Rašómon

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Kurosava opět vypráví středověký příběh, či spíše subjektivně podané příběhy o mordu pocestného a zjišťování viny, o lžích svědků a obviněného a hledání pravdy. Černý déšť umocňuje pochmurnou atmosféru vyprávění a vražda ožívá 4x jinak pokřiveně a pokaždé lživě. Na rozdíl od Rudovouse jde o příběh temný, jen se slabým světélkem na konci. Hudebně potěší orientální verze Bolera použitá v klíčové scéně. Trailer: http://www.csfd.cz/film/5434-rasomon/videa/ (20.09.2009)

Záleží na každém z nás, jakou pravdu si v tomto filmu najdeme, zda-li se v něm vůbec vyskytuje. Ale jak se říká: „není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu.“ Takže mi na 41.LFŠ nezbylo nic jiného než si od každého z vypravěčů vzít to, co zcela subjektivně přišlo nejpravděpodobnější mně a seskládat si z toho svojí pravdu, 74%. (04.08.2015)

Bezpochyby přelomové dílo. Dlouho před Tarantinem máme možnost sledovat velmi komplexní a inteligentní retrospektivu, která snímá z několika možných úhlů události kolem jedné záhadné vraždy. Kurosawa navíc zvládá brilantně pracovat nejen s novátorským příběhem, ale také s harmonickým obrazem a myšlenkovou mystikou, která dodává středověké atmosféře nadčasových hodnot. Ale muselo tam být skutečně tolik morálního kázání, když zřejmým a velmi jednoduchým poselstvím snímku dodnes zůstává, že největší metlou lidstva jsou ženy? :))... Jinak Toširó Mifune má opravdu charisma na rozdávání a nepřekvapuje mě, že právě s ním spojil Kurosawa vrchol své tvůrčí kariéry. 80% (03.03.2014)

Všichni jsou vyhlášení sedmilháři a pravda se stává pojmem, s nímž se dá zacházet dle libosti a vlít do něj jako do nádoby subjektivně zkreslené, pokrytectvím nasáklé verze jedné události. Když ale dojde na lámání chleba, prostá lidská slušnost a z ní vyplývající šlechetné činy nakonec zvítězí a my můžeme v klidu spát. Tedy alespoň podle Kurosawy. Sám se ztotožňuji pouze s první částí, jelikož režisérův humanismus nesdílím. (25.10.2012)

Rašómon je adaptací Akutagawovy povídky V houštině, jež je sama zpracováním klasického japonského středověkého vyprávění (tzv. monogatari). Zatímco se ale Akutagawa soustředí pouze na samotnou noetickou podstatu reality roztříštěné osobními zájmy vypravujících (podobně je pravda zkreslena i v jiné jeho povídce Jezevec), Kurosawa v závěru filmu přidává ještě svůj typický motiv, který by se dal interpretovat jako pokus o překonání modernity a falzifikace pravdy vírou v lidský soucit. Takže zatímco je poznání v dílech autorů moderny jako byli Kafka, Joyce, Proust a ve své specifické podobě i Akutagawa nezachytitelné, resp. zachytitelná pouze ve stavu fragmentárnosti a neustálé změny, Kurosawa (poznamenaný válečnou zkušeností) představuje typ umělce, který se snažil nalézt totalitu v neměnnosti svého humanismu. V tom shledávám základní rozdíl mezi předlohou a její adaptací. A je to také zároveň něco, co je mi velmi blízké. (07.01.2008)