C. a k. polní maršálek

Přijde mi poněkud na pováženou, že skoro všichni vrchně komentující hodnotí tento film jako slabší, jelikož Burian poté natočil lepší filmy a že uniformy už jsou u něj ohrané a podobné věci. Sakra, tenhle film byl ale jeho první zvukový film, podle toho se k tomu musí přistupovat! Když už, tak by dávalo smysl kritizovat ty jeho pozdější filmy, ne tenhle. C. A k. polní maršálek mi přijde jako velmi příjemný snímek. V tom smyslu, že jsem se u něj vůbec nechytal za hlavu. Postava Vlasty Buriana není vůbec hloupá, i když to tak na první pohled nemusí vypadat. Je vlastně velmi uspokojující, když postavy, kterým máme fandit, jsou mnohem chytřejší, než ty, kterým fandit nemáme. To je dost svěží přístup i v kontextu pozdějších filmů. Navíc na to, že jde o třetí český zvukový film, tak působí mnohem přesvědčivěji, než československé snímky i o několik let mladší. Prkennost dialogů ostatních filmů té doby jsem přičítal jednak jiným typem dobového vyjadřování, tak nezkušeností se zvukovým filmem. Zde ale postavy pronášejí přirozené a úderné repliky typu "nezbývá nám nic jiného, než tu komedii dohrát až do konce". Replika, která by v sentimentálních pakárnách filmů o pár let mladších jistě nezazněla. Krom toho je snímek i poměrně dost vtipný a závěrečné rozuzlení mě moc potěšilo. Je nečekaně nestresující a osobnost skutečného polního maršálka je přesné opačná, než bych čekal a je super, že se film vyhýbá klišé, na což by měl snad i právo. Vše dobré přičítám tvůrcům, Karel Lamač a Václav Wasserman byli vládci i našeho němého filmu a úspěšně na něj navázali. Negativem filmu je určitě poněkud nadměrné množství písní, ačkoliv ta titulní je fajn. (11.04.2023)

Škoda, že se nepodařilo snímek dochovat v lepším technickém stavu. Především zvuková stopa a všudypřítomný šum byl dost nepříjemný. Rozhodně bych však snímek zařadil k těm podařenějším burianovským převlekovým komediím. Nejedná se o pranic originálního. Znovu sledujeme 100 x zopakovanou zápletku o tom, že se někdo nedopatřením ocitne v cizí uniformě a je nucený hrát tuhle hru. Každopádně, tyto stařičké filmy mají tak dokonale vybroušené dialogy a tak krásně si hrají s češtinou, že srdce každého diváka musí zaplesat a humor skvěle funguje skoro i po 100 letech. Asi by se film dal rozdělit na scénky, kde je Vlasta Burian, které jsou dokonalé a scénky, kde zrovna není, které jsou úplně o hovně. [75 %] (02.01.2023)

Trochu mě překvapilo, jak nízké hodnocení tahle komedie s Vlastou Burianem má, hlavně proto, že je to alespoň podle jména jeden z těch filmů, které si s Vlastou člověk obecně spojí. Osobně se mi ale film zamlouval, protože Vlasta tu má zase jednou parádní hlášky, nemluvě o tom, že ta titulní písnička je prostě nakažlivá. (13.05.2016)

Další film s Vlastou Burianem, který jsem viděla. Doháním skluz. Burian je tak typický pro filmy pro pamětníky, že ať se podíváte téměř na cokoli, máte skoro jistotu, že ho uvidíte. Tento film měl pomalejší rozjezd a líbil se mi méně než Anton Špelec, kterého jsem viděla předtím. Ještě stále na tu burianovskou srdcovku čekám a doufám, že brzy přijde. Ovšem i přes pomalý rozjezd, kdy jsem se o osud filmu málem bála, přišly vtipnější momenty, hlášky a Burianovo pitvoření, které vám vykouzlí úsměv na rtech, takže nakonec slušných sedmdesát. (04.05.2013)

Tento kousek je pro mě jedním z nejslabších filmů Vlasty Buriana. Kdyby tam nehrál Čeněk Šlégl, snad bych jednu dokonce i ubral. Nedokážu pochopit, jak je možné, že popularita tohoto kousku vedla ještě k natočení samostatné polské verze, s totožným dějem v totožných kulisách... Přiblblý prvoplánový humor korunovaný nebetyčně pitomou postavou pucfleka Cepla. (02.04.2010)