• Marthos
    *****

    Když se poprvé na filmovém plátně objevila postava svérázného Jana Damiána Ducháčka, kina praskala ve švech. Hrací pole naplno ovládl Vlasta Burian, který během několika málo okamžiků rozmetal původní text a nahradil jej fascinujícím gejzírem umělecké improvizace a prostořekosti, která se nezastavila před nikým a před ničím. Hra rakouských autorů Bernauera a Oesterreichera Konto X měla tu výhodu, že tvořila jeden ze stabilních základů Burianova jevištního repertoáru, díky čemuž mohl scénárista Václav Wasserman pravidelně usedat s poznámkovým blokem do hlediště a trpělivě skládat mozaiku toho nejlepšího, co král komiků večer co večer upustil z úst. Režisér Karel Lamač samozřejmě tušil, že nebude jednoduché Buriana včlenit do konkrétní tvůrčí představy, přesto nedopustil, aby se z filmu stala nekontrolovatelná korida bez toreadora, jako tomu bylo u některých starších veseloher. Burianův hrdina výjimečně není žádný popletený moula nebo uniformovaný narcis, ale pragmaticky uvažující úředník, který se neostýchá seznámit povýšeneckou šlechtickou rodinu o skutečném stavu jejich katastrofální finanční situace a krotit svého zaměstnavatele v neuváženém milostném vzplanutí k jejich půvabné dceři. Jednoduché, úderné věty, geniální vtipy a ironií zdobený situační humor, vyvedený v některých momentech ad absurdum, ale nikdy ne tak, aby přestal být účinným. Scéna střídá scénu, dialog stíhá dialog a mezi tím vším ve vzduchu poletují Burianovy originální ekvilibristické hrátky typu Zdrdoduch, Rintintýna nebo astronomie versus agronomie. Bylo by ovšem poněkud liché domnívat se, že film stojí a padá s Burianem, namnoze skvělé jsou totiž výkony jeho spoluhráčů, z nichž především Čeněk Šlégl vytvořil vskutku zdařilou postavu senilního kapitána ve výslužbě. Adina Mandlová zastávala v Burianových filmech většinou ryze dekorativní úlohu a pro tyto účely je její osobnost plně dostačující, nicméně bilance haasovské školy se tu projevuje ve zdánlivých maličkostech, jakým je pouhé pousmání nebo zdvihnutí obočí. Do popředí diváckého zájmu se celkem bez problémů zařadila vynikající etuda rozvodového stání manželů Rabasových v podání Václava Trégla a Marie Blažkové, kteří i na rozsahem nevelkých rolích již pokolikáté přesvědčují o svém mimořádném komediálním nadání. Politické vyznění filmu, nemilosrdně sžíravé vůči starým monarchistickým strukturám, lze v rámci dobových souvislostí vnímat bezpochyby jako nenápadnou podporu ohrožené československé demokracii. V širším slova smyslu je potom Ducháček jedno z nejsvěžejších prvorepublikových děl, nesmrtelná mohyla Burianova fenomenálního klaunství, unášeného na vlnách (ne)citlivého sarkasmu a laskavé ironie. "S váma počítat nemůžem, poněvadž vy jste línej, tak jedině tady milostivá paní, že by šla jako nějak do šatny. - Věšet kabáty? To se radši pověsím sama! - To je dobrej nápad!"(4.10.2008)

  • villon17
    *****

    Burian ve své nezapomenutelné roli...Jedna z absolutně nejlepších komedií se skoro nepojmutelným kvantem hlášek.(28.10.2007)

  • NinadeL
    *****

    Když se Karel Lamač po nuceném odchodu z Říše opětovně vrátil do českého filmu, vsadil na jistotu. Na Burianovky a vlastní remaky. Navzdory osudu jsou jeho poslední práce s Vlastou zvlášť ceněny, snad také pro to, že ti dva si byli plně vědomi výhod spolupráce na stejné umělecké úrovni. Lamač Buriana nikdy do ničeho nenutil, celková uvolněnost a dobrá nálada je z těch filmů znát ostatně i po více než 70 letech. Jediný, kdo si zřejmě dostatečně nepožl, byla Adina Mandlová, která veškeré filmy, ve kterých nehrála hlavní role, označovala za saláty. Což bylo od ní dosti krátkozraké, že.(15.2.2009)

  • paascha
    ****

    Jeden z nej Burianových filmů(18.6.2009)

  • HellFire
    ****

    Film, který již dle názvu stojí a padá na Vlastu Burianovi. Všechny scény, kde Ducháček cokoli vyřkne, jsou pokladem. Zbytek je tak jen nutnou vatou.(9.11.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace