Underground
-
Underground
-
Underground
-
Podzemie
Drama / Komedie / Válečný
Fed. rep. Jugoslávie / Francie / Německo / Bulharsko, 1995, 194 min (Director's cut: 320 min)
Režie:
Emir KusturicaHudba:
Goran BregovićPlakáty
Obsah
-
Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatekle sklepů v nevědomosti - jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch - tím však celý příběh zdaleka nekončí. (oficiální text distributora) -
"Byla jednou jedna země s hlavním městem Bělehrad." Hlas vypravěče nás v ranních hodinách dne 6. dubna 1941 zavádí do ospalých ulic, jimiž se skupina flamendrů vrací domů. Dobří přátelé Černý (Miki Manojlovič) a Marko (Lazar Ristovski) se zastavují u Černého postiženého bratra, který krmí zvířata v zoo. Záhy se novodobá Noemova archa proměňuje ve válečné bojiště a Černý i Marko narukují jako zásobovači k partyzánům. Po tuhém boji a obsazení Bělehradu nacisty skončí skupina odbojářů ve sklepě a oba zásobovači se zhostí role informátorů a zachránců.
Během okupace Bělehradu nacisty a po turbulentních politických proměnách se Černý stává nejbližším přívržencem "krvavého psa" Tita a svou partyzánskou skupinu udržuje v nevědomosti, chudobě a souručenství v horečnaté sériové výrobě zbraní pro bratry v boji. Válka smyšlená se mísí s válkami skutečnými - jednoho dne je však pravda o tom, co se děje venku, neudržitelná.
Neuvěřitelné osudy dvou vychytralých a potměšilých lumpů sledujeme na pozadí proměnlivé politické situace a koloritu zápasů o národní svrchovanost a autonomii, která vždy končí bezhlavým masakrem a terorem. Přízračné výjevy z "vřavy idejí a zbraní" podporuje typická Kusturicova magická poetika a slovanská symbolika - historické proměny Balkánského poloostrova jsou zachyceny s důrazem na karnevalizované férie, procesí lidí, hluk zbraní, velká slova a patetická gesta. Strhující tempo dějinných výjevů je podkreslováno Bregovičovou podmanivou hudbou.
Kusturicův velkolepý projekt Underground je zlomovým dílem v tvorbě bývalého studenta FAMU, stejně jako v jugoslávské kinematografii před jejím rozpadem (natáčel se v koprodukci se studiem Barrandov v Čechách a Bulharsku). Film vznikal v bouřlivé době začínající balkánské války, která byla fatální prohrou v novodobých dějinách Evropy. Jeho vítězství na festivalu v Cannes rozpoutalo vášnivé polemiky o autorových nacionalistických postojích.
Snímek vznikl podle předlohy Byla jednou jedna země oblíbeného srbského spisovatele Dušana Kovačeviće a ve třech kapitolách vykresluje fascinující podobenství o podrobené duši houževnatého národa, který za zoufale vybojovanou národní identitu obětuje i společenskou a politickou skutečnost a historickou věrohodnost. - Pavel Bednařík (Letní filmová škola)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (107)
-
Fixa
Celkový dojem z jinak výborného filmu, mi kazila nanervylezoucí hudba, která je zde všudypřítomná. Mnohým zde se líbí a já jim to neberu. Chápu, že podtrhuje charaktery postav, při jejich živelné nátuře a vůbec celý film s jeho bouřlivou atmosférou. Ale opravdu mi už lezla krkem a bez ní bych si film užil víc. Uvažoval jsem o vypnutí zvuku a pouze čtení titulků, ale taky to nebylo ono. Přežil jsem tedy otravné dechy a soustředil se na film. Kupodivu jsem se v něm neztrácel a dokázal jsem se v něm orientovat, což jsem v úvodu filmu nečekal. Občas docela psycho, ale příběh celistvý, držící pevně pohromadě(15.3.2010)
