Pod vodou

Pod vodou bol 1 z filmov, čo som dlho zháňal. Po sľubnom začiatku boli tie baby stále nepríjemnejšie, dej dekadentnejší. "Vodné veci", ktoré to mali ozvláštniť, akurát vystupňovali tiesnivú atmosféru. Má to jeden z najpatetickejších záverov, aké poznám. Je úplne jedno, o čom film bol, pretože každý divák si ho môže interpretovať podľa svojich pocitov a preferencií. (16.11.2018)

Když jsem zrovna bez manžela, dívám se na filmy, které vyhodnotím jako “ne dost dobré pro něj, ale pro mě akorát”. Nemám totiž na kvalitu filmu takové požadavky. Do téhle kategorie jsem podle ukázek zařadila i film Pod vodou. Nečekala jsem tedy nic převratného, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. Film měl všechno, co jsem chtěla, ale i o kapku víc. Originální ale ne příliš složitý děj, vyobrazená i některá těžší témata jako vztah rodičů s dospívajícími dětmi a i lehce pervezní prvky. A co už, že je to tak trošku blbost? (26.01.2022)

Dočíst obsah filmu až do konce, býval bych mu asi ani nedal šanci. Prolínaní realistických a nerealistických rovin je něco čemu se ve filmech aktivně vyhýbám, protože není nic horšího než dobře postavené realistické drama, které je vzápětí zničeno tupou a těžkopádnou fikcí. Blue My Mind spojuje však tyto dvě roviny vcelku přijatelně. Střízlivá přítomnost a svět dospívajících zahrnující experimentaci ve všech možných ohledech je k mé spokojenosti náplní většiny filmu a samotnému nadpřirozenu je věnován až úplný konec. Oceňuji, že se v závěru vyhnuli umělému budování soucitu a divákovi je ponechán prostor vyhodnotit vážnost situace na základě jeho vlastního souznění a přilnutí k hlavním postavám. (06.06.2021)

Veľmi dobre natočený snímok (nielen) o dospievaní plného drog, neviazaného sexu, alkoholu, o hľadaní vlastnej podstaty a identity či ťažkom nadväzovaní skutočných priateľstiev. Bavilo a zároveň ma desilo sledovanie mytologickej roviny príbehu, kedy som spolu s hlavnou hrdinkou Miou prežívala každú jej bolesť a všetky útrapy, ktoré s ňou boli spojené. Záver bol vrcholom, na ktorý sa oplatilo čakať a bol nesmierne dojímavý... (02.12.2019)

O filmu jsem předem nic nevěděl a dle plakátu jsem myslel, že půjde o artové drama o dospívající holce, která objevuje svoji lesbickou orientaci. Ne že by tam náznaky toho lesbického motivu nebyly, ale dostal jsem zcela jiný film, než jsem čekal, a nejsem si jistý, že se mi líbí. Na to, že to má "jen" 97 minut, se to na můj vkus nějak podezřele táhlo, a závěrečné rozuzlení mě vyloženě rozladilo, byť to už jinak samozřejmě ani skončit nemohlo. V tomto duchu myslím, že mě ten film bavil do okamžiku, než začala proměna - protože až do té chvíle jsem stále mohl doufat, že se z něj vyklube to, co jsem původně očekával. Minimálně u dvou scén mi navíc bylo na zvracení (stříhání srostlých prstů na noze nůžtičkami a pojídání akvarijních rybiček zaživa), což mou averzi k tomu filmu ještě umocňuje. Ne že by ty holky v hlavních rolích byly špatný (nic ale neukážou!), a pár dobrých momentů se tam taky najde, ale bez té fantaskní roviny by se mi to celé prostě líbilo víc. Mimochodem připomnělo mi to o rok starší film Raw, a to dokonce tolik, že bych se nedivil, kdyby zde posloužil jako (více či méně přiznaný) inspirační vzor. Každopádně ten mě oslovil neskonale více. (22.05.2019)