Ducháček to zařídí

Na rozdíl od mého tatínka jsem Vlastu Buriana moc nemilovala. Zdál se mi tím svým fistulím hlasem jednotvárný. Na chuť jsem mu přišla až v dospělejším věku, ale nikdy jsem se nesmála tak, jako třeba u Wericha nebo Horníčka. Já mikuji spíše slovní humor a nikoliv "pitvoření" herce před diváky. Proto jsem nikdy nemilovala Luďka Sobotu. (18.08.2011)

Ducháček patří do soudku, těch skutečně vtipných Burianovek. Král komiků má opravdu mnoho prostoru a divák je svědkem vynikajcí komediální show. Jeho Ducháček je slizký a roztomilý zároveň. Patří k jeho nejlepším rolím. Za všechny humorné scénky bych vyzdvihl třeba tu kdy se převleče za mrtvého admirála. Protože Burian a převleky, to je magické spojení. Jinak zápletka je trochu zmatená a Mandlová mi lezla děsně na nervy. Naštěstí Hemmer dělá Burianovi solidního nahrávače a je obstojnou náhradou za Marvana, který je zde jenom chvíli na začátku. Postava Čeňka Šlégla je trochu špatně napsaná. Těžko říct, jestli hraje idiota nebo moudrého děděčka. I přes tyto mouchy se u toho dá pobavit. Nejenom díky Burianovi, ale i skvělým dialogům a slavné divadelní předloze. Navíc mi připadaly zajímavé ty retro titulky. (16.04.2017)

Doháním klasiky, které opět musím nakoukávat ke zkoušce. A když se řekne klasika, každý si z té doby vybaví filmy s Burianem. Doposud jsem je docela ignorovala, ale zjišťuju, že se mi líbí. Ducháček se mi z těch filmů, co jsem zatím viděla, líbil asi nejvíce. Krkolomné situace, humor, lehkost, komediantství Buriana, které nezná mezí, výborní herci i ve vedlejších rolích. Vtipný a pohodový film nejen na nedělní odpoledne. (04.05.2013)

JUDr. Faukner svou zamilovaností zruinoval sám sebe a jedině loajální vedoucí jeho advokátní kanceláře Jan Damián Ducháček po lehce diktátorské prosbě (Faukner: "Ducháčku! Za půl hodiny bude ten obnos ležet na tomto stole" Ducháček: "A kdo ho tam dá?") může vše zachránit. S řádně prořízlou ústní dutinou hlavního představitele jistě nebude těžké peníze sehnat ("Já jsem vás chtěl moc prosit, jestli byste nám něco na náš parmární účet nedal... Nedal. Že jsem uhod.") (23.12.2008)

Zřejmě typická hra standardního reperoáru Burianova někdy až příliš lidového (v tomto ohledu vlastně podbízivého) divadla naplno naznačuje přednosti i slabiny podstatné části Burianovy tvorby. Vedle vrcholů, jimiž tradičně v Burianových filmech jsou sám Vlasta Burian a Jaroslav Marvan, se objevuje poměrně pestrá galerie výkonů od profesionálních (Šlégl, Trégl, Fiala, Pištěk) po vysloveně figurkařící (Mandlová, Sedláčková, Hemmer) nezřídka na rozmezí neumětelství a a vědomé či nevědomé parodie. Skřípající fabule i plačící scénář dovršují tuto směs velkého umění a fatálního diletantismu do jednoho z nejlepších burianovských filmů, jehož poselství lze nejlépe vyjádřit parafrází úvodního gagu: Burian to zařídí! I tentokrát. (25.08.2007)