-
creTin
Revoluce v rytmu balkánské dechovky. Válka sice skončila, ale koho to sere. Parádně skloubená cikánská nátura s válečnými a historickými momenty. Bregovic s Kusturicou a Jugoslávií na jedné vlně. Tleskám, tři hodiny jsou ale moc.(2.2.2011)
-
coco.brice
kdo umí ,ten umí(1.6.2011)
-
BOURQUE
Asi najlepší a najdlhší film od originálneho Emira. Na prvý pohľad vypadá, že nič nového nie je pod slnkom: originálne a dokonalé zobrazenie „obyčajných“ ľudí (ale teraz v období 2. svetovej vojny), skvelé hudby, vtipné a veľmi blízke charaktery obyčajných ľudí. No po skončení filmu, keď si nad tým trošku lepšie zamyslíme, to čo Emir natočil, je kúsok histórie. Tu je ten rozdiel a v tom, že náš režisér na konci filmu niečo naznačí, čo je vlastne motto príbehu a celého filmu: „Tento príbeh sa ešte neskončil resp. nemá koniec...“ . Jediné čo mi vadilo, je dĺžka filmu. No to celkom dobre kompenzuje skvelá, originálna hudba a práca kameramana. Osobné hodnotenie: 75% (***)(19.7.2011)
-
Jester_X
Kusturica zvládl spojit spoustu malých příbehů do několika hlavních myšlenek, jak se ostatně v magickém realistmu sluší a patří. Srbská živelnost a bezprostřednost se pere s morálními problémy, horkokrevnost vede k opakování vlastních chyb. První část, snad nejvíce komická a nezatížená hlubšímy problémy, paroduje boj za svobodu jako snahu o získání srdce kolaborantky a tedy osobní prospěchářství. To se přenáší také do části další, kde je ovšem hlavním motivem podobenství komunismu a sklepa. Ostatněm jak praví jedna z epizodních postav: "Celý komunismus byl sklep." Sklep závislý na informacích jednoho zdroje, jenž tak nad sklepem vládl a využíval ho. Sklep, bez pravého světla a sklep, kde se děti nenaučily poznávat pravé hodnoty. V poslední partu dochází k tragickému zůčtování a vyrovnání se člověka se sebou samotným. A tedy částí, kde teprve začala válka, protože "Válka není válkou, dokud brat nevztáhne ruku na bratra." Společný mír pak nachází hlavní postavy až v smrti.(4.8.2011)
-
tuberatanka
Vymyslieť tak nereálnu a šialenú zápletku a podať ju úplne logickým a uveriteľným spôsobom, to chce odvahu i talent. Filmové postavy prebehnú cez dobu 50 rokov ako nič, a dokonca im to ani nepríliš pridá na starobe (ešte aj ten šimpanz je po 50 rokoch v pivnici celkom čulý:). Zložitý a mnohovrstevnatý dej je v skutočnosti celkom ľahko podchytiteľný a všetko do seba úplne jasne zapadá, keď nie na prvé zhliadnutie, tak na druhé už áno. Hrôzy vojny sa tam striedajú so šialene absurdnými scénami, celé to ide v zbesilom tempe, sprevádzané všadeprítomnou Bregovičovou dychovkou. Zvieratá zo ZOO pobehujú po ulici bombardovanej lietadlami, rozhegané vozidlá sa ženú rozsiahlou sústavou podzemných chodieb prepájajúcou Belehrad so všetkými európskymi mestami, a obyvatelia podzemia si krátia čas majstrovaním obrovského funkčného tanku, do ktorého hneď vlezie šimpanz a začne strieľať hlava-nehlava. Istý zaujatý politický kontext tu je, ale nie je veľmi silný a dá sa od neho ľahko odosobniť. Príbeh na hranici šialenstva, nereálna zápletka, poniektoré z Kusturicových najšialenejších nápadov a pritom úplne logicky zasadený do kontextu dejín a s úplne jasnou vnútornou logikou a veľmi silnými emóciami. Spolu s "Domom obesenca" podľa mňa najlepší Kusturicov film.(24.11.2011)
-
Terman
I přes neskutečně dlouhou stopáž je to jedinečný, zábavný i k přemýšlení ponoukající film.(24.2.2012)