Režie:
Akira KurosawaKamera:
Kazuo MijagawaHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Toširó Mifune, Mačiko Kjó, Takaši Šimura, Masajuki Mori, Minoru Čiaki, Daisuke Kató, Noriko HonmaObsahy(2)
Rašomon, příběh z Japonska 12. století, příběh o zločinu a zabití. Je nám vyprávěn každou ze zúčastněných postav, z nichž žádná, jak se ukáže, nemluví pravdu. Ke slovu se – prostřednictvím média – dostane i zavražděný, ale jen proto, aby nás utvrdil v jediné jistotě: pravdy se na tomto i na onom světě dobrat nelze. Rašomon, navazující na rafinované techniky retrospektivního vyprávění, známé z konce němé éry, ale pak až do počátku evropských „nových vln“ zapomenuté, se stal uměleckou senzací filmového festivalu v Benátkách, kde mu byl udělen Zlatý lev. Od této události se stalo běžným – v zemi vzniku stejně jako na Západě – dělit dějiny japonského filmu na dvě zcela svébytné epochy: před Rašomonem a po něm. (NFA)
(více)Videa (2)
Recenze (245)
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Kurosava opět vypráví středověký příběh, či spíše subjektivně podané příběhy o mordu pocestného a zjišťování viny, o lžích svědků a obviněného a hledání pravdy. Černý déšť umocňuje pochmurnou atmosféru vyprávění a vražda ožívá 4x jinak pokřiveně a pokaždé lživě. Na rozdíl od Rudovouse jde o příběh temný, jen se slabým světélkem na konci. Hudebně potěší orientální verze Bolera použitá v klíčové scéně. Trailer: http://www.csfd.cz/film/5434-rasomon/videa/ ()
Záleží na každém z nás, jakou pravdu si v tomto filmu najdeme, zda-li se v něm vůbec vyskytuje. Ale jak se říká: „není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu.“ Takže mi na 41.LFŠ nezbylo nic jiného než si od každého z vypravěčů vzít to, co zcela subjektivně přišlo nejpravděpodobnější mně a seskládat si z toho svojí pravdu, 74%. ()
Bezpochyby přelomové dílo. Dlouho před Tarantinem máme možnost sledovat velmi komplexní a inteligentní retrospektivu, která snímá z několika možných úhlů události kolem jedné záhadné vraždy. Kurosawa navíc zvládá brilantně pracovat nejen s novátorským příběhem, ale také s harmonickým obrazem a myšlenkovou mystikou, která dodává středověké atmosféře nadčasových hodnot. Ale muselo tam být skutečně tolik morálního kázání, když zřejmým a velmi jednoduchým poselstvím snímku dodnes zůstává, že největší metlou lidstva jsou ženy? :))... Jinak Toširó Mifune má opravdu charisma na rozdávání a nepřekvapuje mě, že právě s ním spojil Kurosawa vrchol své tvůrčí kariéry. 80% ()
Všichni jsou vyhlášení sedmilháři a pravda se stává pojmem, s nímž se dá zacházet dle libosti a vlít do něj jako do nádoby subjektivně zkreslené, pokrytectvím nasáklé verze jedné události. Když ale dojde na lámání chleba, prostá lidská slušnost a z ní vyplývající šlechetné činy nakonec zvítězí a my můžeme v klidu spát. Tedy alespoň podle Kurosawy. Sám se ztotožňuji pouze s první částí, jelikož režisérův humanismus nesdílím. ()
Rašómon je adaptací Akutagawovy povídky V houštině, jež je sama zpracováním klasického japonského středověkého vyprávění (tzv. monogatari). Zatímco se ale Akutagawa soustředí pouze na samotnou noetickou podstatu reality roztříštěné osobními zájmy vypravujících (podobně je pravda zkreslena i v jiné jeho povídce Jezevec), Kurosawa v závěru filmu přidává ještě svůj typický motiv, který by se dal interpretovat jako pokus o překonání modernity a falzifikace pravdy vírou v lidský soucit. Takže zatímco je poznání v dílech autorů moderny jako byli Kafka, Joyce, Proust a ve své specifické podobě i Akutagawa nezachytitelné, resp. zachytitelná pouze ve stavu fragmentárnosti a neustálé změny, Kurosawa (poznamenaný válečnou zkušeností) představuje typ umělce, který se snažil nalézt totalitu v neměnnosti svého humanismu. V tom shledávám základní rozdíl mezi předlohou a její adaptací. A je to také zároveň něco, co je mi velmi blízké. ()
Galerie (69)
Photo © Daiei Motion Picture Company
Zajímavosti (28)
- Prapůvodní námět k povídkám „Rašómon“, „Nos“ a „V houštině“ pochází ze sbírky „Kondžaku monogatari“ z druhé poloviny 11. či z počátku 12. století. Příběhy jsou zde vyprávěny velmi stručně a jsou vlastně jen faktickým záznamem neobyčejné, zajímavé příhody. (džanik)
- Akira Kurosawa požádal Tošira Mifuneho (Tadžomaru), aby se pohyboval jako divoká zvěř, konkrétně lev. (džanik)
- V tomto filmu byla údajně poprvé namířena kamera přímo na slunce. Podle životopisu Akiry Kurosawy patří zásluha jeho vynalézavému kameramanovi. (džanik)
Reklama