sice pesimisticky laděný smutný film, ale je plný zvláštního humoru a nadsázky. Rozhodně není depresivní, jak tu někdo psal. Svůj první barevný film Kurosawa pojal opravdu netradičně. I když neměl komerční úspěch, tak ho považuji za jeden z jeho nejlepších, a mám ho radši než Kurosawovy vynikající černobílé samurajské a psychologické filmy, které dnes patří mezi klasická díla světové kinematografie. Oproti ostatním Kurosawovým filmům je tahle artovka úplně někde jinde, a musím říct, že mě dokonale vcucla do děje, který jsem hltal od začátku do konce. Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den…(14.5.2008)
-
stub
Pro mě jeden z nejlepších snímků Akiry Kurosawy. Velmi smutné příběhy lidí ze sociálního dna tokijského slumu, které mají společné jen místo děje a skutečnost, že dohromady skládají mozaiku snad všech archetypů lidí žijících v bídě. Vizuálně nádherný, skvělá hudba. Nechci, aby to vyznělo nějak cynicky, ale nemůžu si pomoct - hláška filmu: "..Takhle se ryba nepřipravuje.."(23.1.2008)
-
Skip
U tohohle filmu jsem měl až moc často hubu dokořán, jak jsem zíval. Přijde mi příliš přeceněný a až moc dlouhý na to, aby nenudil svými příběhy, postrádajícími nějakou zajímavost, která by udržela pozornost.(5.8.2009)
-
Šandík
Opět velmi silný zážitek a opět velmi bolavý. Naštěstí je film kurosawovsky proložen humorem. Jediné co mu vytýkám je jistá umělost, která sice může být uměleckou stylizací, ale spíše je dána možnostmi práce s barvou a se světly. Škoda, že se to netočilo v reálném slumu s reálnými exteriéry...(21.9.2007)
-
ScarPoul
koniec abnormalne pesimistický tak toto je naša buducnosť????(9.11.2007)
-
ad
Několik povídkových příběhů, jejichž zpracování by vydalo spíše na několikadílný epický seriál,ale budiž, film také funguje, především obrazová stránka je přinejmenším zajímavá a i průřez osudy několika lidí na "sociálním okraji" nabízí variace na "věčné příběhy"... Takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho, filmu se dá málo co vytknout, ale přibrzdil bych u emocí, které jsem kupodivu slýchával ve spojitosti s tímto filmem poměrně často... Musím bohužel přiznat, že já jsem tolik zasažen nebyl a ačkoli film na první pohled hýří barvami, uvnitř tolik barvitý není... alespoň pro mě ne... škoda - jinak ovšem patří k tomu lepšímu, co Kurosawa natočil (ale Rudovous to prostě není:) )... slabší 4 hvězdy(18.10.2006)
-
kusper
Tento film mě utvrdil v tom, že pokud člověk neviděl všechny filmy od jednoho režiséra, tak o něm nemůže říct zhola nic. Krásný, lidský precizně natočený film. Rozhodně TOP 3 Akiry Kurosawi.(26.5.2009)
-
liuk
odpad!Jen protože zažíval Kurosawa autorskou krizi (i když třeba je takový furt, nic od něj neznám a po téhle příšernosti ani nic vyhledávat nebudu), a tak natočil film z prostředí, u kterého je společenské kliše nekritizovat, tak to neznamená, že z něj budu paf. Naopak, Dodesukdaen (ani si nepřejte vědět, jakou má tohle podivné slovo spojitost s "příběhem") je jeden z nejnudnějších, nejnezajímavějších a nejpitomějších filmů, co jsem kdy viděl. Zajímavost: Kurosawa po uvedení této blbosti v Japonsku, kde velmi propadla, chtěl spáchat sebevraždu, vůbec se mu nedivím. :)(3.12.2006)
-
ethos
Dost odlisne od ostatnych kurosawow a nie len tym, ze je to farebne, ale cele to ma taky iny nadych ani to velmi neviem opisat. Film sam osebe bol vyborny avsak na mna bolo zopar s tych pribehov trosku moc depresivnych. Celkom prekvapene som zistil ze notoricky znami zaber s sackom vo vetre z american beuty ma povod v tomto filme a tam to len bolo dotiahnute do dokonalosti to len tak pre zaujimavost.(12.1.2008)
-
milka
Pro mě trochu slabší Kurosawa, aspoň mě tedy moc nevzal. Ta atmosféra bídného života v děšných podmínkách mě totiž moc neoslovila, tempo bylo příliš pomalé a herci nehráli tak dobře, jak jsem u Kurosawy zvyklí. Navíc mi tomu chyběl nějaký celistvější příběh, i když vím že to bude asi jenom můj problém a chápu že přesně takhle to chtěl natočit. Stále se zde totiž najde spousta scén, které se mi hodně líbily a nechyběl zde občas také jeho typický humor. Jinak to ale pro mě patří k tomu slabšímu z jeho filmů.(27.4.2009)
-
d-fens
ocenenia : Oscar 1972 - Nominácia na najlepší zahraničný film(1.2.2012)
-
zette
" Nejsi clovek, nepripominas ani zvire... pripominas mi spise zeleninu..." Prvni barevny film tohoto japonskeho mistra je plny barev a svetel, ktere vsak nijak nezlehcuji osudy obyvatel slumu. Film nema zadne velke zvraty ani zaver nijak negraduje a presto u filmu sedite jako pribiti. Nevnucujici se pohled do realii povalecneho Japonska. Nikoho vsak Kurosawa ve filmu nelituje! Nejvice me zaujaly drbny u vody a sneni otce se synem o lepsim bydleni... Pobavili pak dva vecne opili kamaradi. Velice kvalitni dilo s krasnou hudbou. Chapu, ze Kurosawa neni pro vsechny, davat mu ale odpad je podle me trapnost.(12.9.2008)
